Hodně lidí bylo nešťastných, jak minulá vláda špatně komunikovala svá opatření, protože nebylo jasné, co platí a co neplatí. Ta stávající vláda na tom není o moc lépe. Mistrem špatné komunikace je ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela. Ten krátce po skončení komunálních voleb prohlásil, že zastropování cen nebude na celou spotřebu, jak původně tvrdil, ale jen část. Netrvalo však dlouho a své vyjádření vzal zpět. Máme to vnímat tak, že se ministr jen spletl, nebo to máme vnímat tak, že tato pro voliče nepříjemná zpráva vyjde najevo až po druhém kole senátních voleb? Nevíme. To je ovšem dost zásadní pro státní rozpočet.
Jeho návrh na příští rok přitom vláda tento týden projednávala. Deficit rozpočtu má být o 25 mld. Kč vyšší, než bylo původně plánované. Má činit 295 mld. Kč. To je nehorázně vysoké číslo. Navíc je podle mě vycucané z prstu a v realitě může být mnohem horší. Proč? Protože vláda nemůže vědět, kolik ji bude stát zastropování cen. Nikdo neví, jaké budou tržní ceny, a jaký tedy bude rozdíl mezi tržní a zastropovanou cenou. Vládou navržený deficit je jen odhad. Tak velkou nejistotu v plánování rozpočtu si nepamatuji.
Problémem zastropování je, že nakonec jen posune dluh od domácností ke státu. Stát je přitom už nyní dost zadlužen. Jeho dluh činil k polovině letošního roku 2707 mld. Kč.
Dluh tak rychle roste, že nás nejspíš čeká zhoršení ratingu
Vláda krom toho, že zveřejnila deficit plánovaný na letošní rok, zveřejnila i plány na příští roky a jsou to strašidelná čísla. Očekává se, že by letos mohl skončit deficit rozpočtu ve výši 330 mld. Kč. V roce 2023 to bude podle včera schváleného návrhu 295 mld. Kč, v roce 2024 280 mld. Kč a v roce 2025 260 mld. Kč. To je růst dluhu během pouhých čtyř let o neuvěřitelných 1165 mld. Kč. To znamená, že za této vlády vzroste dluh o 37 %. To je moc. To od vlády, kterou mnozí označují za pravicovou, čekal asi málokdo.
Zhoršení veřejných financí je tak zásadní, že tuto vládu nejspíš čeká potupa v tom, že jako první vláda od devadesátých let zažije od ratingových agentur zhoršení ratingu. To ukáže, že už nejsme pro investory tak bezpečnou zemí, jak jsme bývali.
Na druhou stranu na omluvu vlády musíme ale říct, že nyní jsme v extrémní situaci. Energetickou krizi tu ještě žádná vláda neměla a takto vysoká inflace byla naposledy v devadesátých letech.
Někteří lidé tvrdí, že za inflaci si může vláda sama. Já se domnívám, že to tak úplně není. Část inflace zdědila od předešlé vlády a většina inflace je dovezená. To, že vládu čekají velké výdaje, inflaci až tolik nepřihřeje, protože velká část z nich poputuje do zahraničí. Tam přihřejí inflaci. Inflace tak bude celoevropským strašákem.
Důvěra v ekonomiku rekordně padá
Rozdíl mezi předchozí a stávající vládou není tak zásadní, jak mnozí čekali. Obě velmi rychle zadlužují zem. Obě mohou tvrdit, že působí v nestandardní době, obě komunikují zmatečně a konečně proti oběma lidé na ulicích protestovali. Nespokojenost lidí přitom roste.
Podle tento týden zveřejněné statistiky skoro třetina lidí sotva vystačí s penězi. Lidé odkládají velké nákupy. Důvěra v ekonomiku je mezi spotřebiteli nejnižší od doby, co začala být zjišťována. Situace je podle dat Českého statistického úřadu dokonce horší než za covidu či dluhové krize. Když čtu tuto statistiku, chápu, že se vláda doposud ve své pomoci zaměřuje především na domácnosti, a nikoli na průmysl. Situace části rodin je už alarmující. Průmysl má větší šanci se se situací vyrovnat a hlavně průmysl nechodí k volbám.
Autor je hlavním ekonomem investiční skupiny CFG
