Jak je to s platovou nerovností mužů a žen?

Jak je to s platovou nerovností mužů a žen? Zdroj: Profimedia

Gender vědkyně prokázaly: Platová diskriminace žen existuje. I kdyby braly dvakrát víc než muži!

Analýza (kterou zadalo ministerstvo práce letos na jaře) odhalila strašlivou skutečnost: Ženy mají nižší průměrné platy! Podle analýzy je důvodem "kulturní nastavení společnosti a stereotypy". "Rozdíly v průměrném počtu odpracovaných hodin jsou celkově velmi malé a rozhodně nemůžou vysvětlit tak vysoký rozdíl v odměňování," uvedly autorky.  Anebo taky ne, a je to všechno jen intelektuální nedostatečnost nebo lživá manipulace.

Ženy jsou platově diskriminovány! Analýza je k nalezení na serveru (sic!) rovnaodmena.cz. A rovnou se dočteme: "Tato publikace vznikla v rámci projektu Rovnost žen a mužů na trhu práce se zaměřením na (ne)rovné odměňování žen a mužů financovaného z Evropského strukturálního fondu v rámci Operačního programu Zaměstnanost a státního rozpočtu ČR." Ergo - už sám projekt, zadání, byl jednoznačně zformulován tak, že napovídal požadovaný výsledek výzkumu. Pokud by šlo o výzkum, ne o cílenou propagandu, byl by projekt zaměřen na „srovnání odměňování žen a mužů“, tento byl výslovně zaměřen na "(ne)rovné odměňování".

Autorky jsou vědkyně pracující pro Sociologický ústav Akademie věd. PhDr. Hana Maříková, Ph.D., má mimo jiné zaměření sociologie genderu či teorie genderové rovnosti a spravedlnosti. Mgr. Kristýna Pospíšilová tam pracuje v oddělení Gender & sociologie. PhDr. Marta Vohlídalová, Ph.D., taky. A konečně poslední spoluautorka, PhDr. Alena Křížková, Ph.D., taky.

Objektivita výzkumníků je tím v úplnosti zajištěna dle nejpřísnějších požadavků metodologie vědy založené na důkazech - Evidence Based Science.  Vědkyně jsou ideologicky a generově zjevně nepodjaté.

Tak rychlá změna?

V roce 2016 byl zahájen výzkum proměn české společnosti. Tento výzkum dělá také sociologický ústav. Sociologové zkoumali (v roce 2015) více než 8 tisíc dospělých. Hlavní řešitel není gendervědkyně, ale Pat Lyons, B. A., M. A., Ph.D. Na výzkumu spolupracuje společné pracoviště Centra pro ekonomický výzkum a doktorské studium Univerzity Karlovy v Praze a Národohospodářského ústavu AV ČR.  

Hlavní řešitel není gendervědkyně, ale Michael L. Smith, Ph.D. A také Masarykova univerzita. Hlavní řešitel není gendervědkyně, ale Doc. PhDr. Tomáš Katrňák, Ph.D. A na copak - již před třemi lety - tito neuvědomělí a genderově nespolehliví jedinci přišli? Muži si víc než ženy odpracují v placeném zaměstnání, ženy naopak přebírají větší zodpovědnost za domácí práce,“ shrnula výzkum socioložka Michaela Röschová.

Podle výsledků je v zaměstnání muž ve všední den 4,41 hodiny a o víkendu 2,30 hodiny (to je celkem 24, 35 hodiny týdně), žena přes týden v průměru 2,57 hodiny a o víkendu 1,26 hodiny (to je celkem 14,11 hodin týdně). Takže měsíčně "statisticky průměrný český muž" odpracuje v práci 97,4 hodiny, žena 56,44 hodiny měsíčně v práci.

Jak je to ve skutečnosti

Podle mých zkušeností je to v praxi zavedeno takto: Když je pracovní doba do pěti, jde paní ve tři z práce, aby vyzvedla děti ze školky, odvede je domů, a tam vaří a uklízí. Muž ve stejné funkci odchází ze zaměstnání v sedm, protože dobře ví, že doma řvou děti a manželka je z toho tak protivná, že pán radši pracuje.

