Před 35 lety našli v ledu mrtvého muže. Ötzi ukázal, jak překvapivě vyspělý byl svět před šesti tisíci lety
Před 35 lety nám senzační nález perfektně zachovalé mumie lovce z doby měděné poskytl unikátní náhled do života lidí před šesti tisíciletími. Co jsme zjistili o jejich dietě, oblečení, zvycích a fungování společnosti? A proč dnes díky Ötzimu víme, že lidstvo bylo v jeho éře daleko sofistikovanější společností, než jsme si dříve mysleli?
Během treku v průsmyku Tisenjoch na hranicích mezi Itálií a Rakouskem nalezli 19. září 1991 dva turisté lebku vyčnívající z roztávajícího ledu. Místní úředníci nebyli z oznámení nadšeni. Obávali se, že je čeká dlouhé papírování, jako při každém objevu ostatků neopatrných turistů. Přivolaný soudní lékař však oznámil, že tělo je minimálně několik set let staré. Doporučil ho převézt do výzkumného ústavu univerzity v Innsbrucku a přizvat k ohledání archeologa. Profesor Konrad Spindler úředníkům potvrdil, že mumifikované tělo nepatřilo zmrzlému alpinistovi. Pocházelo z přelomu doby kamenné a bronzové a bylo staré více než 5000 let.
Mumie, pokřtěná podle naleziště v jihotyrolských Ötztalských Alpách „Ötzi“, se takřka okamžitě stala předmětem sporů mezi Rakouskem a Itálií. Nález dokonale zachovalého těla staršího než egyptské pyramidy a Stonehenge byl takovou senzací, že se ho ani jedna ze zemí nehodlala vzdát. Hranice probíhající průsmykem se dokonce musela stát předmětem nového geodetického měření, které stanovilo, že tělo bylo nalezeno 93 metrů na území Itálie. Jelikož už Ötzi ležel v chladící místnosti Univerzity v Innsbrucku, dohodly se oba státy, že bude jeho zkoumání pojato jako mezinárodní projekt. Ukázalo se to jako přímo symbolické rozhodnutí. Výsledky zkoumání totiž měly dopad doslova na celé lidstvo a pomohly v mnohém změnit pohled na život našich předků. Co jsme se tedy díky Ötzimu dozvěděli?
Mívali jsme velmi tmavou pokožku
Genetická analýza těla odhalila, že Ötzi patřil k evropsko-středomořské civilizaci a žil v okolí dnešního Bolzana. Vzácná mutace jednoho chromozomu dokonce umožnila vystopovat jeho linii až do dnešního Tyrolska, kde žijí asi dvě desítky jeho přímých potomků. Jejich dávný pradědeček se ale od dnešních Evropanů značně lišil. Byl malý, měřil pouhých 160 cm a jeho pokožka měla výrazně tmavou barvu. Světlá kůže dnešních Evropanů tedy není pradávným dědictvím, ale znakem nabytým poměrně nedávno. K moderním mužům měl Ötzi asi nejblíž svým hlavovým porostem. Jelikož byl na svou dobu skoro kmet (zemřel asi v 50 letech), byl takřka plešatý a na hlavě mu zbývalo pouze řídké kolečko vlasů kolem uší.
Používali jsme pokročilé vybavení
Ötzi žil zhruba před 6000 lety v době měděné. Jeho současníci tedy ještě užívali kamenné nástroje, znali ale už i metalurgii, i když ještě neobjevili technologii výroby bronzu (slitiny mědi a cínu). Jeho vybavení nalezené vedle těla je ale překvapivě sofistikované. Jeho dlouhý kabát a oblečení ušité z kůží minimálně sedmi zvířat by mohlo horalům sloužit i dnes. Stejně tak moderně působí i jeho batoh s rámem z ohýbaného dřeva. Největší úžas ale budily jeho boty. Byly ušity z několika druhů kůže – svršek z jelenice a podrážka z tlusté medvědiny otočené vlasem dovnitř. V botě se navíc skrýval důmyslně upletený úchyt z lipového lýka, do nějž Ötzi vkládal izolaci ze suché trávy. Pečlivě zrekonstruované kopie dokázaly, že 6000 let staré boty jsou pohodlné a funkční i při dlouhých pochodech v zasněžených horách.
