Jak se zbavit sinic? Stačí hodné bakterie a bruselská regulace splašků
S příchodem teplého a v posledních letech horkého letního počasí zhoršují možnosti koupání ve volné přírodě přemnožené sinice. Ty navíc představují i značný problém pro rybáře, neboť se podílejí na často masivních úhynech ryb. Výzvou doby je tak opakující se rizika co nejvíce eliminovat, což se ovšem lehko řekne, ale hůře plní.
K přemnožení sinic totiž přispívají zejména dva faktory – teplé počasí a velké množství fosforu ve vodních tocích a zejména stojatých vodách, který je pro sinice zdrojem potravy. A vzhledem k tomu, že počasí nedokážeme ovlivnit a ani efektivně na delší dobu předpovědět, spočívá prevence rizik především ve snížení obsahu fosforu ve vodě. To ale zároveň předpokládá věrohodná data o tom, kdo a v jaké míře se na znečištění vod fosforem podílí.
Často se v této souvislosti mluví o čistírnách odpadních vod (ČOV), reálně je to ale především zemědělství, které se na tom podle odhadů podílí zhruba 70 procenty, neboť fosfor je významnou součástí průmyslových zemědělských hnojiv. Pokud se pak týká ČOV, je třeba rozlišovat mezi velkými ČOV provozovanými samotnými vodohospodáři, které jsou schopné fosfor z vody téměř zcela odstranit. Malé, obecní a domovní ČOV toho naopak schopné nejsou, a dokonce ani nemají k vypouštění vyčištěných vod zpět do prostředí stanovené příslušné limity. Právě takzvané bodové zdroje, což jsou domovní ČOV, ale také žumpy nebo septiky se na zatížení vod fosforem podílí nemalým podílem kolem 30 procent.
Problém je, že centrální evidence domovních ČOV v ČR dosud neexistuje, odhadem jde ale o nejméně 10 000 takových zařízení. A ještě větší problém je, že loni přijatá evropská směrnice o čištění městských odpadních vod stanovuje (a o tom se vůbec nemluví), že takzvané individuální čištění odpadních vod, což jsou mimo jiné domovní ČOV, musí dosahovat alespoň základních parametrů jako centrální čištění, tedy parametrů velkých ČOV. Těch ovšem malé domovní čistírny ani náhodou nedosahují, a výsledkem je mimo jiné fosfor v koupacích vodách i v rybnících s chovem ryb. Času na nápravu není mnoho, ustanovení EU týkající se čištění odpadních vod začnou platit od jeho implementace (začlenění) do naší legislativy, nejspíš tedy už od počátku roku 2028. Termín pro začlenění je pak červenec 2027, tedy za necelý rok.
Míček je v současné době na Ministerstvu pro životní prostředí, které by mělo co nejdříve vytvořit centrální registr domovních ČOV a dalších bodových zdrojů znečištění, stanovit podmínky jejich provozu a také harmonogram snižování produkce pro přírodu rizikových látek (nejde jen o fosfor) tak, aby zatížení (nejen) vod postupně klesalo. Což bude nepochybně pro majitele malých a soukromých ČOV velký problém. Tak či tak je ale zřejmé, že na přemnožení sinic, které navíc mohou představovat pro některé jedince i zdravotní rizika (zejména různé alergie a vyrážky) podílí reálně prostřednictvím velkých a zejména malých ČOV každý z nás.
Účinnější odstraňování fosforu a dalších látek z vypouštěných vod je samozřejmě možné, zejména prostřednictvím moderních technologií, jako je biologické čištění, membránové technologie, zpětným odebíráním fosforu, a tak dále. To vše ale stojí dost peněz, a takové investice si obvykle nemohou malé ČOV dovolit. Možná je ale také alespoň částečná likvidace sinic přímo ve vodě. I tady se nabízí několik možností, jako je provzdušňování a obecně promíchávání vod, jejichž cílem je zejména zvýšit množství kyslíku pro ryby a organismy žijící ve vodě.
S přemnoženými sinicemi se také bojuje různými chemickými prostředky, z hlediska životního prostředí je ale žádoucí využívat spíše možností biologické likvidace sinic. Principem je přitom obohacení vody o „hodné bakterie“, které mimo jiné snižují množství fosforu a zlepšují biodiverzitu vod. V minulosti se k čištění vod využíval například zeolit, v současné době jde například o přípravky typu Bacti nebo Sekol, které jsou navíc využitelné i pro domovní ČOV. Tyto přípravky se již ostatně v praxi, byť v omezené míře využívají, jejich aplikace je ale spojená s určitými, ale ne zas tak vysokými náklady. Výsledkem je ale čistá voda bez sinic, což náklady na využití nechemické likvidace sinic určitě kompenzuje.
