Peče se celá země, Babišova vláda ale mlčí a mlží. Přitom extrémy počasí jsou trvalými problémy Česka
Známý televizní pořad Peče celá země vystřídala letos reality show Peče se celá země. Teploty jsou vysoké, sucho je znatelné a změnu klimatu lemují projevy extrémního počasí. Stav je to dlouhodobý a v příštích letech neočekávejme změnu. Jenže vláda Andreje Babiše a ministerstvo životního prostředí nenabízejí řešení, která by to skutečně řešila. Některá opatření je přitom nutné dělat v podstatě ihned, jinak se někteří občané ocitnou v ohrožení.
Premiér Andrej Babiš, který se jinak vyjadřuje úplně ke všemu, s ničím zajímavým v případě pokračujících klimatických změn (teď nediskutuji o tom, jakou měrou se na nich podílejí přírodní jevy a jakou člověk) a globálního oteplování nepřišel. Rochnil se v moři, podivně se chichotá ve videích a vymýšlí, co dalšího řekne o prezidentovi.
Ministerstvo životního prostředí, které bylo svěřeno straně Motoristé sobě, se „odhání“ klimatické změny jako čert kříž a předseda strany Petr Macinka, který by se měl věnovat diplomacii, sype ze sebe klausovská moudra o klimatu i počasí. V poslední době je to možná jen následek úžehu, který mohl utrpět při vystoupení na rozpáleném folklorním festivalu ve Strážnici.
Jenže o klimatu a počasí nerozhodne ideologie a nějaký politický názor. Rozhodují data. Území Čech, Moravy a Slezska přitom patří i v celosvětovém srovnání při sledování, měření a vyhodnocování projevů počasí, které se odehrává v rámci změn klimatu, k těm lepším. Máme data mnoho let dozadu. Pro politiky i laiky bych doporučil vynikající dílo Atlas podnebí Česka, který vyšel v roce 2007. Jsou v něm stovky map a analýzy tisíců údajů z let 1961 až 2000. Už tam je například vidět, že sušší regiony Česka jsou jižní Morava, Lounsko, Žatecko nebo Polabí. Teď kvízová otázka: Co se s tímto poznatkem za dlouhá desetiletí někdejšího i současného režimu udělalo? Nic moc.
Takže – je prokazatelné, že průměrné teploty na našem území rostou přibližně od poloviny 20. století, konkrétně od šedesátých let minulého století. Za posledních zhruba šedesát let se průměrná roční teplota u nás zvýšila o více než dva stupně Celsia. A tento trend bude pokračovat.
Co z toho plyne a co by se mohlo a mělo udělat? Zde je několik poznatků, které plynou z klimatických, meteorologických, ekonomických, zdravotnických a sociologických analýz i podnětů odborníků.
- V příštích deseti letech se bude průměrná teplota v České republice i v Evropě dále zvyšovat. Katastrofa sice nenastane, ale problémy se prohloubí.
- Nejvyšší teploty se mohou v Česku výhledově výjimečně pohybovat i mezi 40 až 45 stupni. Červnový rekord 41,9 stupňů celsia z Doksan padne.
- Zažijeme extrémní výkyvy počasí. Středoevropská stabilita skončila. Čekejme občas velké horko, větší sucho, někdy požáry, ničivé povodně, přívalové deště i větrné smrště. K tomu jeden příklad. Při povodních pomáhají zadržovat vodu přehrady, ovšem ta poslední velká, Slezská Harta, byla v Česku dokončena v roce 1997. Od té doby nic. Třicet let nic…
- Naše nemocnice, domovy důchodců i úřady, pokud ji nemají, by se měly urychleně vybavit klimatizací, jinak ohrozí některé své pacienty, klienty i zaměstnance.
- Roční období už nebudou odpovídat staré astronomii. Jaro bude začínat dřív, někdy i v únoru. Zásadně to ovlivní českou flóru. Zahrádkáři, zbystřete! Nemluvě o zemědělcích. Změní se i fauna.
