Jak (ne)jednat s Ruskem: Česko ani Evropa se nesmí nechat lapit do Putinových pastí
Čtěte Reflex v Googlu přednostně
Nastavte si Reflex jako preferovaný zdroj a naše články uvidíte ve vyhledávání výš.
Jedenadvacátého října se v Konstantinovském paláci v Petrohradě setkali zvláštní vyslanec amerického prezidenta Steve Witkoff a ruský prezident Vladimir Putin. Witkoff, který se s východním masovým vrahem sešel už podeváté, kromě jiného řekl: „Tolik hovoříte o tom, že můj prezident, prezident Trump, je humanista. Vy jste také humanista, pane. To chválím. Chválím vás a ještě jednou vám děkuji.“ Americký vyslanec se tak ve svém odporném patolízalství vyrovnal někdejšímu německému kancléři Gerhardu Schröderovi, který v minulosti veřejně minimálně dvakrát označil Putina za „bezchybného demokrata“.
Jistě, takové výroky na adresu despoty nejsou u západních představitelů obvyklé. Něco podobného může vyslovit jen člověk se zvláštní úchylkou. Ale dokumentuje to fakt, že Západ dlouhodobě nerozumí pokerovým kombinacím, které Rusové ve své velké hře se světem rozdávají.
Má tedy smysl s kremelským vůdcem o něčem vůbec jednat? Ano, ale jen za jasně daných podmínek. Aby se tím zabránilo novému Mnichovu.
Nesmysly z Ruska
Musíme si u toho uvědomit několik věcí.
Za prvé: Rusko je předvídatelné. Předvídatelné v tom, že mu nemůžeme věřit a že historie nám mnohokrát ukázala, že neplní uzavřené dohody.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
