Trumpův arktický mat: Grónsko spadlo Americe do klína bez jediného výstřelu
- Nová bezpečnostní dohoda pro Arktidu: USA podepsaly s Dánskem a Grónskem časově neomezenou smlouvu, která dává Americe kontrolu nad obranou i částí ekonomiky ostrova.
- Geopolitický triumf Donalda Trumpa: Bílý dům získal klíčový vliv bez nutnosti Grónsko odkoupit, přičemž dohodou efektivně blokuje investice a zájmy Ruska i Číny.
- Konec evropských iluzí: Symbolické nasazení evropských vojáků skončilo fiaskem a Dánsko pod ekonomickým i bezpečnostním tlakem Washingtonu plně ustoupilo.
Bylo to trapné a už se to zřejmě nebude opakovat. O co jde? V lednu dorazily do Grónska desítky vojáků evropských zemí poté, co Donald Trump drze prohlašoval, že tuto arktickou oblast, která spadá pod Dánsko, buď odkoupí, nebo anektuje. Zejména Evropa byla slovy amerického exhibicionisty zděšena a pár jejích vojáků v Grónsku mělo být jakousi protiamerickou demonstrací síly, ale skončilo to fiaskem. Nová bezpečnostní smlouva mezi USA, Dánskem a Grónskem, podepsaná 22. září v New Yorku, dala nakonec Trumpovi to, co chtěl. A možná i víc. Amerika teď bude rozhodovat o obraně Grónska, bude ovlivňovat i jeho ekonomiku a dohoda má „nekonečnou platnost“.
V čem spočívá nová bezpečnostní dohoda o Grónsku?
Přes všechen evropský či kanadský křik, odpor a blouznivé řeči v přetahované o Grónsko Donald Trump vyhrál. Amerika přitom nemusela ostrov ani koupit, ani obsadit. Spadl jí doslova do klína. Podívejme se, co se stalo.
Nová bezpečnostní smlouva mezi USA, Dánskem a Grónskem se neshoduje s tvrzením dánské vlády a eurohujerů, že Grónsko zůstane zcela svrchované. Tato strategicky důležitá arktická oblast bude v budoucnosti v případě bezpečnosti závislá na Americe, bude z ní jakási vojenská kolonie.
Amerika se přitom nebude muset vměšovat do domácí politiky, protože sociální a další náklady na ostrově bude většinou dál platit Dánsko. Ovšem grónská samosprávná vláda už nebude moct nabídnout využití některých surovin tomu, kdo nabídne nejvyšší cenu. I do toho zasáhnou Spojené státy, protože například kritické suroviny jsou považovány za relevantní pro bezpečnost. A ostrov má podle odhadů obrovské zásoby ropy, plynu a také poklady vzácných zemin, jako je kobalt, grafit a lithium, po kterých se pídí celý svět.
Na druhou stranu je pravda, že dohoda je určitým způsobem vítězstvím více stran. K výhře se hlásí Spojené státy, Dánsko, Grónsko, ale i NATO a Evropská unie. Důvod je prostý – je jednoznačně namířena proti zájmům Ruska a Číny jak v samotném Grónsku, tak v celé arktické oblasti.
Základna Pituffik i systém Golden Dome: Jaké pravomoci získávají USA?
Dohoda mění a doplňuje ujednání z 27. dubna 1951 mezi Amerikou a Dánskem. To bylo uzavřeno podle Severoatlantické smlouvy o obraně Grónska. Trump už stihl ohlásit, že bez amerického souhlasu nebude moct na ostrově žádná jiná země vybudovat vojenskou základnu. Spojené státy teď mají právo vznést obavy ohledně výstavby nebo změny využití jakékoli budovy, zařízení nebo instalace v blízkosti vlastní obranné infrastruktury v Grónsku. A ta by mohla být na mnoha místech. V rámci toho budou zúčastněné strany úzce spolupracovat v boji proti možné špionáži, což nebude v liduprázdné zemi tak složité. Obrovské Grónsko má pouze 57 000 obyvatel a necelých dvě stě kilometrů silnic. Kontrola americkou armádou tak může být jednoznačná.
Amerika také získala právo umístit na arktickém ostrově části svého plánovaného systému protiraketové obrany Golden Dome. USA mohou rovněž modernizovat a rozšířit svou stávající základnu Pituffik na severozápadě země, kterou označují jako vesmírnou. Otevřou i nové základny v lokalitách Narsarsuaq na jihu země a Mestersvig na východním pobřeží.
Washington může zřídit podle dohody i další základny na grónském území. Vojenská letadla americké armády budou moct přelétávat nad celým územím a lodě mohou využívat grónské teritoriální vody. Vše v rámci dohody, ale v podstatě bez omezení.
Jako vějičku použili Američané pro Dánsko a Grónsko slib, že zadají velké zakázky grónským podnikům na zboží a služby související se zřizováním, údržbou a servisem základem. Ovšem jak se píše ve smlouvě, není to výhradně. Grónské firmy totiž na to nemají dostatek kapacit, zkušeností, kapitálu a lidí. Dá se tedy očekávat, že se toho ujmou Američané, Dánové, Kanaďané a možná někdo další.
