V minulém roce registrovali v Německu 1,1 milionu žadatelů o azyl. Jenže podle oficiálních údajů, které byly zveřejněny v pondělí, získalo za posledních 12 měsíců práci pouze 34 tisíc migrantů a to se do toho počítají i lidé, kteří přišli v předchozích letech. Slova kancléřky Angely Merkelové a mnoha dalších lidí, o tom, že přicházejí především lidé, které pracovní trh potřebuje, se ukázala jako zcela lichá.
Problematická je pro zaměstnavatele především struktura uprchlíků. Nejsou to masy inženýrů a lékařů, jak se objevovalo především loni v některých médiích.
Velmi těžko zaměstnatelné jsou pak hlavně ženy, protože většina z nich pochází z islámských států, kde většina žen zůstává tradičně v domácnosti. Problémem je i neznalost jazyka.
Podle pondělní zprávy vládního Institutu pro výzkum práce (Institut für Arbeitsmarkt), který sídlí v Norimberku, našlo za posledních 12 měsíců práci v Německu pouze 34 tisíc uprchlíků. Přitom 22 procent z nich našlo práci jen na dobu určitou.
Studie mapovala zaměstnávání migrantů z osmi zemí, z kterých se uprchlíci většinou v poslední době rekrutují, například ze Sýrie, Iráku, Afghánistánu či Eritreje. Čísla jsou proto podle odborníků relevantní, ale současně varovná. Z loňských 1,1 milionu žadatelů o azyl v Německu bylo totiž 430 tisíc lidí ze Sýrie, 154 tisíc z Afghánistánu a 122 tisíc z Iráku. Zpráva se proto týká naprosté většiny migrantů z posledních dvou let.
Proto pouhých 34 tisíc zaměstnaných uprchlíků za rok je velkým zklamáním. Platí to i v případě, že bereme v potaz, že kolem 25 procent všech migrantů v minulém roce tvořily děti mladší 18 let.
„Pokud se nám podaří získat zaměstnání pro 50 procent migrantů do pěti let, byl by to jistě úspěch,“ řekl Joachim Möller, ředitel Institutu pro výzkum práce. Jenže dodal, že je „iluzí věřit tomu, že se pro ně podaří sehnat práci na dobře placených místech“. Což ale může způsobit do budoucna sociální problémy.
S migrační vlnou jsou proto v Německu spojeny vyšší náklady v řádech miliard euro ročně. Ředitel Möller odhaduje, že paradoxně se v souvislosti s uprchlíky podaří v nadcházejících letech vytvořit spíše místa pro samotné Němce, zejména je potřeba více učitelů či sociálních pracovníků. Zde je jeho odhad 50 až 60 tisíc pracovních míst.
Také Joachim Möller ale přiznal, že Německo na současné uprchlické vlně nevydělá, bude do toho pouze investovat. „Různorodost společnosti ale může mít jiné pozitivní účinky,“ dodal.
Nová zpráva ovšem není povzbuzením pro kancléřku Angelu Merkelovou, na kterou mnoho Němců útočí právě za její vstřícnost k migrantům. Jak se to projeví ve federálních parlamentních volbách, se uvidí příští rok na podzim. Merkelová opět kandiduje na kancléřku za stranu CDU.
