„Je to úžasný úspěch – ne snad pro materiální zisky či letecká zjištění, která to přináší. Protože těch je velmi málo, či dokonce žádná. Šlo ale o jeden z posledních velkých kousků, kterých letectví zbývalo dosáhnout,“ napsal v roce 1933 deník Guardian.

„Je to úžasný úspěch – ne snad pro materiální zisky či letecká zjištění, která to přináší. Protože těch je velmi málo, či dokonce žádná. Šlo ale o jeden z posledních velkých kousků, kterých letectví zbývalo dosáhnout,“ napsal v roce 1933 deník Guardian. Zdroj: S. R. Bonnett

„Je to úžasný úspěch – ne snad pro materiální zisky či letecká zjištění, která to přináší. Protože těch je velmi málo, či dokonce žádná. Šlo ale o jeden z posledních velkých kousků, kterých letectví zbývalo dosáhnout,“ napsal v roce 1933 deník Guardian.
„Je to úžasný úspěch – ne snad pro materiální zisky či letecká zjištění, která to přináší. Protože těch je velmi málo, či dokonce žádná. Šlo ale o jeden z posledních velkých kousků, kterých letectví zbývalo dosáhnout,“ napsal v roce 1933 deník Guardian.
„Je to úžasný úspěch – ne snad pro materiální zisky či letecká zjištění, která to přináší. Protože těch je velmi málo, či dokonce žádná. Šlo ale o jeden z posledních velkých kousků, kterých letectví zbývalo dosáhnout,“ napsal v roce 1933 deník Guardian.
„Je to úžasný úspěch – ne snad pro materiální zisky či letecká zjištění, která to přináší. Protože těch je velmi málo, či dokonce žádná. Šlo ale o jeden z posledních velkých kousků, kterých letectví zbývalo dosáhnout,“ napsal v roce 1933 deník Guardian.
„Je to úžasný úspěch – ne snad pro materiální zisky či letecká zjištění, která to přináší. Protože těch je velmi málo, či dokonce žádná. Šlo ale o jeden z posledních velkých kousků, kterých letectví zbývalo dosáhnout,“ napsal v roce 1933 deník Guardian.
15
Fotogalerie

Neuvěřitelný kousek: Angličané na dvojplošníku zdolali Everest 20 let před Hillarym

Prvními lidmi, kteří oficiálně stanuli na vrcholu nejvyšší hory světa, se v roce 1953 stali Tenzing Norgay a Edmund Hillary. Titulní stránky předních deníků ale plnil Mount Everest již o dvacet let dříve. Dobýt se ho totiž tehdy vydal velitel perutě RAF Douglas Douglas-Hamilton. A to v chatrném dvojplošníku Westland PV-3. Šlo o typické dobrodružství anglických gentlemanů ze staré školy. Zdánlivě neproveditelné, vysoce nebezpečné, s takřka tragickým, ale nakonec šťastným koncem.

Finance pro něj poskytla Lady Houston, známá filantropka se slabostí pro aviatiku. Na cestu se 3. dubna roku 1933 vydala letadla dvě. Douglas-Hamilton, známý jako Lord Clydesdale, pilotoval zmíněný Westland PV-3, v němž seděl i plukovník Stewart Blacker. Za nimi pak ve Westlandu PV-6 letěli poručík David McIntyre a fotograf S. R. Bonnett. Dobrodruzi nemohli tušit, jak budou jejich stroje v nadmořské výšce kolem 9000 m n. m reagovat, a rovněž nevěděli, jak se s řídkým vzduchem vypořádají jejich vlastní těla.

Chatrné dvojplošníky samozřejmě neměly tlakové kabiny, a posádky tak musely při dýchání spoléhat na kyslíkové bomby. To se málem vymstilo S. R. Bonnettovi, který při letu začal znenadání cítit velké bolesti břicha. Musel proto přestat fotit a na hranici omdlení zjistil, že v jeho hadičce s přívodem kyslíku je velká díra. Na pokraji sil ji nakonec stačil převázat kapesníkem a s touto improvizovanou záplatou pokračoval ve své práci. Malá nepozornost se mu ale skoro stala osudnou.

Jak se letadla přibližovala střeše světa, přišel další problém. Zasáhly je silné poryvy větru. Dvojplošníky za krátkou dobu ztratily výšku takřka 500 metrů a jen velmi pomalu ji získávaly zpět. Vrchol Mount Everestu nakonec přeletěly o pouhých 30 metrů. Kvůli získání kvalitních záběrů nad ním ale nakonec statečně kroužily celých 15 minut.

Expedice se po návratu do vlasti dočkala slavnostního uvítání a Lord Clydesdale dokonce obdržel v roce 1935 medaili za zásluhy. Veřejnost tehdy dobrodruhy vnímala podobně jako následující generace astronauty.