Zcela zásadní je ve smlouvě ujednání, že pokud Grónsko vyhlásí nezávislost na Dánském království, zůstane v NATO. Mnoho Gróňanů ale ani dnes nechce slyšet, že jejich země je prostřednictvím Dánska součástí Severoatlantické aliance. Ostrov, který byl do padesátých let minulého století dánskou kolonií, získal v roce 1979 částečnou autonomii. Od roku 2009 má Grónsko rovněž pravomoc vyhlásit plnou nezávislost na základě referenda. Kodaň má ale stále pod kontrolou zahraniční záležitosti či měnovou politiku. A také obranu. Jenže tu nová dohoda, jak bylo popsáno, dala do rukou Američanů.
Stopka pro Rusko a Čínu: Těžba surovin a zákaz zahraničních investorů
Dohoda, která má deset stránek, také zabraňuje zahraničním investorům ze zemí mimo NATO a Evropské unie (to tam jako členský stát Dánsko zkrátka muselo zanést) v přístupu k citlivým sektorům. Doslova se ve smlouvě píše: „Vzhledem k hrozbě, kterou představuje zvýšené úsilí protivníků o rozšíření vlivu a kontroly v Grónsku, se strany dohodly, že státy nebo investoři ze státu, který není členem NATO, partnerským státem NATO nebo členským státem EU, nebudou mít kontrolu, významný vliv nebo přístup k informacím, které by mohly představovat hrozbu pro národní bezpečnost nebo veřejný pořádek v rámci obzvláště citlivých odvětví nebo činností na území Grónska (včetně teritoriálních vod).“ Smluvní strany tak budou zasahovat do výběru investorů. To se může opět dotýkat zájmů Ruska a Číny.
Donald Trump nadnesl myšlenku na získání Grónska už během svého prvního funkčního období: v roce 2019 se informoval o možnosti koupi území od Dánska. To způsobilo celosvětové odmítání a zmatek a taky strohou dánskou odpověď, kterou podpořila Evropská unie – tedy že Grónsko není na prodej.
Mnozí před lety nebrali Trumpovy řeči o Grónsku vážně, americký prezident totiž už dlouho pracuje s hyperbolickou bombastickou řečí. Jak to bývá u něj zvykem, bylo těžké oddělit trolling od pravdy. Jenže Američané v tomto případě přečetli situaci správně a dotáhli věc do konce.
Na začátku svého druhého funkčního období totiž Trump své původní návrhy oživil a dal jim jasné geopolitické odůvodnění. Jeho argument, že Spojené státy by měly kontrolovat Grónsko, je založen na třech pilířích:
1. Pomohlo by to zemi zajistit si kritické zdroje.
2. Rozšířilo by to dosah americké armády v Arktidě.
3. Omezilo by to čínský a ruský vliv na území klíčovém pro národní bezpečnost USA i jeho spojenců.
Tomu se nedá nic vytknout. Šlo ale o způsob, jak se k „ovládnutí Grónska“ dopracovat.
Proč Dánsko a Evropa v přetahované o Arktidu prohrály?
Dánsko, pod které ostrov spadá, se tvářilo sebevědomě a bojovně, ale ve skutečnosti neměla tato skandinávská země možnosti a sílu ubránit se americkému tlaku. Ani Evropská unie v tom nemá žádné větší páky, i když na adresu Trumpa vyslovila mnoho vášnivých slov. Francouzský kokrhající prezident Emmanuel Macron je v tom ostatně mistr.
Trump velmi dobře rozpoznal slabiny – že Grónsko je ekonomicky, politicky a bezpečnostně křehké. Pár dánských vojáků na psím spřežení, kteří působí na ostrově, skutečně nejsou žádným odstrašením pro jakéhokoli možného nepřítele. Samosprávná vláda ostrova, omezená rozpočtová suverenita (dánské dotace činí na celkových veřejných výdajích až 55 procent) a opakovaně doutnající hnutí za nezávislost činí Grónsko náchylným k vnějším vlivům. K tomu připočítejme slabou institucionální infrastrukturu a naprostý nedostatek domorodého bohatství. Toho všeho Trump využil pro dosažení svých cílů.
Pozoruhodné je i datum, do kdy má nová dohoda mezi Spojenými státy, Dánskem a Grónskem platit. Smlouva na rozdíl od mnoha dalších nemá datum ukončení platnosti a může být změněna pouze vzájemnou dohodou všech stran. Včetně obranných ujednání. I to nahrává Americe.
Vliv Američanů v Grónsku podstatně vzroste. Je to pro Washington diplomatická, politická i strategická výhra.
Přes všechen křik a odpor, Donald Trump v přetahované o Grónsko jednoznačně vyhrál. Spadlo mu do klína, protože nikdo jeho bezpečnost nedokáže momentálně zabezpečit lépe než Amerika.
