nahoru

Útočte na Zemana kvůli jeho politice, ne kvůli zdraví. Vzpomeňte si na Havla

Oldřich Tichý 27. srpna 2020 • 17:00
Prezident Miloš Zeman se vrátil na Veselský rybník ve člunu (8. 8. 2020)
Prezident Miloš Zeman se vrátil na Veselský rybník ve člunu (8. 8. 2020)
• foto: 
Jiří Ovčáček / Facebook

Přátelé, pojďme hrát fér. Pokud vám leží Miloš Zeman v žaludku ze 100+1 ideových důvodů, kritizujte ho za jeho politické kroky, názory a postoje. Nezpochybňujte ale jeho kompetenci pro výkon funkce kvůli fyzickým problémům a nemocem. Vzpomeňte si: Zeman není prvním českým prezidentem, který ve druhém volebním období není zdravotně fit a omezuje kvůli tomu své veřejné aktivity, hm, ehm, že?

Prezident upadl, zlomil si paži a musel kvůli tomu podstoupit standardní operaci. Po té je v dobrém stavu a svůj plánovaný program neomezí podle všeho o nic víc, než by ho omezil prakticky každý člověk v jeho věku (76 let). Sociální sítě přesto okamžitě začaly žít úvahami o tom, že Zeman už není zdravotně způsobilý pro výkon prezidentské funkce, tráví příliš času v péči lékařů a odpočinkem, nezvládá plnit své povinnosti a měl by rezignovat.

Nejde ale spíše o další kolo snah, kdy se zhruba polovina české společnosti snaží najít jakoukoliv záminku, aby se zbavila neoblíbeného, leč v přímé volbě zvoleného prezidenta? Co vlastně o zdravotním stavu prezidenta můžeme říci s jistotou?

Zeman se špatně pohybuje. Vysvětlení, že je to kvůli neuropatii nohou doprovázející cukrovku, dává z medicínského hlediska smysl. Kvůli tomu už Zeman dříve jednou upadl, zranil si koleno a musel dočasně chodit o berlích či využívat vozík. Stejný důvod byl zřejmě i za nynějším prezidentovým pádem. Střídavě prezident při některých vystoupeních na veřejnosti působí spíše zchátralým dojmem (před třemi lety ho v Číně na focení s dalšími státníky dopravil golfový vozík – podle kritiků ostuda a důkaz prezidentovy nemohoucnosti), či naopak zase poměrně fit (třeba o rok později při návštěvě Slovenska – podle kritiků práce balzamovačů).

Zemanovo okolí vysvětluje prezidentovy střídavě lepší či horší stavy aktuálním stupněm únavy a náročností předchozího programu či dlouhého cestování. Což opět zní logicky. Jinak Zeman pravidelně prochází zevrubnými prohlídkami, po nichž lékaři zatím vždy konstatovali, že jeho stav odpovídá věku a není důvod, proč by nemohl vykonávat funkci (čemuž se kritici pravidelně vysmějí, ale medicínské protiargumenty logicky chybí).

Pravda je, že prezident tráví zejména ve druhém volebním období hodně času v Lánech. Jak vypadá jeho tamní program, do jaké míry je pracovní a do jaké dovolenkový, neumí říct přesně nikdo kromě lidí, kteří jsou mu nejblíže a jsou tedy loajální. „Politika se nedělá nohama, ale mozkem,“ řekl už opakovaně Zeman. A má pravdu. Je nepochybné, že jeho funkce nemá spočívat v neustálém objíždění republiky ani v permanentním cestování po světě. Jaké by to tedy vlastně měly být ty prezidentské úkoly, které Zeman podle kritiků neplní?

Poctivější by proto bylo přiznat, že u Zemana nevadí ani tak to, co nedělá, ale spíš to, co dělá. Tedy jaké názory zastává, hlásá, prosazuje. Nepamatuji si totiž, že by ti lidé, kteří si dnes berou jako záminku ke kritice prezidenta jeho zdraví, kritizovali z téhož důvodu stejně hlasitě (respektive jakkoliv hlasitě) Václava Havla v jeho druhém funkčním období (1998-2003). A řekněme si narovinu, že Havel byl tehdy v nemocnicích jako doma. Stačí nahlédnout do archivu oficiální tiskové agentury ČTK:

·         12. až 22. února 1998 - do Ústřední vojenské nemocnice byl Havel přijat s virovým onemocněním. Lékaři mu 18. února zacelili otvor v kůži na krku po tracheotomii po předchozí operaci plic.

·         14. dubna až 13. května 1998 - prezident, který pobýval od 9. dubna v rakouských Alpách na ozdravném pobytu, se v innsbrucké Univerzitní nemocnici podrobil akutní operaci proděravěného tlustého střeva. Těžká operace s sebou přinesla řadu pooperačních komplikací. Do Prahy se vrátil 6. května a léčil se v ÚVN.

·         23. července až 28. srpna 1998 - Havel v Praze podstoupil 26. července druhou fázi operace tlustého střeva - zacelení vývodu. Nastaly pooperační komplikace s provzdušněním pravé plíce. Havla pak 4. srpna postihla porucha srdečního rytmu a půl hodiny byl v ohrožení života. Lékaři provedli elektrickou kardioverzi (úprava rytmu srdce elektrickým výbojem). V prosinci ještě onemocněl virózou.

·         20. až 28. května 1999 - do nemocnice přivedla Havla recidiva chronické bronchitidy.

·         4. až 17. června 2000 - Havlovi odstranili břišní kýlu, pozůstatek operací tlustého střeva.

·         Rok 2000 – během roku onemocněl prezident ještě pětkrát zánětem průdušek a chřipkou a celkově byl třikrát v nemocnici.

·         12. až 24. února 2001 - Havla hospitalizovali v ÚVN se zánětem průdušek poté, co musel přerušit návštěvu Kuvajtu.

·         24. až 27. září 2001 - Prezident kvůli srdeční arytmii krátce před odletem zrušil návštěvu Itálie. Lékaři provedli elektrickou kardioverzi. V tomto roce byl v nemocnici čtyřikrát.

·         17. až 23. července 2002 - Kvůli zánětu průdušek předčasně ukončil návštěvu Francie a byl hospitalizován. Zánět horních cest dýchacích ho trápil i v říjnu.

A to jsou jen nejzávažnější zdravotní problémy Václava Havla ve druhém volebním období. Tedy ty, které ho přivedly do nemocnice. Domácí léčení a rekonvalescence, oddychové pobyty v Lánech, to vše je třeba připočítat navrch.

Pozor! V žádném případě to nemá být kritika Václava Havla. Opravdu ne. Jde jen o snahu vrátit debatě férový rozměr. Pokud mizerný zdravotní stav a s tím časté absence v úřadě nevadily u prezidenta, který zastával názory sympatické jedné části společnosti, neměli by teď titíž lidé útočit kvůli zdravotnímu stavu a častým absencím v úřadě na prezidenta, jehož názory se jim nelíbí. Zeman by jistě chodil raději bez problémů, bez hole, bez vozíku, bez podpírání až nadnášení ochrankou. Nicméně americký prezident F. D. Roosevelt byl upoután na invalidní vozík po celou dobu své funkce v letech 1933–1945. I přes tento handicap vedl Ameriku proti Hitlerovi a byl prezidentem vítězné mocnosti.

Mimochodem – bez ohledu na rozdělení české společnosti se lze jednoznačně shodnout na tom, že z hlediska zdravotního stavu byl nejlepším prezidentem České republiky Václav Klaus.





Diskuse ke článku