nahoru

Drogy už nejsou vzpoura: Na Západě se místo rizikového jednání vzývá kult opatrnosti. Dorazí i do Česka?

Kryštof Pavelka 23. května 2021 • 07:00
Drogy už nejsou vzpoura: Na Západě se místo rizikového jednání vzývá kult opatrnosti. Dorazí i do Česka?
foto: Profimedia.cz

Češi jsou mistry Evropy, možná i světa. V kouření trávy. Taky v chlastu, pervitinu či užívání MDMA. Tyto závěry každoročně zveřejňují jak domácí organizace, tak například Evropské monitorovací centrum pro drogy a drogovou závislost (EMCDDA). A zatímco v západních zemích počet uživatelů drog klesá, u nás se nemění. Jenže možná jde jen o otázku času. V ostatních společenských otázkách se především nejmladší česká generace Z od svých západních vrstevníků téměř neliší.

Česká obliba mysl měnících substancí je v rámci států Unie setrvale nejvyšší už nejméně deset let, ovšem počet rizikově závislých na tvrdých drogách, především pervitinu a heroinu, se nemění, a to dokonce od osmdesátých let. Když ještě seděl Husák na Hradě, odhadovaly represívní složky počet narkomanů mezi obyvateli ČSSR na třicet tisíc. Zpráva Národního monitorovacího střediska pro drogy a drogové závislosti z roku 2009 uváděla stejná čísla. Oběžník téže organizace z prosince 2018 říká: „Odhadovaný počet problémových uživatelů drog zůstává v posledních letech na stabilní úrovni.“ Setrvalý trend užívání lehkých drog a setrvalá, byť nevzrůstající úroveň rizikové narkomanie v Česku přitom jdou proti západním trendům posledních let. Trendům, dlužno říct, velmi překvapivým.

Slušná mládež

Ta data zdravotníky a sociology napříč Západem udivují už několik let. Minimálně od osmdesátých let totiž platila konstanta: až sedmnáct procent lidí v demografii do dvaceti let si do plic, nosu, žaludku a někdy i žil naprala všechno, co se jim dostalo pod ruce. Někteří to nepřežili, někteří si upletli celoživotní závislost a zbytku, tedy naprosté většině, zůstala zásobárna historek na celý život. Pak se cosi stalo. Například americké ministerstvo zdravotnictví zveřejnilo již v roce 2014 studii, podle které se procento teenagerů se zkušeností s jakoukoliv drogou (včetně alkoholu) zmenšilo mezi roky 2002 a 2013 v USA o polovinu (ze šestnácti na osm procent). Podle aktuálních čísel pokračuje tento trend dál. Nejen ve Spojených státech. Britská National Health Service (NHS) uvádí, že počet uživatelů drog se v zemi, která dala světu Rolling Stones i Trainspotting, snížil za posledních patnáct let o třicet procent. Stejné údaje hlásí úřady řady zemí kontinentální Evropy. Nejde jen o drogy, ale o rizikové jednání mladé populace vůbec. Čísla pouliční kriminality mladistvých jsou na obou březích Atlantiku nejnižší od osmdesátých let. A co je nejpozoruhodnější: v éře Tinderu, všudypřítomného porna a zrovnoprávnění sexuálních minorit mají lidé mezi patnácti a třiceti výrazně méně sexu než generace jejich rodičů. Studie prováděné v USA ještě před nástupem pandemie koronaviru přinesly následující výsledky: téměř třetina amerických mužů mezi 18 a 24 lety neměla ve sledovaném období (rok 2018) žádný pohlavní styk…

 

Klaus a punk

Důvodů, proč jsou příslušníci generace Z (demografie narozená přibližně mezi polovinou devadesátých let a rokem 2010) výrazně opatrnější co do rizikového chování, je mnoho. Přesun aktivit z reálného světa do kyberprostoru, pocit existenčního ohrožení apokalyptickým tempem postupu klimatické změny a dost možná i nový typ vymezení vůči establishmentu. Zatímco předchozí generace, na Západě i u nás, to braly spíš punkově, stylem „Fuck the system“, dnešní dvacátníci považují podobnou strategii za kontraproduktivní. Zabarikádovat se někde ve squatu nebo se kočkovat s policajty na louce během ilegální technoparty mají za sice romantický, ale neefektivní a v zásadě zastaralý postup.

Premium

Přečtěte si pokračování článku s předplatným Premium

Získejte neomezený přístup již od 49 Kč měsíčně




Diskuse ke článku