Že to slyšíte poprvé? Já na tom byl do minulého týdne stejně, ale pak jsem se to náhodou dozvěděl. Jde o spojení čtyř „raketových“ her – badmintonu, squashe, stolního tenisu a tenisu. Není to ovšem jen nějaké rekreační dovádění, jak by se mohlo na první pohled zdát. Tenhle víceboj se bere totiž velmi vážně, protože už loni v něm bylo uspořádáno mistrovství světa. Ovšem pozor – jako nový druh sportu není zdaleka sám. Minulý týden jsem slyšel podrobnosti hned o dvou dalších.
Ale nejdříve ještě pár informací o raketovém čtyřboji. Ustavující schůze tuzemské asociace se konala loni v květnu, v říjnu se už hrálo domácí mistrovství a v listopadu česká výprava patnácti žen a mužů směle odjela do Vídně na světový šampionát. Nevedla si špatně, Radim Sochor se například probojoval mezi posledních osm mužů. A letos, poslední březnový víkend, se hrál v Průhonicích turnaj Czech Open, na který přijely výpravy třinácti zemí. Racketlon má u nás přímo raketový start.
Po něčem podobném touží i vyznavači jízdy na dračích lodích čili dragonboatingu. U nás se objevily dvanáct a půl metru dlouhé lodě, v nichž pádluje dvacet vodáků, poprvé v roce 1997. Že by se plavidlo s barevnou a strašidelnou dračí hlavou hodilo spíš na vodní karneval? Nikoliv! Sedí v něm svalovci ve značkových dresech a pádlují jako život v rytmu kormidelníkova bubnu. Od roku 2002 vysíláme týmy na šampionáty Evropy i světa a máme úspěchy. Je zajímavé, že stejně jako výše zmíněný racketlon, stává se i dragonboating mezioborovou záležitostí. Uplatní se v něm totiž veslaři i vodáci, což je případ kanoisty Martina Doktora a skifaře Václava Chalupy. Oba byli členy vítězné posádky na mistrovství světa předloni v Šanghaji. Tohle jsem snad trochu zaslechl, ale nebral moc vážně. Chyba! Před pár dny bylo oznámeno, že letos v srpnu bude v Praze šampionát Evropy a přijedou tři tisíce závodníků. Současně proskočily zprávy, že „draci“ se možná dostanou i do programu olympiády v Pekingu 2008. Vida, nemáme nakonec šanci na olympijskou medaili?
A nakonec něco komornějšího, byť možná jen na první pohled. Stolní hokej mnozí patrně nepovažují za sport podle vžitých představ, nicméně i on má svou mezinárodní federaci, jejímž prezidentem je mimochodem Vladimír Kraus z Plzně, a taky národní svazy. Koncem března se uskutečnil Moscow Cup, kde vybojoval historické prvenství Čech, osmnáctiletý Michal Hvižď. Složitě se dostával mezi posledních šestnáct borců, ale pak už kosil jednoho favorita za druhým, v semifinále světovou legendu Stefana Edwalla ze Švédska a ve finále domácího Janise Galuza. Michalovi patří v Českém žebříčku čtvrté místo, ale v Moskvě překvapil svět i sebe a navíc vyhrál prémii – tři tisíce dolarů. Aby bylo jasno, jde o hokej s panáčky a táhly, což přece není žádná novinka, ale jako o sportu se o něm média vůbec nezmiňují.
Tři řekněme nová či novější sportovní odvětví, ale zároveň i tři nové šance. Pro každého něco. Stačí si jen vybrat.
