Psal tak, jak žil. Přímočaře, bez zbytečného kličkování. Nebál se jednoznačně pojmenovat dobra a zlo. Byl z umělců jediný, kdo si troufl odmítnout státní cenu Klementa Gottwalda. Věděl, že už si neškrtne, ale měl své zásady. Otce mu popravili komunisté. To ho poznamenalo jednou provždy. Po listopadu 1989 byl poradcem prezidenta, náměstkem ministra vnitra, psal výborné scénáře. Zemřel náhle, nejspíš ho zradilo srdce. 26. října by mu bylo 69 let.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
