Andrej Babiš senátní volby tentokrát projel. Ne snad proto, že obhajoval tři senátorské mandáty a získal rovněž tři senátorské mandáty. Důvodem bylo, že chtěl tyto volby druhého řádu přeměnit v referendum o Fialově vládě. A tady pohořel.
Jeho místopředseda Karel Havlíček hned přišel s interpretací, že to bylo jen referendum v prvním kole a že ve druhém museli hrát tenis proti třem. Důsledkem je, že ve všech patnácti obvodech, kde stáli proti kandidátům SPOLU, nutně prohráli. Oni ale prohráli z řady jiných důvodů, které šlo předem odhadnout.
Každá logicky uvažující strana si musí své kandidáty před druhým kolem rozdělit do tří skupin. Skupina A, nikdy nevyhrají, protože rozdíl je prostě příliš veliký. Skupina B, vyhrají s největší pravděpodobností, a proto množství financí a energie, které se sem před druhým kolem přesune, nemusí být největší. No a pak je skupina C, jejichž šance jsou označovány slovy možná vyhrají. A právě tady se musí soustředit největší pozornost politické strany a jejich lídrů.
V prvním kole lidé spojení s ANO těsně vyhráli, nebo prohráli v obvodech Kutná Hora, Nový Jičín, Kroměříž a těsně nevyhráli v Hodoníně. Kdyby se mašinerie ANO zaměřila právě na tyto oblasti tradiční podpory Andreje Babiše, mohl dnes mít 7 mandátů, ANO se konečně mohlo vymanit z potupného postavení v horní komoře a konečně založit samostatný klub.
Babiš a ANO však příliš investovali do vítězství Jany Nagyové v obvodě Jihlava, kde měl její protikandidát Miloš Vystrčil krásných 45 procent už v prvním kole. Na jeho porážku ve druhém kole bylo nutné masivně zvýšit volební účast, někam k padesáti a více procentům, což s sebou neslo masivní volební kampaň. K tomu došlo, volební účast převýšila zbytek republiky o 20 procent, ale vedlo to k paradoxnímu efektu. Babiš svým tlakem na podporu Nagyové a ostouzením Vystrčila zvedl ze židlí antibabišovský svět a předseda Senátu dostal opět další šestiletý mandát.
Co se o této prokaučované strategii dá říct? Andrej Babiš příliš nadřadil zájmy své osoby, momentálně stojící před soudem za možný dotační podvod, nad zájmy hnutí ANO. Za jeho snahou zvítězit v jednom konkrétním obvodu bylo cítit: chci senátní imunitu pro Nagyovou, což by nejspíš způsobilo odklad soudního líčení až po prezidentských volbách. A po nich už mohu mít imunitu už i já. Tak tento tah mu nevyšel a stáhl dolů i řadu kandidátů na senátora.
Ještě k poznámce Karla Havlíčka, že hráli tenis proti třem. Hnutí ANO nepochopilo, co se od posledních sněmovních voleb v říjnu 2021 vlastně odehrálo. Babišovo hnutí totiž v politickém spektru převzalo většinu někdejších voličů ČSSD a KSČM. Jde to dobře ukázat na volební geografii. Stejně jako menší část stejných, možná národněji orientovaných voličů převzalo SPD. Hlavními reprezentanty levice se tak stalo ANO a SPD. Tyto strany nahradily duo ČSSD a KSČM. Tento trend přesně potvrdily nedávné komunální volby.
Ty potvrdily také něco jiného – voliči nepřecházejí mezi světy dnešní vládní koalice a opozice. Jen se převrstvují hlasy uvnitř těchto světů. A pokud jeden svět chce porazit ve volbách ten druhý, musí být jednotný v rámci svého bloku. To, že ANO a SPD spolu před prvním, ani druhým kolem senátních voleb nekomunikovaly a nepodpořily se, je jejich strategická chyba. Bez toho se druhé kolo senátních voleb prostě výrazně vyhrát nedá. To, že si to uvědomil vládní tábor je logické, a proto vyhrál.
