Zprávy
Historie

Válka mezi Řeckem a Albánií se táhne od dob Mussoliniho. Snad už opravdu končí

23. března 201607:15
Válka mezi Řeckem a Albánií se táhne od dob Mussoliniho. Snad už opravdu končí
foto: Ministerstvo zahraničí Albánie

Ještě o třináct let déle než mezi Korejemi trvá válečný stav mezi nejjižnějšími zeměmi Balkánského poloostrova. Přes hranici se také nestřílí, ba dokonce podepsaly deklaraci o přátelství a obě jsou členy NATO. Přesto Řecko stále ještě nezrušilo zákon o válce s Albánií, trvající od dob bojů s fašisty.

Řecko přijalo zákon v říjnu 1940: tehdy Albánii okupovali Italové a chystali se i na Řecko. To se nicméně ubránilo a naopak zabralo nemalé území Albánie – což bylo vlastně první pozemní vítězství Dohody. Zvrátil to ovšem Hitler, který na jaře poslal Mussolinimu pořádné posily a Řecko rychle dobyl.

Černohorci chtějí přestavět fašistický koncentrák na luxusní hotel
V té době pak řečtí i albánští partyzáni dokázali spolupracovat, měli přinejmenším společného nepřítele. Ale začátek studené války obě země zase rozdělil: v Albánii se chopili moci komunisté, zatímco v Řecku je v občanské válce porazily prozápadní elementy; roku 1952 vstoupilo do NATO. Třicet let tak spolu oba státy nemluvily; diplomatické styky navázaly až roku 1971, snad i díky svérázné politice albánského diktátora Envera Hoxhy, který se rozkmotřil se Sovětským svazem.

Po pádu komunismu (v Albánii až 1992) začala další etapa vztahů, za pár let přišla dohoda o přátelství a spolupráci. Pro Albánii je Řecko jedním z největších obchodních partnerů, žije tam početná albánská menšina, Athény podporují Tiranu v cestě do evropských struktur (v NATO na apríla 2009)… ale pořád jaksi nesmazaly dávný zákon o válce.

Eurostat o imigrantech: osm procent azylantů je z Albánie

Už několikrát se albánská vláda snažila přimět Řeky, aby se do toho pustili – znovu to v pondělí zkusil albánský ministr zahraničí Ditmir Bushati, když ho přijal řecký protějšek Nikos Kotzias a také prezident Prokopis Pavlopulos. „Máme porozumění, že válečný zákon je třeba zrušit i na formální terminologii z řecké strany, ačkoliv stále čekáme, aby učinili poslední krok,“ řekl Bushati televizi Top Channel.

Předtím se to vždy jaksi odložilo. Snad i kvůli menším půtkám, které jsou pro roztříštěný Balkán tak typické. Například je zádrhel v populaci çamských Albánců, kteří žili až do války v Řecku. Během ní často kolaborovali s fašisty, a tak je řecké úřady internovaly a po válce z Řecka vypudily, ale v současnosti by se do kraje svých předků rádi vrátili.

„V současnosti nemáme žádnou shodu, jakým způsobem na tuto otázku nahlížíme a jak bychom ji chtěli řešit,“ konstatoval Bushati. A diplomatické kočkování se třeba týká i toho, jak které úřady označují některá města, či vymezení námořní hranice.

Řecko migranty zvládá líp, než myslíte. Fotoreportáž Jana Šibíka

Klíčová slova:

Diskuse ke článku


 
reklama
Nejčtenější články
DesktopMobile