Po prvním kole přijímaček na střední školy má jistotu přijetí 94 % uchazečů. To zní jako velmi slušné číslo, když si vezmeme, že zbytek má možnost se hlásit ve druhém kole. Problém ale zůstává ve velkých městech – v Praze se například na žádnou střední školu nedostalo 16 % deváťáků. Radní pro školství Antonín Klecanda přitom loni na jaře říkal, že míst je v Praze dost a do roka další přibudou.
Na první pohled je jasné, že obávaný kolaps systému přijímacího řízení letos nenastal. Přetlak sice stále je, ale digitalizace, možnost podat více přihlášek a vyjádřit priority způsobila, že opravdu drtivá většina uchazečů se dostala už v prvním kole. Tím víc se však zpětně ukazuje, jaké fiasko nastalo před rokem, kdy digitalizovaný systém neexistoval a právě proto vznikaly před školami obrovské fronty uchazečů. Volná místa nebyla nijak centrálně evidována, proto uchazeči jednotlivé školy obcházeli a čekali, kde je přijmou. Navíc bylo možné podat jen dvě přihlášky a bez udání priority. Leckdo se tedy na dvě vybrané školy nedostal, přitom by uspěl na řadě jiných a nebylo jasné, kam se může hlásit ve druhém kole.
Jelikož navýšit kapacity řádově o tisíce není během jednoho roku reálné, byl úspěch letošních přijímaček závislý na tom, jak dopadne digitalizace. Ta proběhla dost překotně, ředitel Cermatu Černý ji připravoval narychlo a mimo schéma veřejných zakázek. Ukázalo se, že do vývoje softwaru zapojil i svého syna a známé programátory, protože z tabulkových státních platů by podobný projekt nemohl zaplatit.
Problém kapacit však tímto úplně nezmizel. Populačně silný bude ještě příští ročník deváťáků. Za kapacity odpovídají především kraje a jejich vedení. Bude zajímavé vidět, jestli se toto téma nějak projeví v říjnových krajských volbách.
Ačkoli celkově je 94 % přijatých dobrá zpráva, netýká se všech regionů. Největší přetlak je pochopitelně v Praze, kde se na střední školy nedostalo 16 % uchazečů. To neznamená, že se tito deváťáci nedostali nejen na gymnázia, ale na žádné školy. Asi jen těžko si umíme představit, že by 16 % populace nemělo středoškolské vzdělání. Tady se ještě uvidí, jak moc pomůže 2. kolo. Je ale jasné, že konkrétně v Praze kapacity skutečně nestačí, ačkoli loni na jaře pražský radní pro školství Antonín Klecanda hlásil, že míst je dost. Navíc sliboval, že Praha výrazně navýší kapacity, konkrétně že na jaro 2024 rozestaví 14 základních a 3 střední školy, ani to se nestalo. Nutno říct, že mnoho kapacit nepřibylo ani za jeho předchůdce z Pirátů Šimrala, a významně nenavyšoval ani Středočeský kraj, jehož kapacity s Prahou úzce souvisí.
Jediný region, který v posledních letech kapacity posiloval skutečně s velkým úspěchem, byl Jihomoravský kraj. Tamnímu radnímu pro školství Jiřímu Nantlovi se povedlo od roku 2020 přidat do systému stovky nových míst, především na nejžádanějších všeobecných oborech – gymnáziích a lyceích. Nantla si pak ministr Bek přivedl na úřad jako svého náměstka. Sám Bek dnes označil výše zmíněná čísla kolem přijímaček za obrovský úspěch. Snad nepředbíhá.
