nahoru

Prostor X

Šnobr: Rok 2022 bude extrémně drahý, pak přijde nový normál. Zaspali jsme, energetiku musíme změnit

Čestmír Strakatý 10. ledna 2022 • 06:00
Prostor X: Rozhovor s Michalem Šnobrem
• video: 
Prostor X

Místo, abychom se zabývali budoucností energetiky v Evropské unii, které jsme součástí, řešili jsme si domácí úkoly. „Taxonomie nám 1. ledna 2022 doslova spadla na hlavu,“ říká Michal Šnobr, odborník na energetiku, investor a minoritní akcionář společnosti ČEZ, který před krátkozrakým přístupem varoval. „Z těch prvních reakcí nadšených politiků bylo naprosto zřejmé, že vůbec nechápou ten obsah,“ myslí si. Výsledek přetlačované mezi jadernou Francií a nejaderným Německem o to, který ze způsobů výroby elektřiny bude mít jakou podporu, je podle něj pro Českou republiku problematický hned zde dvou důvodů – z hlediska dočasnosti i podmínek. Utěšovat se tím, že vše se může ještě změnit, není na místě. Definitivní rozhodnutí padne zřejmě už v lednu a drobné ústupky, zejména pokud jde o pro nás specifické teplárenství, jsou v něm sice myslitelné, ale radikální změny nikoli. A významně neklesnou ani ceny elektřiny a plynu.

Do roku 2050, který je podle plánu Evropské komise limitním pro vybudování úložiště jaderného odpadu z jaderných elektráren, tedy i Temelína a Dukovan, času dost. Zdánlivě, upozorňuje Michal Šnobr. „Teď jsou vybrány předběžně čtyři lokality, kde úložiště teoreticky můžou být, ale neproběhly ještě žádné náročnější geologické průzkumy, které by potvrdily, že ta místa jsou opravdu vhodná,“ popisuje realitu odborník na energetiku, investor a minoritní akcionář společnosti ČEZ, s tím, že nejde o žádnou díru v zemi, ale náročnou stavbu. „Rozpočty mluví o minimálně 110 miliardách korun. Je to takové hi-tech město hluboko pod povrchem země se zásadním zabezpečením. Je to opravdu hlubinné úložiště, které má fungovat tisíce let,“ upřesňuje rozsah realizace a poukazuje na rizikovost investic s ní spojených.

„Minimálně u těch Dukovan bychom měli pokračovat a určitě to vyzkoušet i v rámci Temelína, kde už jsme poměrně daleko díky předešlému tendru. Nicméně bavíme se o přípravě, a to je i v programovém prohlášení vlády. Ale rozdíl mezi tím, co říkám já a co říká programové prohlášení, je v tom, že nesmíme považovat tento jediný naprosto výjimečný a silně rizikový moment naší energetiky za klíčový, protože se může stát, že tudy cesta do budoucna nepovede,“ připouští možná úskalí dalšího vývoje, na která je možné se připravit rozvojem obnovitelných zdrojů a fotovoltaické energetiky.

Takovou energetickou transformací prochází Německo a lze předpokládat, že v příštích letech bude tím, kdo bude určovat pravidla na energetickém trhu. „Paradoxně se může stát, že za 15, 20, 25 let bude cena elektřiny výrazně levnější, protože budou převažovat obnovitelné zdroje bez povinnosti platit emisní povolenky. A nám tu v Česku vyroste mamutí jaderný blok, který zaváže dnešní děti a dnešní mladé lidi k závazkům, ať už jako spotřebitele nebo daňové poplatníky na dlouhá desetiletí,“ konstatuje. Strategické by podle Šnobra bylo využít geografickou blízkost našeho souseda, ne ho pro jeho energetickou politiku zesměšňovat a myslet si, že v rámci EU budeme autonomně uplatňovat vlastní nároky na energetický mix. S takovým přístupem bylo zřejmé, že dřív nebo později narazíme, a to se s návrhem bruselské taxonomie také stalo.

Srážku s realitou představuje i růst cen energií. „Užívali jsme si doslova energetickou nirvánu a teď se to velmi rychle obrátilo. Ani já jsem nečekal, že k tomu obratu, ač jsem si myslel, že ceny porostou, dojde tak rychle. Rok 2022 se pravděpodobně stane absolutním extrémem,“ predikuje a dodává, že navzdory vidině lepších, resp. levnějších zítřků v letech 2023 a 2024 původních částek za plyn a elektřinu už nedosáhneme. „Nový normál“ bude přibližně na dvojnásobku.   

Jaká je budoucnost mamutích jaderných elektráren, kterých spotřebitelů se extrémní nárůst cen elektřiny a plynu letos nedotkne, v jakém rozsahu využívá Česká republika obnovitelných zdrojů a z čeho zaplatit další investice do fotovoltaiky, když je státní pokladna prázdná, vysvětlil v rozhovoru pro Prostor X Michal Šnobr.





Diskuse ke článku
Diskuze se zobrazují pouze uživatelům, kteří jsou přihlášeni na Facebooku a odsouhlasili cookies. Pokud pod články nevidíte diskuze, zkontrolujte prosím toto nastavení.