Bývalá kandidátka na americkou prezidentku Hillary Clintonová v interview poskytnutém deníku Guardian vyjádřila obavu z rostoucího zneužívání tématu migrace populisty. Současné politiky varovala před příliš otevřenou migrační politikou. Domnívá se, že ji stála prezidentský úřad. Stejné obavy vyjádřili také Tony Blair a Matteo Renzi. Téma se znovu otevírá s prosincovou mezinárodní konferencí v Marrákeši, kde má být schválen globální pakt o migraci.
Za největší projev národního ekonomického sebeublížení Clintonová v rozhovoru označila Brexit. Rozhodným tématem v debatě, která referendu z roku 2016 předcházela, považuje právě zneužití tématu migrace.
V krizi se podle Clintonové nachází také americký politický systém, který byl v 18. století modelován jako hradba před uzurpováním moci autoritářským králem. Lidé podle Hillary Clintonové nyní touží po jednoduchých návodech, jak žít a co si myslet. Chtějí, aby problémy, které je sužují, byly odstraněny okamžitě a řešení bylo trvalé. Všechny tyto tendence výrazně ohrožují demokratické zřízení.
Bývalý britský premiér Blair, bývalý italský premiér Renzi i Clintonová se shodují, že populističtí politici systematicky prohlubují propasti mezi jednotlivými skupinami společnosti a ve veřejném prostoru záměrně dramatizují obsah veškerých debat.
Obdiv i varování
Bývalá americká první dáma vyjádřila v rozhovoru obdiv k velkorysosti Angely Merkelové, která do Německa vpustila na milión uprchlíků, zdůraznila ale, že nastal čas, aby Evropa zaujala k migraci tvrdší postoj. V budoucnu by podle ní neměla nechat dveře otevřené bez přísných podmínek vstupu.
Obdobné názory vyjadřuje také většina současných vyzyvatelů Angely Merkelové. Němečtí křesťanští demokraté si budou v brzké době volit nového předsedu. Jeden z čelních kandidátů na funkci, Friedrich Merz, se nyní nechal slyšet, že by měli Němci revidovat tu část německé ústavy, která garantuje právo na azyl. Německo je jediná země na světě, která zaručuje právo na azyl jednotlivcům.
K ustavení tohoto principu došlo v roce 1949. Ve své době reflektovalo nacistické zločinůy za jejichž oběť mnozí padli také z toho důvodu, že jim ostatní země odmítly poskytnout azyl. Pro mnohé je proto princip dodnes nedotknutelný.
Návrat voličů
Cílem Merze je získat zpět voliče, kteří od CDU přešli k antiimigrační Alternativě pro Německo. Dalším z kandidátů na předsedu CDU je současný ministr zdravotnictví Jens Spahn. Ten vyzval stranu k opětovnému projednání globálního paktu o migraci, který podle něj Merkelová neprávem v Německu prezentuje jako hotovou věc.
Poslední z vážných kandidátů, Annegret Kramp-Karrenbauer, se vyslovila pro debatu o paktu, otevírat téma práva na individuální azyl, zakotvený v německé ústavě, však odmítla. Všichni tři kandidáti se však doposud v tématu migrace vyhýbají komunikaci jasného stanoviska.
Čeká tak snad v budoucnu Německo změna nejenom kancléře, ale také obecného přístupu k migrační politice?