Řemesla, služby a mezinárodní obchod
Sledováním původu různých částí Ötziho vybavení vědci dokázali, že v jeho době existovala vysoce specializovaná řemesla. Dřevěné součásti zbraní a nástrojů pochází z šesti různých dřevin pečlivě zvolených kvůli specifickým vlastnostem. Hroty šípů byly prokazatelně dílem minimálně dvou zbrojířů. Kamaše, boty, plášť a beranice ušily prsty zkušených švadlen. Některé předměty do jeho vlastnictví připutovaly z velkých vzdáleností, pravděpodobně tedy prostřednictvím cestujících kupců. Pazourkové nástroje například pocházely z dílen v dnešní Veroně. Sekera z až neuvěřitelně čisté mědi byla odlita a vykována v Toskánsku.
Měli jsme pestrý jídelníček
Analýzou zbytků potravy v mumifikovaném žaludku dokázali vědci zrekonstruovat Ötziho jídelníček. Sestával ze sušeného i čerstvého masa, cereálií a špaldových placek. Dokazuje tedy, že se pohyboval mezi vyspělou agrární společností schopnou pěstovat obilí a zpracovávat maso, zároveň byl ale obratným lovcem schopným přežívat dlouhou dobu v drsném prostředí zamrzlých Alp.
Znali jsme léky i léčitele
Jednou ze součástí Ötziho vybavení byla jakási „lékárnička“ obsahující zbytky sušených bylin a odřezky březovníku obecného navlečené na kožených řemíncích. Cizopasná houba je známá svými antibakteriálními a protizánětlivými účinky. Náš prapředek ji s sebou nosil evidentně jako lék. Přestože byl fyzicky zdatný, v jeho pokročilém věku ho trápila řada chorob. Jeho klouby vykazují známky artritidy, tkáně parazitickou infekci, měl opotřebované zuby, zkornatěné cévy, žaludeční vředy a trpěl lymeskou boreliózou. V jeho DNA se našel i gen způsobující obezitu a cukrovku 2. typu, čehož se ale vzhledem ke své životosprávě pravděpodobně nemusel obávat. Zajímavé je, že se na jeho těle našlo tetování vyplněné směsí popela a bylin. Je uskupené do 61 značek sledujících Ötziho páteř, kolena a kotníky. Jedna z teorií tvrdí, že mohlo jít o formu jakési permanentní akupunktury sloužící jako tlumič bolesti namáhaných kloubů.
Ve společnostech existoval trestní systém
Asi nejvíce otazníků se točí kolem Ötziho měděné sekery. Kov pochází z dolů v jižním Toskánsku a prošel procesem, který z něj odstranil takřka veškeré nečistoty. Měď v čepeli má čistotu 99,7 %, a odpovídala by i dnešním technologickým normám. Dokazuje, že lidé ovládali sofistikovanou metalurgii dávno před tím, než jsme předpokládali a ve své době musela být nepředstavitelně cenná. Je tedy záhadou, proč u těla zesnulého lovce zůstala. Jeho smrt totiž nebyla náhodná. Způsobil ji zásah šípem do zad, který přeťal podklíčkovou tepnu a způsobil rychlé vykrvácení. Na rukou Ötziho se navíc našla řada řezných ran způsobených zhruba den před smrtí a jeho zbraně a šaty nesou stopy krve minimálně čtyř lidí. Podle všeho se tedy zapletl do bitky, z níž vyvázl se zraněními a uchýlil se do hor. Útočníci ho ale sledovali, zraněného muže zabili zezadu výstřelem z luku a shodili i s veškerým vybavením do skalní rozsedliny. Proč si ale nevzali jeho měděnou sekeru? Nejpravděpodobnější teorií je, že se útočník obával, aby ho vlastnictví ojedinělého nástroje neidentifikovalo jako vraha. To ale předpokládá, že naši předkové žili před takřka 6000 lety ve společnosti schopné posuzovat závažnost důvodů zabití a disponující institucemi oprávněnými pachatele trestat.
Používali jsme komplexní pohřební rituály
Teorie, že se Ötzi stal obětí útoku velmi opatrného vraha, není jediná. Je možné, že byl na místo svého posledního odpočinku přinesen už mrtvý a honosné oblečení, nástroje a drahocenné zbraně mu měly sloužit během života v záhrobí. Možná byl do hrobu v horách uložen záměrně jako věčný ochránce strategického průsmyku a strážce hranic území svých blízkých.