Pokud mi funguje kalkulačka ve Windows, tak ve firmách, kde se platí za práci, a ne za funkci, by měla mít podle dat získaných muži "statisticky průměrná žena" při spravedlivém odměňování jen 58 procent platu průměrného muže (pokud počítáme podle hodin v zaměstnání), případně (pokud počítáme podle pracovní doby) jen 87 procent platu "statisticky průměrného muže". Což by ukazovalo, že ženy mají průměrné nižší platy než muži ne kvůli diskriminaci, ale proto, že méně než muži pracují za peníze.

Tak generově nevyváženou nehoráznost ovšem nemohu připustit, a proto pevně věřím prvnímu výzkumu z pera gendervědkyň. A to hned ze dvou důvodů. Snažím se chovat jako gentleman, přestože to feministky zakazují, a tak ustoupím ženě. Za druhé – nejnovější generové výzkumy ukázaly, že ženy mají vždy pravdu, takže byla věrohodnost výzkumu gendervědkyň zajištěna již před jeho zahájením, apriorně. Ale jsem jen laik, ne sociolog – tak jsem si dovolil zaslat Sociologickému ústavu, který na obou výzkumech participoval svými experty, jak k tak pozoruhodné neshodě výsledků de facto stejných výzkumů prováděnému muži a ženami došlo. Odpověď jsem nepochopil.

Hovoří Sociologický ústav

„Každý z těchto výzkumů sleduje jiné fenomény: zatímco projekt Rovnost žen a mužů na trhu práce se zaměřením na (ne)rovné odměňování žen a mužů se snaží vysvětlit důvody nerovnosti v odměňování žen a mužů, projekt Proměny české společnosti jako jedno ze svých dílčích zjištění přinesl informaci o trávení času různých skupin a analýzu týdenní pracovní doby.  Tento výzkum nedělali jen "chlapi", v našem ústavu kvalitu výsledků pohlaví vědců a vědkyň nijak neurčuje. Trochu nás zmátla čísla, která citujete, nicméně ČT bohužel v tomto případě ne zrovna šťastně přejala údaj odvozený z obecné populace dospělých 18+ bez dalšího rozlišování. Zde se tedy míchají data z částečných úvazků, od částečně pracujících rodičů, čísla mohou snižovat i lidé na dovolené, nemocní apod., proto výsledné hodnoty působí trochu zvláštně. V původní tiskové zprávě jsou data srozumitelnější.

Na věci to však nic nemění. První jmenovaný výzkum cílí samozřejmě na rozdíl a počty odpracovaných hodin a to v jednotlivých kategoriích klasifikace zaměstnání. Tam se mimochodem např. ukazuje, že řídící pracovnice odpracují v průměru o zhruba jednu hodinu měsíčně více než řídící pracovníci a přitom je v této kategorii zaměstnání největší rozdíl v odměňování – řídící pracovnice jsou v průměru odměňovány o 27 % méně než řídící pracovníci. Hloubková analýza statistik a mezinárodní srovnání je dostupné.

Byla také zpracována velmi podrobná studie, která analyzovala data Informačního systému o průměrném výdělku s využitím hodinové mzdy žen a mužů, přičemž sledovala vliv individuálních i strukturálních faktorů, jež by mohly rozdíl mezd vysvětlovat. Po očištění od všech těchto faktorů však rozdíl ve mzdách i nadále přetrvává. Podle závěrů analýzy je důvodem mimo jiné "kulturní nastavení společnosti a stereotypy", jak sám uvádíte. Bližší informace o této analýze jsou dostupné ve studiiRozdíly v odměňování žen a mužů v ČR: pracoviště, zaměstnání, stejná práce a rozklad faktorů.“

Velké nevím...

Pročetl jsem všechny zdroje, které mi doporučili, a stejně nic nepochopil, protože ty údaje, že ženy pracují více doma a muži více v zaměstnání, nic v těch zdrojích nevyvrací. A tak jsem nechápal, než mi to konečně došlo: Odpověděl mluvčí PhDr. Filip Lachmann, který je jistě genderově uvědomělý, a navíc i gentleman. A - protože i já chci být genderově uvědomělý gentleman - závěrem prohlašuji: Ženy budou platově diskriminovány i tehdy, až budou mít dvojnásobné průměrné platy než chlapi, protože jsou křehké!