Velké vášně vzbudil ve Velké Británii fotbalový zápas mezi Spartou a Glasgow-Rangers, kde byly vpuštěny do hlediště pouze děti s doprovodem, právě tyto děti bučely na borce Glaswog – Kamaru, který je černý. Jelikož bílé děti z hlediště bučely na černého hráče, jedná se samozřejmě o rasismus. To dá rozum. I když děti na jiné černé hráče nebučely. O to je to větší rasismus.
Aféra se přesunula ze stadionu do politické roviny, kdy Britští vládní představitelé okamžitě reagovali ostrými slovy na adresu dětí a vyžadují jejich potrestání.
„Tohle je naprosto nepřípustné. Malí rasisté v hledišti bučeli na tmavého hráče, což nelze přejít mávnutím ruky. Je to velmi smutná vizitka České republiky, že už i děti jsou vedeny k rasismu. Tuto věc je potřeba řešit. Žádáme exemplární potrestání všech dětí přítomných na stadionu. Navrhujeme, aby jim bylo na tři měsíce od jejich rodičů zastaveno kapesné, a taky vyžadujeme, aby byly minimálně týden po škole,“ ostře se obul do českých dětí britský premiér Boris Johnson, který prý trestání dětí nedělá rád, ale v rámci výchovy je to potřeba.
Boris Johnson rovněž slíbil, že na potrestání dětí osobně dohlédne.
„Včera mi volal nějaký pán, který se představil jako britský premiér. Vysvětlil mi, že jsem vychovala ze syna rasistu, a přikázal mi, abych synovi nedala kapesné. Rovněž mu zařídil týden po škole. Nevím, kam až sahá pravomoc britského premiéra, ale já synovi kapesné dám. Je to hodný kluk. Známky má dobré a doma chodí se smetím. Ptala jsem se ho na ten zápas a on říkal, že bučel spolu se spolužáky na toho pána, protože je ten pán prý zlý,“ tvrdí paní Marie, která je jednou z mnoha rodičů, kteří zažili nepříjemný telefonát s britským premiérem.
„Z utkání máme hlášené i případy hajlování a kreslení svastiky. Tohle je skandál mezinárodního rozsahu. Okamžitě jsem kontaktoval rodiče těch největších hříšníků a požaduju, aby tito malí náckové dostali zaracha na půl roku a aby jim rodiče zakázali Youtube a Playstation,“ dodal rozhořčeně Boris Johnson.
„Anička byla na zápasu se mnou, protože tam byly její kamarádky. Moc ji to nebavilo, tak si kreslila, jak jsme byly na výletě za babičkou na vesnici, která bydlí u malého letiště. Vedle slepiček a kravičky nakreslila i letadlo s vrtulemi. To nebyly žádné svastiky, ale vrtule. Aničce je sedm let, nemá ponětí, co je to svastika,“ rozčiloval se pan Antonín, kterému britský premiér navrhl, aby dceři zabavil panenky a poslal ji někam na převýchovu, kde z ní ten rasismus a nacismus dostanou.
Rovněž s hajlováním svých potomků jejich rodiče nesouhlasí.
„Honzík seděl na konci řady a jeho kamarád ze školy Kája na jejím začátku. Během utkání na sebe mávali. Prostě zvedli ruku a mávali na sebe, jak se to u mávání běžně dělá. Pan Johnson z toho ale usoudil, že chlapci hajlovali, a nabádal nás, ať je potrestáme. Musíme se poradit s ministerstvem zahraničí, co máme dělat, protože bychom neradi způsobili nějakou mezinárodní roztržku nebo nedej bože válku. Ale určitě nesouhlasíme s tím, že by chlapci hajlovali,“ ospravedlňuje mávání svého syna paní Kateřina.
Jestli rodiče vyslyší naléhání britského premiéra, aby své děti potrestali za rasismus, nebo budou svou nečinností riskovat ekonomické sankce, nebo rovnou vylodění britské pěchoty v Mělníku, to ukáže až čas.
Divoký kačer je fake news o skutečných událostech, které se sice nestaly, ale mohly by, jakkoliv znějí neuvěřitelně. Pravdou ale například, že v Británii se pár fanatiků najde.
