Rusko může zaútočit dřív, než bude armáda připravená, odhaluje dokument. Babiš peníze na obranu nedá
Čtěte Reflex v Googlu přednostně
Nastavte si Reflex jako preferovaný zdroj a naše články uvidíte ve vyhledávání výš.
- Nová koncepce armády otevřeně přiznává vážné nedostatky. Ani při výdajích 3,5 procenta HDP nebude mít v roce 2040 všechny potřebné schopnosti.
- Většina nákladných projektů se odsouvá za rok 2030. Budoucí vláda tak bude muset současně konsolidovat veřejné finance a výrazně navyšovat obranný rozpočet.
- Česko neplní zhruba 70 procent aliančních závazků a riskuje ztrátu důvěry spojenců. Za nepřipravenost armády přitom nenesou odpovědnost vojáci, ale politici.
Nová Koncepce výstavby Armády ČR do roku 2040 je možná nejupřímnější vojenský dokument posledních let. Otevřeně přiznává, co armádě chybí, a nezastírá ani to, že na to nejsou peníze. Důvody proč tomu tak je, ale nechává na neupřímných politicích.
Odborníci se víceméně shodnou, že koncepce je v zásadě správná. Za nejvážnější hrozbu označuje Rusko, počítá s tím, že riziko napadení roste, a nezakrývá, kde je armáda slabá. Generál v záloze Miroslav Feix ji shrnul jednou větou: „Přesně to, co potřebujeme, akorát o 15 let později.“ Když se na ni podíváme s tím, jakou armádu bychom chtěli mít, uvidíme, že sedí všechno, kromě částek a letopočtů.
A právě ty jsou alarmující. Česko dnes neplní zhruba 70 procent svých aliančních závazků a u těch nejnáročnějších zaostává až o deset let. Prezident Petr Pavel po jednání vlády prohlásil, že dokument nepovažuje za realistický, protože ani v roce 2040 nezajistí plnění spojeneckých závazků ani připravenost na konflikt vyšší intenzity. Odpovědnost za to podle něj nenese armáda, ale politici, v čemž má naprostou pravdu. Armáda totiž nefunguje jako autonomní právnická osoba. Veškeré kontrakty a nákupy řeší politicky řízené ministerstvo obrany, které sice jedná na základě požadavků armády, poslední slovo mají ale vždycky politici.
Koncepce nedostatky sama přiznává. Ani při výdajích 3,5 procenta HDP ročně nebudou mít pozemní síly v roce 2040 plnou schopnost v žádné z vytyčených oblastí. Střední brigáda, kterou jsme měli mít už dávno, nebude mít ani tehdy nové hlavní zbraňové systémy a bude jí chybět čtvrtý prapor. Protivzdušná obrana, o které premiér tak rád mluví, bude mít v roce 2030 pořád výrazné nedostatky a kritickou infrastrukturu dokáže chránit jen omezeně. Protiraketová obrana nebude ani v roce 2040. Žádný vymodlený Iron dome tedy nehrozí. K naplnění aliančních závazků potřebujeme 37 500 vojáků, plánuje se jich 32 tisíc. Dokument dokonce sám varuje, že další zhoršení bezpečnostní situace může vyžadovat nasazení armády dřív, než bude připravená.
Politický kalendář
Rozhodující je, kdy přijdou peníze. Do roku 2029 má rozpočet ministerstva obrany činit „nejméně“ dvě procenta HDP, přestože NATO Česku letos uznává jen 1,78 procenta. Do roku 2030 půjde přes 90 procent armádních peněz na projekty, které už jsou zasmluvněné, jedeme tedy po trajektorii, ze které je jen minimální možnost uhnout. Teprve od roku 2030 má rozpočet růst, a to až na 3,5 procenta HDP v roce 2035.
Rok 2030 jako milník není žádná náhoda. Je to první rok po konci funkčního období nynější Babišovy vlády, a právě tam je odsunutá většina drahých projektů. Ve stejné době má navíc naplno běžet konsolidace veřejných financí, při které má schodek klesnout nejméně o 100 až 140 miliard korun, aby se splnily závazky vůči Evropské unii i zachovala jakás takás udržitelnost veřejných financí. Babišův nástupce, ať to bude kdokoli, tak zdědí v zásadě nesplnitelný úkol: musí zároveň seškrtat přes sto miliard a přidat armádě obdobně velkou částku.
Nábory jako alibi
Koncepce měla být hotová už v květnu. Babiš tehdy ministra Zůnu sepsul za nízké nábory a nařídil mu je řešit. Pro letošek se plánovalo nabrat 2250 nových rekrutů a podařilo se 3750. Úspěch? Na nabídku místa dnes podle zjištění serveru Seznam Zprávy čeká 1898 uchazečů a armáda neví, co s nimi. Volná místa jsou často na druhém konci republiky, a právě dojíždění a vzdálenost od útvaru jsou už roky hlavním důvodem, proč vojáci z armády odcházejí.
Spojenci si to spočítají
Pokaždé když se řeší problematika armády a zbrojních výdajů, je nutné podotknout, že tady nejde jen o nás. NATO s našimi schopnostmi počítá ve svých plánech, kolektivní obrana, na kterou spoléháme funguje na principu vzájemné důvěry, který dlouhodobě podrážíme. Až půjde do tuhého a začnou se hledat slabé články aliance, často zmiňované státy na západě a jihu Evropy, kterým může být východní křídlo lhostejné, budou mít po ruce pohodlný argument: Češi na to sami rezignovali. Mezi námi, vždyť i Slováci dávají na obranu 2,2 procenta HDP.
Varovné signály, že se s námi příliš nepočítá už jsou vidět. Čeští vojáci se nezúčastní cvičení Koalicja v Polsku, kde se má trénovat mírová mise v poválečné Ukrajině. Podle Tomia Okamury o tom rozhodla vláda, podle serveru Aktuálně.cz ale pozvánka nejspíš vůbec nepřišla. „Zásadní otázkou také je, zda vůbec byla Česká republika do tohoto cvičení přizvána. V posledních měsících se potýkáme s tím, že do některých společných spojeneckých projektů je těžší se dostat,“ píše server.
Zbývá jediná naděje: že je celá koncepce psychologická operace, která má zmást nepřítele, a Babiš se zmocněncem pro plnění aliančních závazků Landovským potají vytáhnou peníze z tajných fondů a armádu dovybaví. Ve skutečnosti si ale vláda zahrává s naší bezpečností i s důvěrou spojenců. A účet za to zaplatí každý, kromě Andreje Babiše.
