Prezident Zeman se v Partii vyjádřil ke změně názoru na Putina, jehož donedávna nazýval svým přítelem. V prezidentské kandidatuře podporuje odborového předáka Josefa Středulu. Andreje Babiše řadí mezi „těžké váhy“, ale jejich vztahy ochladly.
Zeman vystoupil v pořadu televize Prima. Znovu podrobil Rusko drtivé kritice, věští mu chmurnou budoucnost a zlehčuje Putinovu iluzi o jeho všemocnosti a výkonnosti ruské armády. „Jestli má ruská agrese nějaký pozitivní přínos, tak v tom, že se ukázalo, že ruská armáda je daleko slabší, než se domnívali všichni odborníci.“
Válečný zločinec
„Je to člověk, který se dopustil zločinu proti míru, a zločin proti míru je synonymem válečného zločinu,“ prohlásil Zeman o vládci Kremlu. „Útok na Ukrajinu zničí Rusko. Ekonomicky, politicky, reputačně. Není horší krok v zájmu ruského národa, a přesto se to stalo,“ konstatoval.
„Kdyby Rusko nezaútočilo na Ukrajinu, budu i nadále tvrdit, že všechny významné země mají být ekonomickými partnery České republiky,“ vysvětloval prezident a přiznal spoluodpovědnost za špatný odhad situace.
Zemanovy názorové posuny však mají své limity. Neobjasnil zpochybňování protiruských sankcí po anexi Krymu a znovu podržel klíčového poradce Martina Nejedlého, jenž byl už v roce 2016 považován americkými a britskými tajnými službami za podezřelého emisara ruských zájmů na Pražském hradě.
Platili Nejedlému?
„Já zásadně neopouštím svoje přátele a už vůbec ne tehdy, když na ně útočí novináři,“ odtušil prezident, což relativizuje jeho dnešní protiputinovské prozření. Na Nejedlého však útočí i bývalí Zemanovi spojenci, jako je majitel TV Barrandov Jaromír Soukup, dobře obeznámený s poměry na Hradě, kde měl v minulosti otevřené dveře.
„Podívejte se na všechny ruské miliardáře, kteří tady mají nějaké aktivity. Všichni platili Nejedlému. Nejedlému platili proto, že je poradce prezidenta republiky, ne že je schopný obchodník, ale že využívá vliv prezidentské kanceláře pro svoje kšefty. Zeman z toho nic nemá, ale ví o tom a toleruje to,“ řekl v březnu.
Hrad na závažná Soukupova obvinění nereagoval. Donedávna hyperaktivní prezidentův mluvčí Ovčáček, komentující kdejakou prkotinu, prakticky zmizel z veřejného prostoru.
Zemanova výzva
Zeman se rovněž vyjádřil k prezidentským volbám, které proběhnou v lednu příštího roku. Téhož dne, kdy předtáčel rozhovor na Primě, vyzval na sjezdu Českomoravské konfederace odborových svazů Josefa Středulu, aby kandidoval na Hrad. Označil ho za jednoho z nejsilnějších kandidátů a vyznal se z přátelských vztahů s odbory.
Kromě Středuly uvedl Zeman mezi přijatelnými jmény Alenu Vitáskovou, která už kandidaturu oznámila, prezidenta Hospodářské komory Vladimíra Dlouhého a za nepochybné považuje, že kandidovat bude také Andrej Babiš. Současně však potvrdil zhoršení vzájemných vztahů.
„Andrej Babiš se v některých případech choval způsobem, se kterým jsem ne zcela souhlasil. Například si myslím, že v době, když jsem byl nemocný, mohl mít trochu větší porozumění pro můj zdravotní stav,“ postěžoval si Zeman. Navázal tak na svoji dřívější rozmrzelost z Babišových výroků na adresu jeho nejbližších spolupracovníků Nejedlého a kancléře Mynáře, jehož expremiér loni na podzim vyzval k rezignaci.
Zeman zároveň ujistil, že není vztahovačný, což zní vzhledem k jeho dlouhodobému účtování s mateřskou ČSSD jako bizarní bonmot. Fakticky dal Babišovi najevo, že nemůže počítat s jeho jednoznačnou podporou a není jeho favoritem.
Zúžený výběr
Prezident sice jmenoval čtyři kandidáty, ale jeho výběr je zúžený. Bývalá předsedkyně Energetického regulačního úřadu Alena Vitásková nemá šanci oslovit větší počet voličů. Na postup do druhého kola nebudou stačit její vstřícné vztahy se Zemanem, který ji po odchodu z funkce ocenil státním vyznamenáním.
Ještě loni v prosinci Vitásková kritizovala vyřazení Rosatomu z dukovanského tendru a podporovala zajištění dodávek ruského plynu přímo od Gazpromu. Odtud patrně pramení blízkost Vitáskové k hradní skupině, což je dnes kontraproduktivní.
Vladimír Dlouhý se ke kandidatuře na Hrad dosud nevyjádřil, ale podle zákulisních spekulací směřuje do čela České národní banky, kde by měl příští rok vystřídat Jiřího Rusnoka. Další potenciální Zemanův favorit Tomio Okamura nejenže není zmiňován, ale o kandidatuře ani neuvažuje.
Zemanovi tak zbývají dva potenciální silnější kandidáti, přičemž Středula je prezidentem přemlouván a chválen, zatímco Babiš je spíš brán na vědomí. Odborový předák je Zemanovi blíže levicovým pohledem na svět. Nevadí, že se jeho „třídní“ boj za prudký růst mezd zaměstnanců dostává do kolize s možnostmi podnikatelské sféry a státní kasy.
Středula je ovšem zároveň i podle oponentů aspoň čitelný a ukotvený, což je pravý opak populisty Babiše. Šéf ANO se má rozhodnout až v září, což svědčí o jeho nejistotě. Kdyby volby prohrál, byl by to silný impuls k jeho odchodu z politiky. Čeká do poslední chvíle, kdo všechno se do boje o Hrad přihlásí, a teprve potom vyhodnotí svoje šance.
Kolize s Babišem
Středulova kandidatura se Babišovi nehodí do karet. Ačkoli Zeman v poslední době ztratil hodně svých příznivců, ať už jednoznačným odsouzením ruské agrese, nebo zesměšňováním antivaxerského hnutí, stále bude hrát významnou roli, ke komu se přikloní jeho voličský elektorát.
Odborový předák nebude ubírat hlasy středopravicových kandidátů, ale Babišovi, který přetáhl většinu voličů ČSSD a KSČM. Může být pro mnoho z nich přijatelnější volbou, než kandidát obžalovaný z padesátimilionového podvodu, který osm let tuneloval stát.
Středula snižuje Babišovy šance už v prvním kole, zvláště pokud vládní tábor postaví společného kandidáta na co nejširším půdorysu. Jestli se na něm koalice shodne v létě, jak má v úmyslu, musí to být známé jméno s jasnými a hodnotově ukotvenými názory, které nepotřebuje hledat a dolaďovat v prezidentské kampani.
Tento kandidát (nebo kandidátka) musí být schopen věrohodně čelit jak hysterickému populistovi Babišovi, tak radikálnímu levičákovi Středulovi. Není kam spěchat, zatím je ještě čas a jiné starosti. Příliš brzká nominace by jen vytvořila předčasný terč pro Babišovy hnojomety.
