Mezi nedělní televizní debaty se nenápadně vklínilo premiérovo poselství „Čau lidi“ šířené prostřednictvím jeho facebookových stránek. Neškodí se na to jednou za čas podívat. Už jen proto, že Andrej Babiš do „tradičních“ debat nechodí příliš rád, zvlášť pokud hrozí nepříjemné otázky od moderátora či dalších hostů.
Tady si může nerušeně říkat, co chce, a nikdo mu neskáče do řeči. I tak se ale dá dozvědět leccos zajímavého. „Ta čísla vypadají nadějně, ale nejsou ještě objektivní,“ komentoval například premiér údaje o nakažených koronavirem z posledních dnů. Tak možná ještě pár dnů a čísla budou i směrodatná.
Andrej Babiš také šmahem smetl snahy opozičních politiků oddělit vztah k restrikcím od vztahu k nynější vládní garnituře. Neboli aby lidé nespojovali svůj odpor k premiérovi a spol. s nedodržováním otravných, ale nejspíš nutných opatření. „Chci poděkovat všem, kteří podporují naši vládu, kteří dodržují opatření, které jsme kvůli druhé vlně pandemie museli přijmout.“ Takže děkujeme a…
…ještě před případným odchodem ale premiér musí leccos vyřešit. Protože kdo jiný by to udělal. „Někteří z vás mi píšete, já to samozřejmě okamžitě řeším,“ ujistil své (nejen) facebookové diváky. A když to nevyřeší přímo on, předá to kolegům. Samozřejmě, že taktéž okamžitě.
A i po nedávných volbách myslí zvláště na důchodce. Nejen pětitisícovým dárkem, který už prošel sněmovnou, ale i technickým vybavením. „Znovu apeluji na naše mobilní operátory, aby ty moderní přístroje zlevnili. Hlavně pro naše důchodce,“ znovu apeloval v souvislostí s aplikací eRouška.
Což je zajímavý a neotřelý nápad. Když už se obyvatelstvo smířilo s daňovými sazbami podle výše příjmu, proč ne s rozdílnými cenami podle věku? Když už nebude důchodová reforma, tak by jistou jistotu pro stáří mohla poskytnout vidina nižších výdajů za smartphony.
Ale zpátky ke koronavirové krizi. Premiér sice nepranýřuje vlastní vládu, jak to v poslední době začali dělat sociální demokraté, už i on ale připouští, že se všechno úplně nepovedlo. „Jsme kritizováni, že jsme se dostatečně nepřipravili. To bude určitě debata, která se s námi potáhne až do příštích voleb.“ I v tom bude mít nejspíš pravdu. Ale už teď má po ruce protiargument: „Všechny země v Evropě mají druhou vlnu...“
Jeho nedělní video sice bylo tentokrát kratší než jindy (jen 16 minut), i tak se zjevně premiér rozhodl vyzkoušet pozornost svých diváků-voličů. To když mluvil o novém ministru zdravotnictví Janu Blatném a jeho mlžení kolem podpisu protibabišovské petice Milionu chvilek pro demokracii.
Nejdřív se fakt, že má ve vládě de facto opozičního zástupce, vcelku sofistikovaně pokusil přetavit ve výhodu a projev velkorysosti: „Je to jasný důkaz toho, že nenavrhuji ministry podle jejich politických názorů, ale podle odbornosti.“
Či ještě srozumitelněji i pro ty, kteří Andreje Babiše obviňují z nějakých nekalých praktik utopených v propadlišti dějin: „To jednoznačně dokazuje, že nemám žádné složky, že nikoho nekádruju…“ Dobře, a kdo tedy vlastně ministry navrhuje? To není tak jednoduché.
Premiér není žádný samovládce, takže nejdřív ujistí: „Mám důvěru v hnutí ANO nominovat ty ministry. A beru za to zodpovědnost.“ Ale opravdu to tak jednoduché není: „Nejsme tradiční strana. U nás o ministrech nerozhodují krajské organizace ani stranické sekretariáty.“
A kdyby náhodou kandidáti došli? Nevadí, lidí je hodně. Když ne rovnou do vlády, tak alespoň do přípravky. „Vůbec nejsme vyprázdnění,“ vyvrátil premiér zlé větičky o personálních problémech při hledání nových ministrů.
A navíc: „Máme de facto zásobáreň osm a půl milionu lidí. Kdokoliv má šanci zúčastnit se našeho projektu.“ Takže vlastně šance pro každého.
