Mengele jí dal za úkol kreslit lidi poslané na smrt. Dcery brněnské rodačky teď bojují o matčina díla
- Dcery brněnské rodačky Diny Gottliebové zažalovaly 14. září 2026 Státní muzeum Osvětim-Březinka u federálního soudu v Los Angeles.
- Požadují navrácení sedmi akvarelových portrétů, které jejich matka namalovala v roce 1944 na přímý rozkaz Josefa Mengeleho.
- Muzeum díla získalo v letech 1963 a 1977 od soukromých osob a odmítá je rodině vydat s tím, že jde o historický důkaz zločinů.
Dne 14. září 2026 podaly Karin Babbittová a Michele Kaneová u federálního okresního soudu v Los Angeles žalobu na Státní muzeum Osvětim-Březinka. Dcery brněnské rodačky a přeživší holocaustu Diny Gottliebové-Babbittové se soudní cestou domáhají navrácení sedmi akvarelových portrétů, které jejich matka namalovala v roce 1944 v osvětimském vyhlazovacím táboře z rozkazu nacistického lékaře Josefa Mengeleho.
Případ brněnské výtvarnice otevírá desítky let trvající spor o vlastnictví umění vytvořeného pod hrozbou smrti. Žaloba přišla poté, co v dubnu 2026 novela amerického federálního zákona HEAR act definitivně odstranila časová omezení pro podávání restitučních nároků na majetek zabavený za holocaustu. Ve stejný den podali potomci jiné oběti v Los Angeles žalobu kvůli obrazům Lucase Cranacha staršího v Norton Simon Museum.
Snaha nacistického režimu zmapovat rasové typy pomocí výtvarného umění nebyla v roce 1944 žádnou novinkou. Antropologické skici doprovázely rasový výzkum už od 19. století. V podmínkách osvětimského tábora se však z výtvarné kresby stal pro nacistické lékaře způsob, jak zachytit jemné barevné nuance pleti a očí, které tehdejší černobílá fotografie nedokázala zaznamenat.
Sněhurka na stěně dětského bloku
Dina Gottliebová se narodila v lednu 1923 v Brně. Na tamní škole uměleckých řemesel začala studovat v roce 1939, již v následujícím roce však byla kvůli židovskému původu vyloučena. Dne 28. ledna 1942 byla deportována do terezínského gheta a 6. září 1943 následoval transport Diny do vyhlazovacího tábora v Osvětimi-Březince.
Před okamžitým odesláním do plynové komory ji zachránil výtvarný talent. Aby rozptýlila vězněné děti v takzvaném rodinném táboře, namalovala na stěnu dětského bloku výjev ze Sněhurky od Walta Disneye. Malby si všiml Josef Mengele a místo selekce dal jednadvacetileté malířce zvláštní úkol: věrně portrétovat romské vězně vybrané pro jeho pseudovědecké pokusy.
Akvarely podepsané „Dinah 1944“
Gottliebová vytvořila sérii portrétů, z nichž se dochovalo sedm. Minimálně šest z nich opatřila svým tehdejším podpisem „Dinah 1944“. Práce na akvarelech zajistila jí i její matce mírně lepší příděly jídla a ušetření od selekcí. Většina portrétovaných Romů však skončila v plynových komorách krátce poté, co malířka dokončila jejich tváře.
Po osvobození koncentračního tábora v Osvětimi a odchodu do Spojených států se malířka provdala za znamenitého hollywoodského animátora Arta Babbitta, tvůrce postavy Goofyho a vedoucího slavné stávky disneyovských animátorů z roku 1941. O osudu svých děl neměla dlouho žádné zprávy.
Půlstoletí marných vyjednávání
Podle serveru Just the Facts Media odkoupilo polské muzeum šest akvarelů v roce 1963 a sedmý v roce 1977. Podle serveru Flying Penguin, který vychází z dokumentace muzea, prodala prvních šest kusů dívka vyrůstající v Osvětimi, jež svazek papírů získala od propuštěného vězně.
Muzeum identitu autorky odhalilo v roce 1969 porovnáním podpisů a v roce 1973 pozvalo Dinu Babbittovou do Polska k identifikaci prací. Když malířka požádala o jejich vydání, muzeum to odmítlo. Nepomohlo ani usnesení amerického Kongresu z roku 2003, které iniciovali senátoři Barbara Boxerová a Jesse Helms a které vydání děl jednomyslně podpořilo.
Dina Gottliebová-Babbittová zemřela v červenci 2009 ve věku 86 let, aniž své akvarely získala zpět. Státní muzeum Osvětim-Březinka trvá na svém postoji i dnes. Jak uvedl mluvčí muzea Paweł Sawicki pro New York Times, akvarely musí zůstat v památníku jako historické svědectví o zločinech a nelze je považovat za nacisty uloupené umění, neboť je autorka vytvořila jako vězeňkyně bez právního vlastnictví.
