Barack Obama jako první americký prezident přijel do japonské Hirošimy, která se před 71 lety stala vůbec prvním terčem jaderného bombardování na světě. Položil květy k symbolickému památníku obětem náletu a zdůraznil, že svět nese společnou odpovědnost za to, aby se něco takového už nikdy neopakovalo.
Americký nálet ze 6. srpna 1945 jedinou pumou srovnal Hirošimu se zemí a připravil o život na 140.000 lidí. O tři dny později svrhly Spojené státy další atomovou bombu na Nagasaki, která měla obdobný ničivý účinek. Šest dní poté Japonsko jako účastník druhé světové války kapitulovalo.
"Připomínáme si všechny nevinné zabité... v té hrozné válce," pronesl Obama poté, co položil věnec k památníku. "Sdílíme odpovědnost podívat se dějinám zpříma do očí. Musíme se ptát, co musíme udělat jinak, abychom zabránili opakování takového utrpení," dodal. "Znovu potvrzujeme alianci mezi Spojenými státy a Japonskem, jednu z nejsilnějších na světě," zdůraznil šéf Bílého domu před americkými vojáky na vojenské základně Iwakumi, kterou navštívil těsně před odjezdem do Hirošimy.
Watch @POTUS and Prime Minister @AbeShinzo of Japan lay wreaths at the Peace Memorial in Hiroshima. https://t.co/V8FvufNocu
— The White House (@WhiteHouse) 27. května 2016
Obama dal předem najevo, že při návštěvě Hirošimy nemá v úmyslu omlouvat se za nálet ani se vracet k válečným zločinům Japonců za druhé světové války. Návštěva má být naopak gestem posílení spojenectví USA a Japonska. A Japonci ani omluvy neočekávají. „Je důležitější podpořit globální pokrok a zbavit svět jaderných zbraní než požadovat omluvy,“ vyjádřil se například Kunihiko Iida, přeživší z Hirošimy, v anketě deníku Asahi Šimbun.
Historickou událost si nenechala ujít propaganda komunistické Koreje: "Je to dětinský politický kalkul. I když se Obama vydal do zničeného města, nemůže zakrýt, že je fanatikem jaderné války a původcem šíření jaderných zbraní," napsala ve čtvrtek režimní tisková agentura KCNA. A zároveň odsuzuje i Japonsko, jež se prý snaží postavit se do role oběti, a tím dát zapomenout na utrpení, které před rokem 1945 rozsévala císařská armáda, zejména pak na kolonizovaných územích, jako byla Korea.
