Jedna z největších střešních fotovoltaických elektráren v České republice vznikla na střeše centrálního skladu společnosti Billa u Prahy, odkud je chlazeným zbožím zásobováno 245 prodejen po celé zemi. O tom, co takový projekt obnáší, jaké jsou přínosy a plány do budoucna, jsme si povídali s Dariuszem Tomaszem Batorem, ředitelem Billy v České republice, a Kamilem Čermákem, ředitelem ČEZ ESCO, která elektrárnu vybudovala.
Co bylo prvotním impulsem, že Billa začala uvažovat o zřízení fotovoltaické elektrárny?
DB: Prvotním impulsem bylo jednoznačně naplnění našeho dlouhodobého cíle, jímž je dosažení uhlíkové neutrality ve všech našich provozech do roku 2040. Abychom dosáhli uhlíkové neutrality již za necelých 18 let, neobejdeme se bez většího zastoupení čistých zdrojů energie, proto výstavba fotovoltaických elektráren je pro nás jednou z možných cest a řešením, jak našeho cíle dosáhnout.
Zároveň značná energetická náročnost na provoz našeho chlazeného skladu, jehož spotřeba je nejvyšší právě v letních měsících, kdy spotřeba energie na chlazení velmi výrazně roste, byla faktorem, který rozhodl o realizaci. Již samotná instalace fotovoltaické elektrárny na skladu chlazených potravin nám z velké části odstíní střechu a sníží nároky na chlazení.
Fotovoltaické elektrárny máme instalované již na několika evropských centrech, někde je dokonce předepisuje i místní legislativa. V případě České republiky však šlo čistě o naši vlastní iniciativu.
V čem byl projekt střešní fotovoltaiky na centrálním skladu Billy v Modleticích u Prahy speciální?
KČ: V podstatě už velikostí. Elektrárny o výkonu jeden MW přece jen nestavíme každý den. Abych to srovnal s něčím představitelným, je to asi jako dát fotovoltaiky na 200 rodinných domů. Na obrovskou plochu přes pět tisíc metrů čtverečních jsme navrhli 1846 velkoformátových panelů. Je to jedna z největších střešních fotovoltaických elektráren v Česku. Ze slunce tu Billa vyrobí asi 20 procent spotřeby areálu. Velkou výzvou, na niž si mnoho firem netrouflo, bylo u tak velkého projektu dodat v době pandemie všechny komponenty včas. V praxi to znamenalo, že nám chodily panely lodí, střídače kamióny a optimizéry letadlem.
Jak dlouho trvá příprava a realizace tak velkého projektu?
KČ: Je to hodně různé. U Billy jsme loni vyhráli tendr a teď je postaveno a brzy bude i připojeno. Obecně je za mě nejdůležitější, když je už na začátku něco jako dobrá vzájemná chemie. Pokud má zákazník jako Billa jasnou představu a současně si i nechá od našich odborníků poradit, může být kompletně hotovo velmi rychle. Vedle našich specialistů samozřejmě máme podporu i od našich externích dodavatelů.
Jak jste se dívali na projekt z finančního hlediska?
DB: Instalace fotovoltaické elektrárny nám ekonomicky dává velký smysl, a to zejména nyní, kdy cena elektrické energie výrazně vzrostla a nejspíše bude v dalších letech nadále růst.
Naším cílem bylo zejména snížení energetických nákladů na provoz chlazeného skladu, který skladuje zásoby čerstvých potravin pro všech 245 prodejen Billa po celé republice.
Rozhodnutí samozřejmě předcházelo zpracování obchodního případu, včetně rizikových faktorů, jakož i návratnosti investice. Díky dobře vybranému dodavateli stavby a získané dotaci ve výši 60 % celkových nákladů se nám původně kalkulovaná investice a její návratnost v řádu 11 let výrazně zkrátily.
ČEZ ESCO nás přesvědčila zejména profesionalitou zpracování podkladů ve veřejném výběrovém řízení. Vyhrála na základě transparentních kritérií výsledkové ceny a záruky splnění požadavků na standardy instalace.
Co firmy poptávají ve výběrových řízeních na fotovoltaiku?
KČ: Občas zákazník neví, co přesně chce, což je normální, od toho tu jsou poradenské firmy, jež jsou schopny podobná výběrová řízení ve spolupráci se zákazníkem připravit. Tohle ale nebyl případ společnosti Billa, tam byly podmínky výběrového řízení jasné a my jsme byli jedním ze soutěžících. My se při debatách se zákazníky snažíme vyjít vstříc jeho potřebám a najít konkrétní technologická řešení, jež tyhle potřeby nejlépe splní. Někdy to může být fotovoltaika nebo třeba kogenerace, systém měření a regulace a někdy optimalizace celého energetického hospodářství.
Komu byste doporučil, aby uvažoval o instalaci FV panelů?
