Slovenský premiér Eduard Heger varuje před kolapsem ekonomiky kvůli vysokým cenám elektrické energie. Slovensko je přitom opozicí dáváno jako příklad řešení energetické krize, jelikož už dávno zastropovalo ceny elektřiny mnohem níže než u nás. Realita je jiná.
„Sousední Slovensko má zastropovanou cenu elektřiny na čtyřnásobně nižší úrovni než u nás,“ kritizoval Tomio Okamura tuzemskou regulaci elektrické energie.
„Okamžitě bychom zastropovali ceny elektřiny a plynu na 1500 korunách za megawatt. O tom mimochodem rozhodla slovenská vláda po dohodě s výrobci elektřiny,“ přidal se před volbami Andrej Babiš. Skutečnost je však méně idylická.
Nezávazné memorandum
Slovenská vláda podepsala 16. února memorandum s hlavním výrobcem energie Slovenskými elektrárnami, kde mají majoritní podíl zahraniční akcionáři. Dohoda má domácnostem a části veřejných služeb garantovat maximální výši cen silové elektřiny do roku 2024.
Hegerův kabinet dosáhl této dohody pod tlakem, pohrozil zavedením nevýhodnější jaderné daně. Memorandum však není právně závazné, nevstoupilo zatím v platnost, není jasné jeho provedení, ale především se mezitím dramaticky změnila mezinárodní situace.
Memorandum bylo podepsáno ještě před válkou v době, kdy se ceny elektřiny pohybovaly na zhruba čtyřnásobně nižší úrovni než dnes. Koncem srpna vyletěly až na sedminásobek předválečného stavu. Nyní trhy destabilizuje Putinova mobilizace a podivné útoky na podmořské plynovody z Ruska v Baltském moři.
Válečný vliv
Tento vliv potvrzuje generální ředitel Slovenských elektráren Branislav Strýček. „Každá taková situace ovlivňuje situaci na trhu. Ihned po oznámení mobilizace v Rusku šla nahoru cena plynu, a tedy i elektřiny. V posledních dnech jsme viděli pozitivní vývoj války na Ukrajině a cena komodit klesala. Jakmile Rusko situaci eskalovalo, vývoj na trhu je negativní,“ uvedl v rozhovoru pro Deník N.
V memorandu jsou maximální ceny čtyřnásobně nižší než nově zavedený český strop jen zdánlivě. Po přičtení všech nákladů je sice konečná slovenská cena o něco níže, ale zdaleka ne o tolik, co se traduje.
Legislativní rámec byl slovenským parlamentem schválen až nyní. Dosud ale není známa výše obchodních přirážek, ani jakým způsobem se regulovaná elektřina od ledna příštího roku dostane k zákazníkům. Na nejasnosti kolem cenových stropů upozorňuje i slovenský energetický regulátor.
Heger: Hrozí kolaps
Kartami navíc zamíchala změna ve slovenské vládě a ministr hospodářství Karel Hirman se chce naopak inspirovat českým řešením. „Nový ministr otevřeně prohlašuje, že chce zavést podobné cenové limity, jaké jsou v České republice,“ uvedl analytik Boris Fojtík z Tatra Banky.
O nejasném výhledu svědčí rozhovor premiéra Hegera pro britský list Financial Times. Vyslovil obavy, že pokud Slovensko nedostane miliardy eur z unijních zdrojů kvůli momentálním cenám energií, může zkolabovat ekonomika. Varoval, že pokud se pomoci nedočká, musela by vláda přistoupit k zestátnění dodávek energie.
Před tím varuje vedení Slovenských elektráren, jelikož tento krok by vzhledem k už prodanému objemu elektřiny nic neřešil a mohl by vést k bankrotu společnosti. Ekonom ze společnosti Capitalinked Radim Dohnal často uváděný slovenský vzor zpochybňuje.
„Je to učebnicový příklad demagogie těch, kteří říkají, že Slovensko je hodné následování,“ uvádí a poukazuje na řadu souvisejících podmínek, mimo jiné na závazek slovenské vlády spolupracovat na zprovoznění jaderného bloku Mochovce III.
„Tohle porovnávat s relativně štědrým a bezpodmínečným zastropováním v Česku je diletantství a ten, kdo to říká, je demagog,“ tvrdí Dohnal.
Otočka na Východ?
Současné situace na trzích s energiemi a plynem zneužívají nejen místní parlamentní populisté v čele s ANO, ale i antisystémová pátá kolona Kremlu. Patří mezi ně organizátoři demonstrací na Václavském náměstí, kteří svou proruskou orientaci nijak nezakrývají.
Chtějí se dohodnout přímo s Putinem na „levných“ dodávkách plynu, omluvit se mu za pomoc Ukrajině, vystoupit z NATO a EU. Jasně deklarují, že chtějí otočit vývoj v zemi o sto osmdesát stupňů a je jasné, kterým směrem.
V komunálních a senátních volbách sice neuspěli, ale je to varování především pro resort průmyslu a obchodu s klíčovou odpovědností, jenž se ocitá pod palbou kritiky, že reagoval pozdě a špatně komunikuje.
Situace na Slovensku je potom příkladem, že srovnávání, jak řeší energetickou krizi v jiných zemích, někdy připomíná pověstné Rádio Jerevan.
