Babiš zase „šetří“ peněženky řidičů. Zázraky u benzínek ale nečekejte
Česko i další evropské země reagují na energetickou krizi zaváděním cenových regulací, snižováním spotřební daně z nafty či zaváděním mimořádných sektorových daní pro rafinérie.
Maďarsko zvolilo cestu adresných finančních kompenzací pro řidiče naftových aut, aby se vyhnulo dřívějším regulacím cenových stropů, které vedly k nedostatku paliva.
Hlavní příčinou vysokých cen u pump je pokles evropské rafinérské kapacity a výpadky dodávek, kvůli nimž samotné zdanění vysokých marží rafinérií výrazné zlevnění přinést nedokáže.
Krize je tu. Evropské země včetně Česka zavádí cenové regulace na pohonné hmoty. Česko od začátku října opět jako v březnu zastropuje marže na 2,50 koruny na litr a současně sníží spotřební daň z nafty o 2,35 koruny s daní. To vycházelo nákladově pro státní rozpočet na miliardu výpadku příjmu měsíčně.
Souběžně s tím Ministerstvo financí rovněž předložilo vládě návrh na zavedení dočasné mimořádné sektorové daně pro rafinérský sektor. Opatření podle resortu reaguje na mimořádný nárůst rafinérských marží způsobený geopolitickou krizí.
Daň se bude uplatňovat letos a v příštím roce a bude činit, jak pravila Alena Schillerová padesát procent z nárůstu hrubé marže oproti roku 2025. To ale bude chtít ještě vysvětlit. Podle toho, jak se výraz hrubá rafinérská marže u nás používá, znamená celkovou tržní hodnota produktů (benzín, nafta, letecký petrolej, topný olej, LPG a další) minus náklady na zpracovanou surovou ropu. Z hrubé marže se neodečítají provozní náklady rafinérie, jako třeba energie, chemikálie, mzdy, údržba, odpisy ani daně. Až po odečtení těchto nákladů vzniká čistá (net) rafinérská marže. Ta je podle všeho základem pro výpočet polské windfall daně na rafinérie, na níž se naše ministerstvo financí ve své iniciativě odvolává.
V Polsku se budou zdaňovat nadměrné příjmy z prodeje kapalných paliv nad hypotetické zisky vycházející z průměrné marže 2025 navýšené o dvacet procent. Snad nám ministerští legislativci ještě vysvětlí, jak to s konstrukcí české daně myslí
Česku máme problém v tom, že v rafinériích v Litvínově a v Kralupech patřících polskému Orlenu vyrábíme jen zhruba polovinu spotřeby pohonných hmot. I když naše vláda zatíží české rafienerie Orlenu novou padesátiprocentní sektorovou daní, tak nám to moc s náklady na slevy u pump moc nepomůže. Výnos nové daně má být pět a půl miliardy ročně a obnovená sleva u pump na stejnou dobu vychází na dvanáct miliard. Můžeme si říci, aspoň něco. Pokud z Orlenu nějaké daně vyrazíme.
S pomocí jejich lidem s cenami nafty si pospíšili Maďaři. Tam vláda Pétera Magyara rozhodla, že majitelé dieselových automobilů s maximálním výkonem 150 koní dostanou do konce roku každý měsíc adresnou finanční kompenzaci ve výši 5000 forintů (334 korun). Cena za litr nafty se na maďarských čerpacích stanicích aktuálně pohybuje kolem 700 forintů (46,7 koruny).
K extrémně neúspěšným orbánovských regulacím v podobě cenových stropů, která Orbánova vláda nijak nekompenzovala, se ta nová racionálně nechce vracet, protože to skončilo totálním nedostatkem pohonných hmot u pump. Nový příspěvek bude nicméně tak jako tak zásah do děravého státního rozpočtu.
Rozhodlo se i Německo. Od října snižuje spotřební daně na naftu o sedmnáct centů, což jsou asi čtyři koruny. Státní kasu to bude stát je do konce roku 2,5 miliardy eur, což fakt není málo ani na Německo.
Nějaké úlevy pro spotřebitele se chystají skoro všude a skoro všude to dopadne zhruba tak, jak to vypadá v Německu, kde za litr nafty zaplatí místo aktuálních průměrných cenách skoro 59 korun za litr oslnivě zlevněných 55 korun.
Nepochybně příčinou současné drahoty u pump nejsou tentokrát hladoví pumpaři, kteří zvyšují ceny dlouho před tím, než jim dodavatel skutečně dodá dražší zboží. A nemůže za to dokonce ani ropa za více než sto dolarů za barel. Je zřetelné, že nepřiměřeně rostou marže evropských rafinérií. Proto je taková vůle nějak je zdanit. Nezbývá než si povzdechnout, že rafinérská kapacita v Evropě klesla za posledních zhruba šestnáct let o dvacet procent kvůli zeleným regulacím a vysoké ceně energií. Na dřívější dovoz z Ruska jsou jistě oprávněné sankce a dodávkám z Perského zálivu brání válka. Takž pokles nabídky vyvolává automaticky nárůst cen na trhu a tím i navýšení zisků rafinérií. Zisk se dá zdanit, ale nějak dramaticky lepší ceny na čerpacích totemech nepřinese.
| Země | Benzín 95 (€/l) | Nafta (€/l) | Datum aktualizace |
|---|---|---|---|
| Malta | 1,340 | 1,210 | 21. 9. (dnes) |
| Švédsko | 1,514 | 1,981 | 14. 9. |
| Kypr | 1,676 | 1,945 | 21. 9. (dnes) |
| Bulharsko | 1,680 | 1,950 | 20. 9. |
| Slovinsko | 1,728 | 1,991 | 15. 9. |
| Chorvatsko | 1,730 | 1,850 | 21. 9. (dnes) |
| Maďarsko | 1,745 | 1,947 | 21. 9. (dnes) |
| Slovensko | 1,808 | 1,924 | 14. 9. |
| Polsko | 1,808 | 2,008 | 17. 9. |
| Česko | 1,824 | 1,987 | 14. 9. |
| Rumunsko | 1,848 | 2,034 | 21. 9. (dnes) |
| Lucembursko | 1,849 | 2,114 | 19. 9. |
| Rakousko | 1,888 | 2,205 | 20. 9. |
| Španělsko | 1,889 | 1,869 | 15. 9. |
| Irsko | 1,894 | 1,989 | 14. 9. |
| Estonsko | 1,914 | 2,065 | 14. 9. |
| Litva | 1,917 | 2,214 | 20. 9. |
| Lotyšsko | 1,976 | 2,096 | 14. 9. |
| Belgie | 2,058 | 2,468 | 21. 9. (dnes) |
| Portugalsko | 2,066 | 2,154 | 20. 9. |
| Itálie | 2,149 | 2,339 | 19. 9. |
| Řecko | 2,195 | 2,217 | 20. 9. |
| Francie | 2,242 | 2,425 | 21. 9. (dnes) |
| Německo | 2,259 | 2,425 | 20. 9. |
| Zdroj: prices.eu.org | |||


























