Arktida taje nebývalým tempem - a to je dobrá zpráva pro Finsko, hlavního světového dodavatele ledoborců. "Mysleli byste si, že ledoborce už nepotřebujeme, protože led taje. Ale ve skutečnosti je to právě naopak," řekl serveru Politico Stefan Lindström, poradce severoamerického odboru finského ministerstva zahraničí.
Úroveň ledu poklesla tuto zimu rekordně nízko. Některé arktické monitorovací stanice zaznamenaly teploty, které byly až devět stupňů Celsia nad normálem. A letošní maximální ledová pokrývka byla ještě menší než v roce 2015, který byl v tomto ohledu rovněž rekordní.
To je špatná zpráva pro lední medvědy a lidi žijící na nízko položených ostrovech. Ale ve Finsku otevírá smrskávající se masa ledu nové příležitosti. Od těžby ropy a zemního plynu u pobřeží, o niž má zájem především Rusko, přes tankery, nákladní lodě, výzkumníky a vědce, až po vojáky - ti všichni se tlačí na sever, protože je díky tajícímu ledu přístupnější. A ti všichni budou dál potřebovat ledoborce.
"Jet do Arktidy bývalo příliš náročné, ale majitelé lodí se nyní poohlížejí po nových příležitostech," řekl Arto Uuskallio, ředitel pro prodej a marketing finské společnosti Aker Arctic, která navrhuje a staví lodě.
Mezi její klienty patří mimo jiné mezinárodní ropné a plynařské těžařské společnosti, stejně jako například různé pobřežní stráže. "Led tam pořád je, a proto je třeba se na tyto arktické podmínky připravit," dodal Uuskalio.
Ačkoli Finsko neleží na pobřeží Severního ledového oceánu, má spoustu zkušeností se stavbou ledoborců - zhruba 60 procent současné světové flotily bylo navrženo a postaveno ve Finsku. A toto průmyslové odvětví očekává další nárůst prodeje v nadcházejících letech.
Více otevřeného moře znamená, že lodě mohou proplouvat Severozápadní cestou, která vede přes Kanadské arktické souostroví. A větší zájem je také o Severní mořskou cestu, která vede podél ruského pobřeží.
Podle nedávné zprávy washingtonského Wilsonova střediska by moderní ledoborce mohly usnadnit přístup do Severní mořské cesty, která zkracuje dobu cesty mezi Evropou a oblastí asijského Pacifiku o 40 procent v porovnání s tradiční cestou Suezským průplavem. "Pokud začnete využívat Severní mořskou cestu, budete potřebovat ledoborce víc než kdy jindy," dodal Lindström.
Dříve byla tato cesta méně využívaná pro transkontinentální přepravu, ale v posledních letech se zvýšila přeprava z a do ruských přístavů ležících na této trase z 2,8 milionu tuny v roce 2013 na 4,5 milionu tuny v roce 2015, uvedl v loňské říjnové zprávě náměstek ruského ministra dopravy Viktor Olerskij.
A větší zájem o přepravu Severním ledovým oceánem se odráží i ve finských společnostech zapojených do loďařského sektoru. Společnost Aker Arctic v loňském roce zaznamenala nárůst svých tržeb o 40 procent na 14 milionů eur poté, co pomohla navrhnout design ledoborcových plavidel schopných přepravovat zkapalněný zemní plyn.
Tato technologie bude aplikována na 15 nově vyráběných plavidel. Flotila pak bude sloužit ruskému projektu Poloostrov Jamal v hodnotě 27 miliard dolarů, jehož cílem je při dosažení plné kapacity produkovat ročně 16,5 milionu tuny zkapalněného zemního plynu.
Tyto tankery, vlastněné mezinárodními loďařskými společnostmi, budou nejdelší a nejširší ledoborce, jaké byly kdy postaveny, a budou schopné prolomit led silný 2,1 metru. Dodány budou letos a vrtné práce v rámci projektu mají začít v příštím roce.
Helsinské firmě Arctech Helsinki Shipyard se nahromadily objednávky za 600 milionů eur - jde převážně o ledoborce, jejichž úkolem bude podpořit ruskou těžbu ropy a plynu. Tyto finské doky vlastní ruská United Shipbuilding Corporation.
Finské společnosti ovšem také doufají, že se jim podaří získat nové obchody díky stoupajícímu zájmu různých vlád o Arktidu. "S ustupujícím ledem by tu mohla operovat vojenská námořnictva, anebo alespoň hlídkovat a sledovat, co se v arktické oblasti děje," uvedl Uuskallio. Bez dalších podrobností dodal, že jeho firma už dostala řadu dotazů od zahraničních vlád ohledně toho, "jaké typy plavidel děláme, co všechno je možné udělat, a co možné není", dodal.