KČ: Bavíme se o tom s firmami, které mají nevyužité střechy nebo areály a přemýšlejí, jak je nenechat ležet ladem. Ten záběr je opravdu široký. Jsou to velké řetězce, jako Billa, strategické podniky s velkým zázemím areálů po celé republice, veřejné budovy a úřady, ale i střední rodinné firmy, jež řídí vizionáři a energetičtí nebojsové. S růstem cen energií poptávka po fotovoltaice velmi roste. Firmy si tak zhruba na 30 let zajistí část své spotřeby z vlastního energetického zdroje, navíc obnovitelného, který vyrábí „čistou“ elektřinu zcela bez emisí CO2.
Uvažuje Billa o dalším rozvoji projektu?
DB: Ano, možnost rozšíření instalace fotovoltaických elektráren se nabízí zejména na plochách střech našich skladů v Modleticích. V současné době dokončujeme výstavbu nového skladu suchých potravin, kde můžeme projekt výroby vlastní energie dále rozvíjet. Technologie, jako například využívání tepelných čerpadel, již na naší centrále provozujeme a máme s nimi velmi dobré zkušenosti.
Další oblastí je jednoznačně elektromobilita, která je na vzestupu a stává se jakýmsi celoevropským trendem. Několik nabíjecích stanic již máme v provozu a jejich využívání nyní vyhodnocujeme, abychom i ty v horizontu dalších let případně rozšířili. V modletickém areálu se nyní velmi intenzívně zabýváme procesem možného nabíjení logistické techniky. S pomocí dalšího rozvoje fotovoltaických elektráren pro nás bude i tento proces v budoucnu jednodušší.
Jak ČEZ sám využívá obnovitelné zdroje a jaké máte plány do budoucna?
KČ: Jen v České republice ČEZ loni získal ze slunce, z vody, větru a dalších forem čistých zdrojů přes 3,2 TWh elektřiny, což by stačilo ročně pro více než 900 000 domácností. Zatímco vodní elektrárny spíše procházejí celkovými modernizacemi, aby uměly vyrábět ještě více energie a šetřit cennou vodou, nové fotovoltaiky stavíme, kde to jde. Loni například ČEZ postavil největší český solární carport u Jaderné elektrárny Dukovany.
Skupina ČEZ chce postavit do roku 2030 celkem 6000 MW v obnovitelných zdrojích. Většinou půjde o fotovoltaické elektrárny na výsypkách, v bývalých průmyslových areálech a na málo kvalitní půdě. Ale také právě na střechách průmyslových firem nebo městských areálů, což je příležitost právě pro ČEZ ESCO.
Můžete srovnat situaci v ČR s jinými zeměmi?
KČ: Když projíždíte Německem nebo Rakouskem, ale i třeba Polskem a pak se vrátíte k nám, vidíte jeden velký rozdíl: rapidně klesne počet obnovitelných zdrojů. To musíme všichni změnit. Je to o myšlení, ne o technologiích. Do roku 2024 by měla kapacita fotovoltaik ve světě stoupnout na dvojnásobek. Nevidím důvod, proč by Česká republika měla zůstat skanzenem stojícím mimo.
Jaké má Billa výsledky a cíle v oblasti snižování spotřeby energií?
DB: Díky dlouholetému přístupu, na němž pracujeme již bezmála 10 let, se nám během té doby podařilo snížit spotřeby energií, konkrétně elektřiny o 19 procent, plynu o 37 procent a dálkového tepla o 79 procent.
Plánů, jak i nadále plnit naše dlouhodobé cíle, máme v procesu hned několik. Ať už jde o rozšiřování instalací fotovoltaických elektráren, nebo jiné zelené projekty. Například instalace fotovoltaických elektráren máme v přípravě na několika našich prodejnách v ČR. Do budoucna plánujeme fotovoltaické elektrárny instalovat jako součást standardního vybavení každé prodejny.
Cítíte z hlediska udržitelnosti a ekologie v tomto směru nějakou poptávku či tlak ze strany zákazníků?
DB: Samozřejmě, téma udržitelnosti ve společnosti rezonuje velmi. Billa se v tomto ohledu v posledních letech velmi výrazně posunula, a to nejen v oblasti zelených energií, ale například i v oblasti plýtvání potravin, odpadového hospodářství, ochrany přírody s akcentem na biodiverzitu v přírodě a další aktivity. V této souvislosti Billa vloni na Den Země aktivovala Plán B, strategii udržitelnosti s výčtem aktivit, na něž se soustředí a které posouvá dále.
Kamil Čermák (51) vystudoval VŠE v Praze a Erasmovu univerzitu v Rotterdamu. Kariéru zahájil jako moderátor Českého rozhlasu a České televize a pokračoval v roli mluvčího a poradce ministra průmyslu a obchodu. Manažerské posty zastával ve firmách Český Telecom, ČSA, ČEZ a řídil vydavatelství Economia. Společnosti ČEZ ESCO šéfuje od roku 2016. Je členem Kolegia Paměti národa organizace Post Bellum.
Dariusz Tomasz Bator (56) pochází z Polska, kde vystudoval zemědělskou a ekonomickou univerzitu. Na svoji pozici se vypracoval během 11leté kariéry, kterou začínal jako vedoucí prodejny. Předtím působil ve společnostech X5 Retail Group v Rusku a Tesco v Polsku. Od roku 2014 řídil aktivity Billy na Slovensku. Ředitelem Billy Česká republika je od roku 2021.