- Mohou padnout i pozoruhodné návrhy. Třeba začít letní školní prázdniny už v polovině června. To by více odpovídalo počasí i klimatu. A to by byla svým způsobem revoluce. Zásadně by to ovlivnilo společnost, vzdělávání, cestovní ruch či služby.
- Čekají nás také další změny ve vybavení staveb. U domů a bytů budou trendem venkovní žaluzie, na chalupách a chatách okenice.
- Měly by přijít velké změny v zemědělství. Je nutné více a efektivněji zavlažovat, jinak výnosy poklesnou. Prosadí se odolnější odrůdy plodin. Rovněž se musí jinak obdělávat pole. I to se ale dlouho ví.
- Rovněž firmy budou muset daleko více reagovat na změny klimatu a počasí. Některým to přinese nový a výnosný byznys, někdo může naopak zaniknout.
- Bude pokračovat i mánie kolem předpovědí počasí, což jsou v globálním měřítku s převahou nejsledovanější informace. Modely předpovědí se dál vylepší a budou lokálně přesnější (po tom všichni s mobilem v ruce volají). Navede to více lidi, jak se v určitý čas chovat, co dělat, kam jít a jak má fungovat ekonomika.
Zásadní je, že některé velké změny a opatření zařídí pouze politici. V tomto směru ale vidíme sériová selhání mnoha vlád a parlamentů za více než půlstoletí. Současná vláda také nedělá dost.
Kabinet Andreje Babiše ve svém programovém prohlášení z 5. ledna, nedal dopady klimatických změn mezi své „hlavní strategické směry“. Téma bylo zařazeno mezi „další klíčové oblasti“, dále se nachází v kapitole pod číslem třináct Životní prostředí a vláda tvrdí, že bude u toho vycházet „ze zdravého rozumu“. Otázkou je, kdo ten zdravý rozum má.
Kromě jiného v programovém prohlášení najdeme, že Babišova vláda se „zaměří na účinná opatření proti suchu, na obnovu lesů a zadržování vody v krajině“. Nebo, že „klimatická politika bude pragmatická, opřená o vědecké poznatky a respekt k vlastnickým právům“. A také, že „změny klimatu probíhají a jejich dopady pociťujeme i v České republice. Naší odpovědí je rozumná adaptace – přizpůsobení se těmto změnám s cílem chránit životy, zdraví i přírodu.“
No tak do toho!
Zatím ale vláda, alespoň před veřejností, řeší úplně jiné věci a od svého vzniku loni v prosinci se věnuje zejména pofiderní postavě politického influencera Filipa Turka či nesmyslné válce s prezidentem Petrem Pavlem.
Navíc v Česku ohledně tématu dopadů klimatických změn slyšíme mnoho zavádějících vyjádření. Přestože mají rozhodovat data a fakta, jsme zásobováni názory „chytrých klimatických hlav“ ve straně Motoristé sobě, v Institutu Václava Klause, z některých médiích i části lidí na sociálních sítích. Na druhou stranu pokračuje i nesmyslná hysterie, kterou se někdy prezentují nejrůznější aktivisté a neziskovky. Ideologicky a ekonomicky zvráceně byly pojaty také části evropského projektu Green Deal.
Nic z toho ovšem nemění skutečnost, že klimatické změny pokračují. S tím se mění i počasí. Se suchem budeme mít problémy. Zažijeme další velká horka a extrémní výkyvy počasí. Tomu se musí člověk přizpůsobit, protože příroda je silnější a udělá si, co chce. Řekne nám tedy vláda Andreje Babiše, jaké má v tomto směru konkrétní plány a nápady? Co chce změnit, jak a kdy? Jak to vidí do budoucnosti? O čem pan premiér sní, když náhodou spí? Protože mezitím se peče celá země. A v letech příštích se to bude opakovat.
