Svět se mění. Nemůžeme se spolehnout už na nic. Už ani mladé dívky nemilují nakupování. Stydí se za svou ekologickou stopu, a proto leckdy místo nového oblečení nakupují obnošené. Textilní průmysl na nic nečeká a nabízí recyklované materiály. Ve Švédsku má stud z nakupování dokonce své nové slovo „köpskam“. Tady to ale nekončí. Mladí lidé se stydí i cestovat. Pro stud z létání vzniklo ve Švédsku slovo „flygskam“. Mladým lidem ale nestačí, že nelétají. Chtějí, abyste nelétali ani vy. Vytvářejí na společnost nátlak.
Na tlak aktivistů i alarmujících zpráv OSN o změnách globálního klimatu už reagují politici. Švédská vláda navrhuje, aby cestovní kanceláře musely u svých zájezdů uvádět uhlíkovou stopu. Turisté si mají uvědomit svou údajnou „vinu“ na změně globálního klimatu. Začíná tím soumrak cestovních kanceláří a turistického ruchu obecně? Ten má ostatně i bez vládního tlaku dost problémů: Nejstarší cestovní kancelář světa Thomas Cook nedávno zbankrotovala. Zkrátka ekonomika se mění. Bohužel, pro některé země to bude šílená rána, protože kromě turismu nemají prakticky nic.
Letecké společnosti si svou „vinu“ už uvědomují. Anebo to aspoň mistrně předstírají a k domnělé vině se hlásí. Letecká společnost Air France plánuje od roku 2020 kompenzovat veškeré své emise CO2 na domácích linkách. Uhlíková stopa domácích letů Air France představuje prý ekvivalent 70 milionů stromů. Tady ale stud společnosti nekončí. Chce ukončit i používání jednorázových plastů. (Nevím, čím se pak bude v letadlech jíst. Kovové příbory z bezpečnostních důvodů už zakázali, teď zakážou plastové, takže se asi vrátíme ke dřevěným naběračkám.)
Jestli si myslíte, že tak zpovykaně reaguje jen bohatá západní společnost, která žije v takovém blahobytu, že neví, kde si uměle vymýšlet problémy, jste naivní. V ČR nedávno vznikla webová stránka nelétám.cz. Ta má upozornit na ekologickou zátěž způsobenou leteckou dopravou. Autor webu prohlásil médiím: „Týdenní dovolená například na Bali má na globální oteplování přibližně stejný dopad jako rok života strávený doma, kde si jednotlivec vaří, vytápí dům, dojíždí do práce nebo chodí na koncerty.“ Podle webu na celém světě za necelých 30 let vzrostl počet cestujících v letecké dopravě z 1 miliardy v roce 1990 na 4,3 miliardy v roce 2018. To je opravdu slušný nárůst. Web přitom tvrdí, že letecká doprava má údajně pětiprocentní podíl na globálním oteplování.
Data nechci rozporovat. To nechám ekologům. Myslím si o datech sice svoje, ale nechť je komentuje raději studovaný klimatolog. Já jako ekonom tu ale vidím něco jiného: totiž nový trend ve světě, který ukazuje, že původně očekávaný vývoj rostoucí letecké dopravy, kvůli níž potřebujeme nová letiště a nové letištní dráhy, je asi při současné klima hysterii úplně mimo. Možná, že jsme právě teď dosáhli vrcholu letecké dopravy. Pokud se lidé budou stydět létat a vlády je v tom budou podporovat vyššími daněmi z letecké dopravy, měl by stát očekávaný vývoj dopravy v Evropě přehodnotit.
Například německá vláda chce omezit leteckou dopravu a místo ní podpořit železniční. Bez toho údajně nesplní své ambiciózní klimatické cíle. Podobně je na tom francouzská vláda. I ta plánuje od příštího roku zavést tzv. ekologickou daň k ceně letenky u všech letů s odletem z Francie. I my jsme ale podepsali Pařížskou dohodu. Chce mi někdo tvrdit, že se něčeho podobného jako ve Francii a Německu nedočkáme i v dalších státech EU?
Němci budou svou agendu tvrdě prosazovat. Podle průzkumu německé veřejnoprávní televize ARD si 63 procent Němců myslí, že ochrana klimatu by měla mít přednost před hospodářským růstem. (Ekonom se chytá za hlavu, protože ví, že kauzalita je přesně opačná: Není prosperita – není síla na ekologii. Stranou nechávám otázku, zda člověk vůbec může klima jakkoliv ovlivňovat.) Časem tak přibude další zpoplatňování CO2 demotivující lidi od cestování. Dovolená u teplého moře bude jen pro velmi bohaté.
Češi žijí na jiné planetě. Tento týden jsem se na několika místech dočetl, jak pražské letiště potřebuje do dvaceti let obsloužit téměř dvakrát víc cestujících než dnes. Má ovšem problém s tím, že už nyní je na maximu svých kapacit, a proto musí letiště rozšířit, postavit paralelní přistávací dráhu a také novou řídicí věž.
Vzhledem k tomu, že jsem se to dočetl na mnoha místech, musím PR agenturu letiště pochválit za dobrý výkon. Proč se PR agentura tak snaží, je jasné. Letiště Praha v září zažádalo u stavebního úřadu o územní rozhodnutí na stavbu nové dráhy. Obecně lze očekávat, že se bude jednat o dlouhý proces, protože ho budou mnozí aktivisté blokovat. I tak se ale mluví o tom, že nová dráha bude hotova v roce 2028. Díky tomu nebude z letiště vzlétat 40 letadel za hodinu, ale hned 72. To je hodně a lidé v přilehlých obcích se toho bojí. Proto je třeba rozjet zavčasu PR akci.
Proto se do médií dostávají zprávy, že až bude postavena dráha, nebude se používat v noci. To zní divně. Proč potom navyšovat kapacitu, když ji nevyužijeme plně…?
Takže asi takhle: Jedno, nebo druhé je špatně. Buď klima hysterie podporovaná či aspoň tolerovaná vládou. Nebo rozšiřování letiště financované vládou. Obojí dohromady nejde.
Jinými slovy, bojím se, že budeme stavět velmi drahý veřejný projekt, který se nakonec nebude používat. Před pár dny se aktivisté přilepovali v Praze k magistrále, aby omezili provoz. S novou dráhou to asi nebude jiné. Vlády aktivistům ustupují. Portál auto.cz tento měsíc napsal, že Dánsko chce navrhnout zákaz všech spalovacích motorů už od roku 2030 a po celé EU. Pokud k tomu dojde, neumím si představit, že dojde k rozmachu neekologické letecké dopravy. Navíc Evropská investiční banka už připravila návrh na ukončení financování neekologických projektů, což letiště určitě je. Co když tedy nová dráha skončí stejně jako rakouská jaderná elektrárna Zwentendorf? Tu Rakušané kompletně postavili, ale nikdy neuvedli v provoz.
Tím nechci říct, že se nová dráha nemá stavět a letiště se nemá rozšiřovat. Chci říct, že by výstavbu měli politici dobře zvážit. A pokud ji odsouhlasí, tak ji taky podporovat i po dostavbě. Nezdražovat leteckou dopravu novými daněmi, a to klidně EU navzdory. A musí mít odvahu postavit se klima alarmistům.
Zkrátka nemohou to hrát na obě strany – musí si vybrat.
