Necelá stovka delegátů celostátního sněmu ANO potvrdila ve svém čele Andreje Babiše, s nímž hnutí stojí a padá. Podstatnější než silácká rétorika zaznívající na sněmu jsou vzkazy, které staronový lídr vyslal do médií po jeho skončení. Jaká z nich vyplývá jediná jistota?
Z vnějšího pohledu byl volební sněm ANO nepřekvapivý. Prostor pro programovou alternativu byl zúžen k nule. Nahradily jej bojovné předvolební slogany a drtivá negace všeho, co dělá vláda, bez náznaku řešení. Ani tento model chování není u Babišova hnutí ničím novým a standardně se očekává.
Předčasná euforie?
Svoje pozice obhájili i všichni místopředsedové. Jedinou otázkou desátého řádu zůstala volba místopředsedy na místo posledního „rebela“ Iva Vondráka, jenž opustil hnutí před rokem. Nahradil ho téměř neznámý zastupitel Městské části Praha 4 Robert Králíček, který hodlá zlepšit výsledky v Praze na 25 procent.
Podobně ambiciózních plánů a výroků zazněla celá řada. Babiš označil za prvořadý úkol návrat do vlády. Narýsoval si ideální plán. Aby nemusel vládnout s nikým, usiluje o nadpoloviční většinu. Situace mu dnes nahrává, ale stačí si jen namátkou připomenout průzkum často citované agentury STEM z listopadu 2019, necelé dva roky do voleb.
Hnutí ANO tehdy vedlo s 34,9 procenty hlasů. Následovali Piráti (10,9 %), ODS (10,6 %), SPD (9,1 %), STAN (7,2 %), KSČM (7,1 %), ČSSD (6,4 %), KDU-ČSL (5,5 %) a TOP 09 (3,7 %). Bez dalšího komentáře.
Velké procento voličů je dnes nerozhodnutých. Proto ANO zesiluje tah na bránu, jede permanentní kampaň, a proto stále posouvá limity útočného populismu.
Za povšimnutí stojí aktuální sdělení Andreje Babiše. Je totiž jediným směrodatným hybatelem politiky ANO, dá-li se tak označit neuchopitelný styl jeho „tik tokové“ komunikace plný protimluvů a názorových obratů.
Do vlády s SPD? ANO
Šéf ANO náhle oznámil, že neusiluje o hlasy voličů hnutí SPD, jehož preference stagnují, ale o hlasy voličů pětikoalice. To bude mít těžké. Podařilo se mu mezi oběma světy vykopat hluboké příkopy už jen tím, že současně usiluje o antisystémové, často proruské hlasy z obou okrajů extremistického spektra.
Babišova proklamace tak nejspíš zůstane jen zbožným přáním, a to i kvůli jeho otočce v nedělní Partii na Primě, že by s SPD neodmítal vládní spolupráci. „SPD volí 500 tisíc lidí, proč bychom je měli vylučovat?“ táže se.
Šéf ANO během prezidentské kampaně spolupráci s Okamurou rezolutně dementoval. „Není to náš koaliční partner a nikdy nebude,“ oznámil. Neuměl si působení SPD ve vládě představit. Po volebním debaklu naopak neskrýval rozhořčení, když Okamura ve druhém kole nepodpořil jeho kandidaturu.
„Mrzí mě, že předsedy SPD a ČSSD nezajímají jejich voliči. Naplno se to projevilo během prezidentských voleb, kdy zradili jejich zájmy. Přímo i nepřímo podpořili kandidáta pravicové vlády,“ zaútočil na Tomia Okamuru a Michala Šmardu. „Hlavním úkolem ANO bude přesvědčit voliče SPD a ČSSD, že ANO je jedinou silou hájící jejich zájmy proti vládě.“ Tak co tedy platí?
Babiš snášel potupnou volební porážku velice těžce a dlouho. Často se k ní vracel a obviňoval z ní média v čele s moderátorem České televize Martinem Řezníčkem. Nyní se přetvařuje, že je vlastně rád, že není prezidentem.
Chci být premiér
Babiš otočil i v nepřátelském vztahu k Okamurovi. SPD je jediný parlamentní subjekt vysílající signály, že by s ním byl ochoten vstoupit do vlády. Expremiér v touze po odvetě za sérii porážek už nevidí ve spolupráci s SPD žádný problém a kritici této mesaliance z ANO zmizeli.
Je pro něj podružné, že Okamurova družina je u nás klíčovým trojským koněm zájmů Kremlu po Orbánově vzoru. SPD zpochybňuje nejen členství v EU a pomoc Ukrajině, ale i spojenecké závazky v NATO. Sílící protiukrajinský étos a v dnešní situaci nebezpečné torpédování modernizace armády zaznívá i z řad ANO.
Babiš, jenž se před rokem stáhl do mediálního pozadí a postavil před sebe Karla Havlíčka a Alenu Schillerovou, předvedl po sněmu další názorový veletoč. Utnul spekulace, kdo by mohl být kandidátem na premiéra v případě, že by ANO v roce 2025 vyhrálo volby a sestavovalo vládu.
„Ano, chci být premiér. Jsem lídr a kandidát na premiéra, tečka,“ oznámil v Partii, ačkoli ještě krátce před tím opakoval marketingovou legendu, že ANO má tři premiérské kandidáty a v případě úspěchu si někoho samo vybere.
Nevybere. Už je vybráno a předseda stínové vlády ANO Karel Havlíček byl degradován do podružné role v maňáskovém kabinetu vyvolávajícím zdání, že se „odborníci“ ANO připravují na úklid po Fialově vládě, která ještě nedokončila úklid po Babišovi.
Nadupaný Havlíček
Havlíček asi přestřelil, když v souběžném rozhovoru pro server Novinky zapochyboval o Babišově premiérství. „To, že pan Babiš jakožto staronový předseda hnutí ANO půjde do voleb jako lídr, je naprosto správné… To ale ještě neznamená, že bude premiér,“ říká. Měl by si poslechnout Partii, situace na bojišti se rychle mění.
Právě Havlíček používá nejbojovnější rétoriku zabíhající do až válečnické terminologie, přestože mají představitelé ANO jinak plná ústa míru.
„Hnutí ANO čekají nejnáročnější dva roky v historii. Tenhle rok bude náročný, troje volby a příští rok bude skutečně politická zteč ztečí, nebo říkejme prostě válka válek. Pojedeme stylem kobercový nálet,“ uvedl v rozhovoru. Jak tuto mobilizaci zvládnout?
„Je o mně známo, že moc nespím. Dnes se všichni dozvěděli i to, že moc nejím, pro mě to jsou takové zbytné potřeby. Chodím o něco dřív spát, vstávám před pátou hodinou a jsem vždy tak nadupaný, že kdybych dal manželce po probuzení pusu na čelo, tak se jí rozsvítí hlava jako semafor,“ dodal Havlíček.
Tak to je vážné, soupeři by měli zpozornět. Válka válek právě začíná. A jediná jistota provázející sněmování ANO se nemění: Všechno je jinak, Havlíček stále tlachá a Babišovi se nedá věřit ani slovo.
