Pražské ŠVANDOVO DIVADLO adaptuje filmová díla pravidelně a s úspěchem: inscenace Daniela Hrbka Kdo je tady ředitel? (autor Lars von Trier) dosáhla světového rekordu v počtu repríz. Legendární norskou černou komedii Kurz negativního myšlení pak divadlo uvedlo v roce 2010 ve světové premiéře. Tradice adaptací filmů (Adamova jablka, Ať vejde ten pravý) pokračovala i letos, květnovou premiérou české komedie Ecce homo Homolka. Švandovu divadlu už třetí sezónu umělecky šéfuje režisér a dramatik MARTIN FRANTIŠÁK: v sezóně 2022/2023 soubor pod jeho vedením plánuje uvést šest premiér, tři ve Velkém sále a tři v menším prostoru smíchovského Studia. Vrcholem pak bude adaptace filmu Chlast Thomase Vinterberga z roku 2020.
Novou českou hru Srpnové světlo jste napsal přímo pro soubor Švandova divadla, světovou premiéru bude mít 24. září 2022. Píše se vám lépe, když vidíte herce před sebou?
Rozhodně. Ještě i teď, když zkoušíme, jsem na svůj text napojený společně s pěticí herců, občas i něco dopisuju. Hluboce respektuji dramatika Josefa Topola, který říkával, že člověk má mít rád svoje postavy a musí jim rozumět. Proto jsou pro mě předobrazy živých herců důležité. Ale i tak je zkoušení Srpnového světla velký trip. Myslím, že hra s katarzí bude pro nás i pro diváky velké dobrodružství. Je to můj pokus o svébytné české drama se severským nádechem pro pět postav. Thriller s lehce ibsenovským přídechem, přízrakem. Velmi osobní příběh, ve kterém se bojuje o dítě. Bohdana Pavlíková, Marie Štípková, Anežka Šťastná, Matěj Anděl a Jan Mansfeld jsou týmem Srpnového světla. Hudbu dělá Aid Kid, tedy Ondřej Mikula, mladý muzikant a experimentátor.
Další premiérou ve vaší režii, tentokrát ve Velkém sále a v říjnu 2022, bude Kabaret Winton ve spolupráci se spisovatelkou Kateřinou Tučkovou…
Na Kabaret Winton jsme z různých důvodů dlouho čekali a o to víc se na něj všichni těšíme: Máme obrovskou chuť pracovat. Teprve teď, po covidu, totiž víme, že lidé opravdu přijdou do divadla. Kabaret se odehrává v Hotelu Šroubek na Václavském náměstí, kde Winton sedával a úřadoval. Když viděl, co se v Evropě děje, byl schopen neviditelného, a přesto velice soucitného gesta pomoci; to je nyní velice aktuální téma. Nicholas Winton ale není hlavním hrdinou příběhu, ten je o dvou sestrách, z nichž jedna zůstala doma v Československu a druhá se zachránila odjezdem do Británie. Tyto dvě sestry se následně setkávají v Hotelu Šroubek v 80. letech – je to hra o odcizení a o domově. Ptáme se, nakolik mohou vlastní krev rozmělnit dějinné události, co všechno dokáže politika. Myslím, že doba válečná a předválečná s sebou nesla zvláštní kabaretní nádech, jaksi groteskní, naléhavější, expresionistický – stejně jako období našich uzavřených osmdesátých let v totalitním Československu.
Jak je Kabaret Winton obsazen?
Jednu sestru hraje Jaroslava Pokorná, druhou Bohdana Pavlíková, Nicholase Wintona Matěj Anděl. Důležitou postavou je i kabaretiér v podání Mirka Hanuše, který přežil všechny režimy. Hudba Ivan Acher, výprava Marek Cpin. Bude tam i živá hudba – máme v souboru herce, kteří hrají na hudební nástroje.
Dramatizace slavného Orwellova románu 1984, jehož premiéru chystáte v lednu 2023 do Velkého sálu v režii Doda Gombára, je už také dokončená?
V současné chvíli se dramatizace piluje: Dodo Gombár na ní vyšívá společně s naší dramaturgyní Martinou Kinskou. Původně jsme 1984 také měli uvádět před pár lety, a mezitím ještě bolestněji ožilo téma společenské masáže, lidské svobody a autenticity v kontextu prostředků manipulace… Hlavní role: Tomáš Petřík a David Punčochář.
O čem pak bude Happy End s premiérou ve Studiu v březnu 2023?
O posledních věcech života. Na hře pracuje režisér Daniel Hrbek spolu s herci Lubošem Veselým a Bohdanou Pavlíkovou. Ti jsou partnery i v životě, takže budou do hry přidávat zajímavé osobní postřehy. Inscenace bude vznikat autorskou metodou, a tedy i od herců bude vyžadovat výrazný vklad. Tématem není nic menšího než dlouholeté partnerské soužití na sklonku života, kdy se člověku svět smrskává na čím dál omezenější prostor, který ještě dokáže fyzicky ovládnout, a kdy se závislost na partnerovi stává nevyhnutelnou. Myslím, že žijeme v době, v níž každý potřebujeme záchytné body – ostrůvky jistoty. A já se těším, že inscenace prozkoumá ty ostrovy, jež jsou nám nejblíž.
V dubnu 2023 vás čeká zlatý hřeb, Chlast podle dánského filmu Thomase Vinterberga v režii Thomase Zielinského…
Důvodem uvádění Chlastu není úspěšnost filmové předlohy, ale výborné souznění s naší dramaturgií. Enormně nás zajímají jeho silné postavy. Nechtějí ztratit důstojnost a identitu, nestydí se za sebe: Sex Pistols, punk, zdvižený prostředníček, chápete. Švandovo divadlo dostalo práva hrát adaptaci Chlastu jako první v Evropě – možná proto, že již máme podobné typy inscenací za sebou. Dost se na Chlast těším, jsem takový severský typ, ctím hnutí Dogma 95 a jeho ochotu jít přímo na věc. Navíc miluju Skandinávii, hlavně Norsko: nemůžu se dočkat, až tam zase pojedu.
