Věslav Michalik odstoupil z nominace na ministra průmyslu a obchodu. Ačkoli tvrdí, že se v podnikání nedopustil ničeho nezákonného, zůstaly by pochybnosti zatěžující celou vládu. Je však nehorázné, pokud ho kritizuje svět Andreje Babiše.
Místopředseda STAN Michalik se dostal pod palbu kritiky. Nebyl schopen přesvědčivě reagovat na otazníky kolem svého podnikání. Jedná se o „rodinné“ projekty v solárním byznysu a půjčku desítek milionů korun od společnosti Lowfield Investments z daňového ráje na Kypru. Michalikovy solární firmy sponzorovaly třemi miliony korun hnutí STAN.
Zbytečné mlžení
Michalik si zřejmě věřil, že tento potenciální problém ustojí. Jinak si nelze vysvětlit, proč si včas nepřipravil věrohodnou argumentaci a kroky vylučující střet zájmů, když se o jeho nominaci na post ministra exponovaného resortu spekulovalo několik týdnů.
Určitě si nepomohl počátečním mlžením a tajením majitele kyperského offshoru, až nakonec přiznal, že jím byla jeho žena. Až nápadně to připomíná vytáčky Andreje Babiše, jenž se zpočátku nehlásil k rodinnému vlastnictví anonymních akcií Čapího hnízda.
Michalik by mohl podobně jako šéf ANO přísahat, že se nikdy neoctne ve střetu zájmů. Jedním z úkolů ministra průmyslu a obchodu je ale nastavit podmínky podporovaných zdrojů energie, upravující mimo jiné státní příspěvky pro solární elektrárny. Z toho by se jen obtížně vyčleňoval.
Svět Agrofertu v akci
Co je ovšem vrcholem farizejství, že se do čela ostré kritiky Michalika, jenž ještě nebyl oficiálně jmenován, postavil Andrej Babiš se svojí mediální divizí.
„Ten střet zájmů je do očí bijící. Taky jsem četl, že neumí vysvětlit původ peněz z kyperské offshorové firmy, která podle Michalikových slov patří jeho manželce,“ uvedl premiér ve svém pořadu Čau lidi.
Finančním transakcím Michalikových firem se podrobně věnovaly Lidové noviny. Neopomněly zmínit, že byl v minulosti prověřován policií kvůli podezření na praní špinavých peněz a daňovou trestnou činnost. „Nic z toho ale neprokázala a případ loni odložila,“ píše Babišův deník.
Pokračuje český absurdistán. Bezprecedentní problém střetu zájmů šéfa hnutí ANO konstatoval i evropský audit. Kvůli němu přišel Agrofert o nárok na nenárokové dotace a státu hrozí škody kvůli financování sporných projektů.
Našlo by se bezpočet rozhodnutí Babišovy vlády, nahrávajících obchodním zájmům jeho impéria. Nejde jen o dotace, ale i o veřejné zakázky, daňové úlevy, odmítnutí zastropování unijních dotací pro agrokoncerny, státní podporu biopaliv a bioplynek, byznys ve zdravotnictví, a dalo by se pokračovat.
Transakce v offshorech
Andrej Babiš jako příležitostný kritik podnikání v offshorech se stal jedním z hlavních aktérů aféry Pandora Papers. V minulosti měl s pomocí právních kanceláří se sídlem ve Francii a Panamě založit tři schránkové firmy, přes které proteklo 381 miliónů korun.
Připomeňme, že Babiš tyto peníze poslal přes firmu Blakey Finance se sídlem na Britských Panenských ostrovech jako půjčku americké firmě Boyne Holding LLC, spojené s dceřinou společností SCP Bigaud v Monaku. Jakmile peníze prošly tímto řetězcem firem do Monaka, použil je Babiš na nákup 16 luxusních nemovitostí poblíž Azurového pobřeží.
Babiš si sám z nejasných důvodů půjčil stovky miliónů korun přes utajenou strukturu offshorových firem. Proč by to ale dělal tak složitě a nekoupil nemovitosti přímo, když bylo podle něj vše v pořádku? Podle daňových expertů nesou tyto operace nápadné znaky praní špinavých peněz a už je prověřují francouzské úřady.
Nabízí se otázka původu těchto příjmů. Babiš si nechal přes obchodně propojené firmy udělat audit svých příjmů v roce 2017, už tehdy vzbuzující pochybnosti o validitě závěrů. To ostatně potvrdila aféra Pandora Papers, po jejímž vypuknutí prohlásil, že v auditu neuvedl všechny příjmy a výdaje, včetně investic do firem a nákupu nemovitostí.
Osm let střetu zájmů
Původ všech Babišových příjmů dosud není uspokojivě vyjasněný. Není ani známo, kde vzal peníze na nákup Agrofertu, předcházející finančním operacím v daňových rájích.
Šéf ANO, ohnivě napadající Michalikův střet zájmů, v něm ve vládě vězí osmým rokem, z toho šest let je trestně stíhaný kvůli podezření z padesátimilionového podvodu.
Michalik naproti tomu vyřešil svůj problém za čtyři dny a odstoupil ještě před vstupem do vlády. Neslyšeli jsme ukřivděné babišovské výkřiky o „účelových kampaních“ a „spiknutí“ domácího a vnějšího nepřítele s cílem dostat ho z politiky.
Bylo to jediné možné řešení, pokud se chce nová vláda vyrovnat s hloubkovou agrofertizací státu. Zároveň je v porovnání s érou Andreje Babiše viditelným signálem, že skutečně dochází ke změně.
