Zkuste hádat, co mají společného Kateřina Jacques a Charlotte Ella Gottová? Ano, odpověděli jste správně: vůbec nic. Kromě té malé drobnosti, že obě ženy hýbaly tento týden zpravodajstvím. Ta starší a její dramatická životní příhoda okupovala seriózní média, tu mladší si pro sebe zase urvala zábavná a bulvární média.
Bude to vypadat asi hrozně, ale mě ta aféra s paní Jacques fakt rozesmála. Je mi upřímně líto, že dotyčná dostala zbytečně mnoho ran pěstí a kopanců – to je odsouzeníhodné. Ale bavím se tím, jak jsou najednou všichni odpovědní politici a policejní funkcionáři malí a zkroušení. To u nich nebývá zvykem, jindy doslova srší sebevědomím a suverenitou! Teď se však snaží vše žehlit, kličkují, kroutí se… Ale není kam uhnout. Když paní Jacques v telefonickém rozhovoru s ČT řekne, že ji policisté dvakrát kopli „do genitálií“, tak to je kalibr, před kterým i buldozer Paroubek musí sklonit svou radlici. (Jistě: paní Jacques z celé aféry taky trošku politicky – zdůrazňuji politicky, nikoli lidsky - profituje). Ale tenhle kolosální předvolební průser od srdce přeju právě premiérovi Paroubkovi, kterému se jeho snaha po vládě tvrdé ruky vrací tím nejneuvěřitelnějším způsobem. To je však jisté kouzlo a ironie osudu, že se to takhle zvrtne, přeotočí, zašmodrchá… Trochu je mi líto ministra Bublana, ten slušně vypadající pán to vždycky odskáče a přitom moc nezmůže. Moloch jménem ministerstvo vnitra si dělá, co chce, a je jedno, kdo ho řídí. Docela rozumně vystupoval v televizi i policejní prezident Vladislav Husák, ten předvedl skutečně mistrovský verbální kousek, kdy se omlouval paní Jacques a zároveň se snažil alespoň trochu chránit jméno policie jako celku.
Malá Gottová je ale událost úplně jiného kalibru. Zatímco zmlácená ochránkyně práv je relativně důležitou událostí, která cosi vypovídá o tomto státě, narození třetí zpěvákovy dcery je dokonalá banalita. Jenže právě tohle část čtenářů chce, to je zajímá! Charlotta Ella si pro sebe urvala rozhodně tolik prostoru, co paní Jacques. Dokonce i MF Dnes uvěřejnila fotografii mimina, jak ho otec drží v ruce, přičemž pod fotografií byl uveden i její autor: Ivana Macháčková (to je matka – pro neobeznámené). To by mě fakt zajímalo, jestli MF Dnes tuhle fotku nabídl sám Gott v rámci svého PR, anebo jestli ji redakce chtěla a od zpěváka si ji vyžádala. Zpráva o rodinné události byla lakonická, ukončená větou, že matka i holčička (3,28 kg, 51 cm) jsou v pořádku. Na jedné straně šťastný happy end, pohádková story (jen s tou pihou na kráse, že je to už třetí dcera, a to si zpěvák tak přál syna…!). Všude svítí sluníčko, svět je bělostně čistý jak kojencovo oblečení a lidé jsou šťastní. Na straně druhé příběh úplně odlišný, plný modřin, krve, škrábanců a kopanců, ale také lidské agresivity, hlouposti, přetvářky, trapnosti. Líbivý kýč a nepohledná skutečnost. Ale tak to vždycky bylo a bude. Touha po úniku z reality do iluzí a snů.
