Zavoral varuje před změnou financování rozhlasu. Ve hře je jeho nezávislost
Čtěte Reflex v Googlu přednostně
Nastavte si Reflex jako preferovaný zdroj a naše články uvidíte ve vyhledávání výš.
René Zavoral (50) pracuje v Českém rozhlasu (ČRo) s krátkou přestávkou čtvrt století. Začínal v marketingu, od roku 2016 stojí v jeho čele. Během té doby se rozhlas proměnil v moderní digitální instituci, vznikly nové stanice a posílila funkce regionálních studií. Mandát jeho druhého ředitelského období mu končí v lednu 2028. Říká, že současnou situaci vnímá jako další boj o rozhlas, po letech 1945 a 1968.
Jak a zda vůbec upravovat financování médií veřejné služby?
Co země, to odlišný kontext. O změnách v BBC se hovoří už dlouho, a byť tam již některé jednotlivosti upravují, k zásadní změně finančního modelu zatím nedošlo. Ve Švédsku diskuse trvala přibližně sedm let. Neříkám, že je nutné, aby podobně dlouho probíhala i u nás, ale řekněme si, že zvýšení rozhlasového poplatku od května 2025 o 10 korun předcházela dvouletá otevřená diskuse, která se odehrávala na nejrůznějších veřejných platformách, včetně Senátu i Poslanecké sněmovny. Systém médií veřejné služby není jen financování, je to celý balík otázek, co dnes mají plnit a co nikoli. A logicky jsou do diskuse už léta zapojeni představitelé všech institucí, které s médii spolupracují, včetně akademického sektoru nebo kulturní sféry. ČRo a ČT nejsou jen vysílateli, ale institucemi, na něž je navázán celý kreativní průmysl. Autoři, interpreti nebo výrobci audiovizuální tvorby. Proto diskuse nemůže být vedena jen o modelu financování řekněme v úzkém kruhu, jako je tomu nyní. A už vůbec nemůže být vedena způsobem, jakým vedena je.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
