Před tisíci lety plenila vikinská vojska pobřežní oblasti bezmála celé Evropy. Z dobytých oblastí si tito lupiči odváželi nejen zlato a stříbro, ale i potraviny a především zajatce, kteří jim sloužili jako otroci.
Osud zajatců byl rozhodně nezáviděníhodný: Těžká práce a poskytování sexuálních služeb svým pánům. Ale bylo to zřejmě ještě horší – norští vědci z univerzity v Oslu mají důkazy o tom, že když Viking – majitel otroků – zemřel, otroky popravili a pohřbili spolu s nimi.
Archeoložka Elise Naumannová a její kolegové dospěli k tomuto závěru po analýze kosterních pozůstatků z deseti hrobů z vikinské éry, objevených už před desítkami let v norském Flakstadu. Výzkumníci tentokrát věnovali zvláštní pozornost hrobům, které obsahovaly pozůstatky dvou nebo více osob, ale jen jednu hlavu.
Podle archeoložky byly tamní pohřby pro vědce záhadou. „Bylo podivné a těžko uvěřitelné, že se v hrobech nachází pouze jedna lebka a zároveň kosti ze dvou nebo tří jedinců, řekla Neumannová pro server The Huffington Post.
Aby zjistili vztah mezi nalezenými pozůstatky, archeologové důkladně analyzovali složení kostí v hrobech. Analýza ukázala, že lidé, kteří byli pohřbeni bez hlavy, jedli výrazně jinou stravu, než lidé, jejichž těla byla pohřbena neporušená. Vědci také zkoumali mitochondriální DNA nalezených koster a zjistili, že těla v hrobech si nebyla příbuzná.
Podle Neumannové je nejlogičtější vysvětlení, že bezhlavá těla patřila otrokům s nízkým sociálním statusem, kteří byli zabiti a dáni svým mrtvým pánům do hrobu jako dar.
Tato teorie souhlasí i s dobovým popisem pohřbu vikinského náčelníka od arabského cestovatele Ibn Fadlána. Ten v první polovině 10. století napsal o tom, jak pozůstalí vybrali mladou otrokyni, kterou pak zabili a pohřbili spolu s jejím pánem.
