Nástup mladého Michaila Gorbačova do funkce generálního tajemníka KSSS v roce 1985 bývá považován za pomyslný začátek konce Sovětského svazu. S Gorbačovem přišly reformy, které měly zachránit bipolární rozdělení světa, paradoxně však přispěly k jeho konci. V roce 1991 Sovětský svaz definitivně zanikl. Připomeňme si pomocí unikátních snímků náladu v rozpadajícím se omšelém impériu.
Začalo to Gorbačovem, skončilo to pučem a následným rozpadem Sovětského svazu. Díky gorbačovským reformám, které notoricky vešly ve známost jakožto perestrojka a glasnosť, se sovětská společnost postupně začala probouzet z iluze o funkčnosti socialismu. S Gorbačovem přišel pokus o sebereflexi a o reformy v hospodářské oblasti.
„Přestavba a urychlení, tato dvě slova byla v Gorbačově reformátorské strategii rozhodující. Dalším významným slovem byla glasnosť neboli veřejná informovanost, označující odhalování nedostatků bránících perestrojce a urychlení,“ píše ruský historik Andrej Zubov ve druhém díle své rozsáhlé publikace věnované moderním dějinám Sovětského svazu a Ruské federace. Gorbačov se snažil zaměřit na efektivitu nově budovaných projektů. V Sovětském svazu bylo velmi časté, že některé (například developerské, řečeno dnešní terminologií) projekty zůstaly nedokončené – ať už proto, že se ukázaly být vlastně nesmyslné, nebo by jejich dokončení stálo stát příliš mnoho peněz.
I tento prvek – všudypřítomná omšelost, křečovitá touha po imperiální slávě a hlavně všeobecný nedostatek čehokoliv – je patrný z fotografií, které ukazují, jak vypadal Sovětský svaz během posledních dní své existence. Ale nejen to. Některé snímky zachycují bývalý Sovětský svaz například v roce 1996 a na fotografiích není patrný téměř žádný rozdíl. Naopak, i po letech se objevují v ulicích nápisy volající po znovunastolení komunismu.
Za Gorbačovy éry přichází velká deziluze – země se zmítá v alkoholismu, nedostatku bytů, problém je pochopitelně s téměř nulovým zahraničním kapitálem. Ve vyhrocených dnech pak následuje puč, který přišel doslova pět minut před pokusem o smluvní reorganizaci Sovětského svazu. Gorbačov je v podstatě internován na Krymu, avšak tato situace netrvá dlouho. Do popředí se dostává Boris Jelcin, budoucí prezident Ruské federace, který se zasadil o zastavení pučistů. Klíčovým právním aktem zakotvujícím definitivní konec Sovětského svazu se staly takzvané bělověžské dohody, které v roce 1991 podepsali zástupci SSSR, Ukrajiny a Běloruska.
