nahoru

Nizozemci končí s referendy. Proč vzorová západní demokracie zavrhla experiment s přímou demokracií?

Petr Sokol24. března 2018 • 14:00
Nizozemci v referendu odmítli dohodu o přidružení Ukrajiny k Evropské unii poměrem 64 procent ku 36 procentům hlasů.
Nizozemci v referendu odmítli dohodu o přidružení Ukrajiny k Evropské unii poměrem 64 procent ku 36 procentům hlasů.
• foto: 
ČTK, EPA, Reuters

Zatímco u nás se krok za krokem blížíme k zavedení referend, jedna zavedená západoevropská demokracie právě svůj experiment s tímto prvkem přímé demokracie ukončila. Jde o Nizozemsko, v mnohém vzorový demokratický stát, který se rozhodl po třech letech referenda zrušit, protože se neosvědčila. V Nizozemsku převládl názor, že se stala nástrojem menšiny k blokování rozhodnutí demokratické většiny.

Referendum bylo v Nizozemsku zavedeno rozhodnutím parlamentu v roce 2015. Bylo ovšem omezeno pouze na hlasování o zákonech, které byly právě schváleny nizozemským parlamentem, a navíc z něj bylo vyloučeno například rozhodování o rozpočtových věcech nebo záležitostech monarchie a královské rodiny.

Pokud chtěl někdo schválený zákon podrobit referendu, musel během čtyř týdnů od definitivního rozhodnutí parlamentu sebrat deset tisíc podpisů nizozemských voličů. Když se mu to povedlo, nevstoupil zákon v platnost a začala běžet další lhůta. Ta trvala dalších šest týdnů a „vyvolavači“ referenda během ní museli získat 300 tisíc podpisů, aby bylo referendum uskutečněno. Vzhledem k počtu nizozemských a českých voličů by tomuto číslu u nás odpovídalo 200 tisíc podpisů.

V případě úspěchu „sběračů“ podpisů se v Nizozemsku skutečně mohlo konat poradní lidové hlasování, pro jehož platnost zákon předvídal minimální účast 30 procent všech oprávněných voličů.

Když přišlo k urnám dost voličů, kteří projednávaný zákon většinově odmítli, musel se jím znovu zabývat parlament. Zákon v případě odmítnutí referendem totiž mohl začít platit pouze, pokud ho parlament schválil ještě jednou.

Za tři roky fungování referend v Nizozemsku se uskutečnilo pět pokusů o jejich vyvolání, ale jen dva došly až k všelidovému hlasování.

Když Nizozemci snědli vlastního premiéra aneb krutý osud Johana de Witta

Zástupné hlasování

Poprvé se tak stalo před dvěma lety, kdy skupina kritiků evropské integrace sesbírala dostatek podpisů pro vypsání lidového hlasování o rozhodnutí parlamentu ratifikovat Dohodu o přidružení Ukrajiny k Evropské unii. To nebyl pro Nizozemce vzhledem k vzdálenosti obou zemí palčivý problém, ale euroskeptici dokument využili k zástupnému hlasování o důvěře v Evropskou unii jako celek. Systém nizozemských referend totiž neumožňoval rozhodovat v nich o setrvání země v Unii.

Už prvotní využití referenda ale svým výsledkem ukázalo své slabiny. Přišlo k němu totiž jen 32 procent voličů. To sice znamenalo, že hlasování bylo platné, ale zároveň relativizovalo jeho celkový výsledek. Jasná většina hlasujících (61 %) totiž hlasovala proti asociační dohodě s Ukrajinou, ale ve výsledku se jednalo jen o 19,5 % všech nizozemských voličů.

Část politických stran (ty vládní) navíc před referendem vyzvala své voliče, aby zůstali doma a znemožnili tím platnost referenda. I díky tomu se nedalo říct, že těm, co nehlasovali, byla otázka ukrajinského přidružení lhostejná a vlastně by se stejně neměli počítat.

Takto komplikovaný výsledek přidělal práci vládě, která ho respektovala. Nakonec vyjednala s ostatními státy EU doplňující protokol, který obsahoval ujištění, že přidružení Ukrajiny neznamená, že by získala statut kandidátské země. Po podepsání tohoto protokolu parlament dohodu o přidružení napodruhé schválil.

Policie ukázala video smrtelné nehody samořídícího auta Uberu. Zachycuje srážku i výraz…

Referendum „porodilo“ stranu

Referendum o ukrajinském přidružení ovšem mělo na nizozemskou politiku kromě popsané komplikace ještě jeden dopad. Na základě předreferendové kampaně se zrodila nová politická síla – Fórum pro demokracii (FvD).

Protestní strana podporující přímou demokracii a kritizující EU se v čele se svým lídrem Thierry Baudettem nejprve dostala ve volbách do parlamentu. Následně formace, kterou můžeme popsat jako „Wilders light“, zaznamenala velký nárůst popularity, jež ji aktuálně v průzkumech staví až na druhé místo mezi nizozemskými politickými stranami.

Bude mít Česko obecné referendum? Jaké strany ho prosadí a co jim v tom může zabránit

Hrozba terorismu versus ochrana soukromí

Kritika fungování referenda se v Nizozemsku ještě posílila, když bylo loni sebráno dost podpisů na vypsání hlasování, které mělo odmítnout novelu zákona o tajných službách. Ta dávala tajným službám kvůli boji s terorismem větší pravomoci při sledování aktivit na internetu.

Hlasování o zákonu bylo vypsáno v kombinaci s komunálními volbami na tuto středu. I na základě tohoto referenda v Nizozemsku vážená poradní instituce Státní rada, které předsedá král a skládá se hlavně z právníků, navrhla referenda zrušit.
Nizozemský parlament návrh převedl do zákona letos v únoru. Opozice a hlavně protestní strany zprava i zleva bouřily, ale pravostředová koalice měla v obou komorách většinu pro ukončení experimentu s nizozemskými referendy.

10 zemí, které by byly nejbezpečnější v případě vypuknutí třetí světové války

Konec referend

Středeční hlasování o pravomocích tajných služeb proto bylo minimálně na nějakou dobu posledním lidovým hlasováním v zemi. Mimochodem skončilo nejasným výsledkem, když 49 procent voličů bylo proti zákonu a 48 procent ho podpořilo. Zbytek voličů odevzdal bílý lístek, takže ani jedna ze stran sporu nezískala většinu.

I v Nizozemsku se tak potvrdilo, že zavedení referend není jednoduchá věc, která by všude fungovala jako ve Švýcarsku. Praktickým Nizozemcům připadalo, že akorát brzdí fungování demokracie a mohou narušit právní stát.

Švýcaři odmítli zrušit televizní poplatky. Jak tam fungují referenda a v čem se liší od…
Geniální vědec Stephen Hawking se stal součástí popkultury. Jak žil a jaký byl?




Senátní a komunální volby 2018

Průvodce senátními volbami Průvodce komunálními volbami Jak křížkovat v komunálkách Jak volit do Senátu Jak se stát členem volební komise Jak získat voličský průkaz

Průběh voleb a výsledky budete moci sledovat v online přenosu. Nevíte, k čemu máme horní komoru parlamentu? Podívejte se na video, které pravomoci Senátu vysvětluje. Víte, jakých 27 obvodů letos volí senátory? V některých velkých městech se volí zároveň zastupitelstvo města i městské části. Aktuality a další informace najdete ve speciálech komunální volby a volby do Senátu.


Diskuse ke článku

 

Kurzy měn
25,520
21,720
28,560
Nejčtenější komentáře
INFO.CZ
E15
Nejčtenější