Hodně špatná vlčí smečka. Blackmetalová romance Vlci zobrazuje švýcarskou neonacistickou scénu
Čtěte Reflex v Googlu přednostně
Nastavte si Reflex jako preferovaný zdroj a naše články uvidíte ve vyhledávání výš.
Minuoý týdne líčila v Reflexu spisovatelka Iva Hadj Moussa českou metalovou scénu jako společenství překvapivě milých a laskavých lidí. O subkultuře, kterou zobrazuje filmový debut Švýcara Jonase Ulricha Vlci, se totéž rozhodně říct nedá. Režisér se zabývá švýcarskou blackmetalovou scénou a jejím propojením s neonacistickým prostředím. Vypráví příběh metalové fanynky pohybující se v drsném maskulinním světě a opírá se při tom o vlastní zkušenosti: v minulosti působil v metalovém undergroundu a fungování této specifické scény dobře zná.
Rozkládající se mrtvolka zajíce, kterou hlavní hrdinka, třiadvacetiletá Luana (Selma Koopová), najde při běhání v lese, předznamenává atmosféru celého filmu: prostupuje jím zmar ve všech možných podobách. Luana pracuje v mateřské škole, ale práce ji netěší, s rodiči, kteří žijí odděleně, si nerozumí a kamarádky nemá. Její svět vyplňuje metal, a především ambiciózní kapela jejího bratrance WLVS (Vlci), do níž právě přichází nový zpěvák s polskými kořeny Wiktor (uhrančivý Bartosz Bielenia, známý z filmu Corpus Christi).
Má všechny atributy blackmetalového idolu: je drsný, chladný a charismatický. Zároveň mu nechybějí jemné rysy a pohled raněné laně – pro dívku, jako je Luana, vražedná kombinace. Zásah, potopeno. Rozjíždí se love story, v níž je úplně všechno špatně.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
