Marie Benešová a Lenka Bradáčová se přou o to, zda je vhodná účast soudců ve výběrových komisích na místa vedoucích státních zástupců.

Marie Benešová a Lenka Bradáčová se přou o to, zda je vhodná účast soudců ve výběrových komisích na místa vedoucích státních zástupců. Zdroj: Profimedia / Michael Tomeš, E15

Soudci mají soudit, ne vybírat státní zástupce. Udržme maximální možnou míru nezávislosti

Nejen feministky rády mluví o tom, že máme málo žen ve veřejném životě a ve vrcholných funkcích. A že prý se ženy snáze mezi sebou domluví než muži. Pro českou justici to ovšem neplatí. V čele ministerstva spravedlnosti stojí energická Marie Benešová a vrchní státní zástupkyní je také žena – uznávaná odbornice Lenka Bradáčová. A rozhodně neplatí, že by si tyto dvě dámy notovaly a nehádaly se. Aktuálním předmětem sváru mezi zmíněnými právničkami je spor o to, zda je vhodná účast soudců ve výběrových komisích na místa vedoucích státních zástupců. Benešová tam soudce chce, Bradáčová ne. Ta navíc tvrdí, že účast soudců v těchto důležitých komisích může být dokonce až protiústavní. Sporné složení výběrových komisí zavádí novela zákona o státním zastupitelství, kterou státní zástupci – respektive jejich špičky – rázně a dlouhodobě kritizují.

Věc to není jednoduchá. Nicméně jako právní pedagog se kloním spíše ke stanoviskům vrchní státní zástupkyně, že účast soudců ve výběrových komisích na místa vedoucích státních zástupců není správná. Nemyslím si, že je přímo protiústavní, ale na hraně ústavnosti bude.

Jak známo, moc ve státě se dělí na zákonodárnou, výkonnou a soudní. A tyto moci by měly být maximálně odděleny, tedy na sobě nezávislé. Proto nikdo nemůže být kupříkladu současně poslancem a soudcem. Stejně tak nikdo nemůže být zároveň státním zástupcem a soudcem. Státní zástupci jsou prvkem moci výkonné a soudci moci soudní. Proto zamýšlená účast soudců v komisích na výběr vedoucích státních zástupců je v principu jdoucí proti duchu naší ústavy.

Dalším pádným argumentem proti účasti soudců v takovém orgánu je, že již v minulosti rozhodoval náš soud soudů, tedy Ústavní soud ČR, že soudci by neměli působit v jakýchkoli tělesech, která v jakékoliv podobě ingerují do moci výkonné, kam spadá i státní zastupitelství. A příklad z praxe: Již v roce 2002 ústavní soud zakázal účast soudců v Legislativní radě vlády.

Soudci mají soudit, a stát od veřejného dění stranou, aby si uchovávali maximální míru nezávislosti. Snaha vtahovat je do soukolí výběrových řízení z oblasti státních zastupitelství je nešťastná, gentlemansky řečeno. Jako občan opravdu nechci, aby soudci participovali na vybírání představitelů české exekutivy, kam samozřejmě spadají i státní zastupitelství.

Autor je právník.