Mnoho lidí si myslí, že právo je jednoduchá věc, které rozumí a kterou může „opravovat“ a vylepšovat přece každý. Jedním z evergreenů právního populismu je boj za návrat zákazu pobytu do českého přestupkového práva. Od července 2017 je v účinnosti nový přestupkový zákon. Jedna z věcí, která se změnila, je fakt, že města a menší obce již nemohou přestupníkům ukládat zákaz pobytu v obci. Tato skutečnost se dlouhodobě nelíbí některým politikům paradoxně napříč politickým spektrem, takže nejde jen o nějaké okamurovce či komunisty. Na první pohled vypadá snaha o návrat tohoto institutu relativně rozumně. Nicméně má několik systémových vad.
Zaprvé není možné zakázat pobyt v obci osobě, která v ní má trvalý pobyt, to samozřejmě nešlo ani před červencem 2017. Každý musí z podstaty věci někde fyzicky pobývat. Nyní přirozeně neřešíme, že je někdo ve vězení, to je následek trestněprávní sankce, nikoliv přestupkové, kterou nyní „dešifrujeme“. Takže zákaz by se mohl relevantně týkat pouze přespolních narušitelů. Nalijme si čistého vína, většinu přestupků páchali a páchají „domácí“. Dojíždějících přestupníků nebylo a není zase tolik. Takže by to mnoho problémů opravdu neřešilo.
Navrhovaný zákaz pobytu by se rovněž v souladu s doktrínou a judikaturou vyšších soudů nemohl týkat mladistvých pachatelů, tedy osob mezi 15. až 18. rokem věku. Ostatně tak tomu bylo i za účinnosti minulého zákona.
Mnoho technických „ale“
Teď přichází asi nejsilnější výhrada – institut zákazu pobytu má v sobě i jeden vážný ústavněprávní zádrhel. Správní úřady totiž nemohou omezovat ústavní právo na svobodu pohybu, může tak činit jenom nezávislý soud. A to byl také nejvýznačnější důvod, proč se ze zákona tento institut v roce 2017 vypustil.
Otázkou také zůstává, jak by byl citovaný zákaz pobytu vlastně reálně vymáhán? Měli by policisté a městští strážníci ve služebních tabletech aktuální seznam osob, kterým byl zákaz uložen? Nebo budou mít na telefonu či na messengeru on-line předsedu místní přestupkové komise?
A dozví se vůbec pachatel, že mu byl zákaz pobytu uložen? Nebude-li přebírat poštu nebo je-li hlášen k pobytu na obecním úřadě, o přestupkovém řízení se nedozví a nebude vědět ani o sankci. To je důležité i pro následný trestní postih za porušení zamýšleného zákazu pobytu vzešlého z přestupkového řízení.
Podtrženo a sečteno – návrat zákazu pobytu do přestupkového práva sice vypadá hezky, bojujeme s darebáčky, nicméně reálně nic moc neřeší. Navíc je protiústavní. Proto mám za to, že by měl být ponechán pouze v hájemství práva trestního a není dobrý nápad, vracet ho do mantinelů práva přestupkového. Ostatně ani v minulých letech, když byl součástí našeho správního práva trestního, se v praxi moc nepoužíval.
Řešit by se měly především správně-trestní příčiny, nikoliv až negativní následky. A snaha o znovuzavedení zákazu pobytu je takové chytání pomyslné „deliktní kočkovité šelmy“ za ocas.
Autor je právník.
