nahoru

Facebook a Google pomáhají interrupcím. Na popud zastánců potratů zakázaly reklamu před referendem v Irsku

Petr Sokol20. května 2018 • 07:40
Šéf sociální sítě Facebook Mark Zuckerberg řešil v americkém Senátu zneužití dat uživatelů
Šéf sociální sítě Facebook Mark Zuckerberg řešil v americkém Senátu zneužití dat uživatelů
• foto: 
Reuters

Příští pátek půjdou irští voliči k volebním urnám, aby rozhodli, zda schválí změnu ústavy, která by v zemi povolila interrupce. Ty jsou od roku 1983 v Irské republice povoleny pouze v případě ohrožení života matky. I tuto úpravu si Irové, podobně jako každou změnu ústavy odhlasovali v referendu.

Rozhodování o interrupcích je pro mnohé modelovým případem situace, kdy je referendum vhodným řešením. Současné Irsko ovšem ukazuje, že zavedení referend má téměř vždy svá nezanedbatelná úskalí.

O návrhu na zrušení zákazu interrupcí se v zemi diskutuje už nějaký čas. Síla diskuze potvrzuje, že irská společnost se v poslední době výrazně proměnila. Ještě ve zmíněném roce 1983 se pro ústavní zákaz umělého přerušení těhotenství vyslovily v referendu dvě třetiny zúčastněných voličů.

Netradiční premiér

Zejména díky mladším voličům z měst se ovšem poměr zastánců a odpůrců potratů téměř otočil. Alespoň to signalizovaly průzkumy v momentě, kdy středopravicová vláda premiéra Leo Varadkara připravila návrh změny ústavy. Ostatně životní příběh jednoho z nejmladších evropských premiérů dokazuje, že Irsko již úplně neodpovídá obrazu silně katolické, konzervativní země.

Varadkar je potomek indických imigrantů, jeho otec je hinduista a on se netají svou homosexuální orientací. Varadkar se do čela vlády dostal nikoli prostřednictvím voleb, ale rozhodnutím své strany po odchodu bývalého šéfa kabinetu, přesto je symbolem té části irské společnosti, která dává přednost progresivním hodnotám a opuštění konzervativních a náboženských tradic.

Premiér Varadkar povolení interrupcí silně podporuje, ostatně stejně jako většina poslanců irského parlamentu napříč stranami. Rozdělena je snad jen opoziční pravicová strana Fianna Fail (Vojáci osudu), jejíž šéf se ale krátce před referendem také nakonec přiklonil k podpoře hlasu pro dovolení interrupcí. Díky tomu všemu průzkumy na počátku předreferendové kampaně ukazovaly, že podíl zastánců dovolení potratů výrazně přesahuje 60 procent a výsledek lidového hlasování je vlastně dopředu hotovou věcí.

Boj na síti

Posledních několik týdnů se ovšem situace mění. Rozhořela se i kampaň odpůrců interrupcí a rozdíly se podle průzkumů snižují. Podle těch, kteří chtějí hlasovat pro ústavní dodatek, to způsobila masivní internetová kampaň odpůrců potratů. Ta byla z určité části financována ze zahraničí, když ji podpořily hlavně skupiny odmítající potraty ve Spojených státech. Tenhle moment ostatně není jediným pokusem ovlivnit irské hlasování ze zahraničí.

Na počátku kampaně musela organizace Amnesty Ireland vrátit mnohamilionový dar od amerického finančníka George Sorose, který chtěl podpořit kampaň za povolení interrupcí. Jenže financování kampaně ze zahraničí je v Irsku zakázáno, takže se Sorosovy peníze nakonec využít nepodařilo. Zákaz používat cizí zdroje se ovšem nevztahuje na internetovou kampaň, takže odpůrci interrupcí i díky tomu v posledních týdnech na síti výrazně přečíslili názorovou protistranu.

Cenzura, nebo rovina?

Zastánci interrupcí proto začali bít na poplach a byli vyslyšeni dvěma internetovými giganty. Firmy Facebook i Google se rozhodly uprostřed kampaně změnit pravidla a v reakci na počet reklam proti interrupcím omezily možnost u nich inzerovat.

Facebook navíc zakázal referendové reklamy placené ze zahraničí, což ještě lze vysvětlit argumentem, že tím chce bránit ovlivnění výsledku hlasování z ciziny. Google šel ještě dál a zrušil všechny referendové reklamy, ať už jsou placené z Irska, nebo ze zahraničí. Zastánci interrupcí jásají a mluví o nastolení rovných podmínek, které podle nich například neprovázely hlasování o brexitu.

Naopak ti, kteří si dovolení potratů nepřejí, mluví o cenzuře, o zneužití silného postavení obou firem na trhu s internetovou reklamou a nutnosti jeho regulace. Poukazují ovšem také na údajně levicové sympatie majitelů obou internetových kolosů. Neutrální pozorovatelé zdůrazňují problematičnost zásahu obou firem v reakci na měnící se názor irské společnosti jedním názorovým směrem a změnu pravidel uprostřed hry a varují před tím, že příště může podobný zásah zase pomoci jiné názorové skupině.

Týden před hlasováním se rozdíl mezi oběma stranami stále snižuje a referendum ještě nakonec může být velmi těsné. Každopádně je dobře vidět, jak zranitelný je institut lidového hlasování v dnešní internetové době.




+ dárek navíc
K předplatnému dárek navíc

Diskuse ke článku

 

Kurzy měn
25,770
22,300
29,310
Nejčtenější komentáře
INFO.CZ
E15
Nejčtenější