
Podle údajů Českého hydrometeorologického ústavu, které nezpochybňuje nikdo, procházíme letos obdobím velkých výkyvů, zejména pokud jde o srážky. Vývoj se v tomto případě porovnává s dlouhodobým normálem z let 1961 až 1990, protože vědci považují až tak dlouhý cyklus měření za průkazný. Co tedy zatím letos naměřili? Při studiu čísel se zatažené obloze nedivíte.
Například průměrný úhrn srážek se podle letošních jednotlivých měsíců od dlouhodobého normálu z let 1961 až 1990 značně liší. Například za leden o +39 procent, duben sice jen +1%, ale květen přinesl +81%, červenec +49% a v srpnu byl zaznamenaný letošní rekord, kdy napršelo o 92 procent více než je normál. V září to zatím také vypadá na značně plusová čísla. Méně srážek oproti normálu bylo pouze v únoru (-32%), březnu (-16%) a v červnu (-12%). Pokud se situace radikálně nezmění, tak by právě rok 2010 mohl přinést jeden z největších srážkových výkyvů posledních let. Proč?
To samé ukazují čísla z letošního července a srpna z Libereckého a Ústeckého kraje, kde byly rozsáhlé záplavy. Na Ústecku bylo v červenci úhrnných srážek o 90 procent více, než je normál a v srpnu dokonce o 170 procent. Na Liberecku v červenci o 35 procent více, ale v srpnu až o neuvěřitelných +235%. To je vysvětlení, co se tam pak odehrávalo.
A jaké bude tedy u nás počasí? Meteorologové a klimatologové už několik let upozorňují (zdá se, že veřejnost to odmítá ale vážněji vnímat), že máme počítat s extrémními výkyvy, jak pokud jde o teploty, tak o srážky. Klídek už v tomto směru byl…
Zaujal vás tento článek? Podpořte nás v anketě Křišťálová Lupa 2010 v kategorii Média - všeobecná. Děkujeme.
(Podrobné informace o počasí najdete na stránce Českého hydrometeorologického ústavu www.chmi.cz)