Prezident Miloš Zeman míní, že v prezidentských volbách budou kandidovat také odborový předák Josef Středula, prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý a předseda hnutí ANO a bývalý premiér Andrej Babiš. Tito lidé, a také někdejší předsedkyně Energetického regulačního úřadu Alena Vitásková mají šanci být zvoleni, řekl Zeman v dnešní Partii Terezie Tománkové na CNN Prima News. Zemanova nástupce budou obyvatelé vybírat za necelý rok.
Dosud se přihlásilo do prezidentské soutěže podle Zemana „několik šašků“. „Nejzdvořilejší, co udělám, bude, když o nich nebudu mluvit,“ poznamenal. Jak uvedl, jediné jeho sympatie má Vitásková, kterou ocenil za postup proti takzvaným solárním baronům. „Těžké váhy se vlastně ještě nepřihlásily,“ uvedl prezident.
Středulu, jak Zeman řekl, by tipoval jako zástupce levice, Dlouhého jako kandidáta pravice a Babiše jako představitele politického středu. „Tito tři kandidáti plus Alena Vitásková, a to už máme čtyři, mají šanci být zvoleni,“ uvedl prezident. Osobně by nyní dal Zeman hlas Babišovi, když sdělil, že předseda ANO u něho navzdory některým chybám „zatím mírně vede“. Zeman je přesvědčen o tom, že Babiš do prezidentské kampaně půjde.
Prezident se vyjádřil také k napětí mezi Ruskem a Ukrajinou. Nesdílí obavy z případné ruské agrese vůči Ukrajině, v Partii na CNN Prima News řekl, že nynější napětí zatím pokládá za válku slov z obou stran a přál by si, aby to tak zůstalo. Uvedl, že Rusové „nejsou blázni“ a útok na Ukrajinu by pro ně znamenal čistý zisk jenom v tom, že dají Ukrajině jakési varování, vojenské varování, ale daleko větší ztrátu v podobě nejrůznějších sankcí.
„Když si srovnáte zisk a ztrátu, tak protože nejsou neinteligentní, tak jim vyjde, že by na tom prodělali, dokonce výrazně prodělali,“ uvedl Zeman. Pokud by nějaký konflikt nastal, soustředil by se podle prezidenta na otázku dvou separatistických oblastí Doněcka a Luhanska na východě Ukrajiny.
Za bouři ve sklenici vody označil Zeman nynější diskuse o skartaci zprávy Bezpečnostní informační služby (BIS) o zapojení ruských tajných služeb do výbuchu muničního areálu ve Vrběticích na Zlínsku. Prezident se podivil nad tím, že dokument adresovaný Hradu nebyl označen jako tajný, ale v nižším stupni jako důvěrný.
„Myslím si, ale to bych nevyčítal, to je chyba, která se že může stát, chyba BIS, že měla tuto zprávu, pokud ji přikládala takovou důležitost, označit jako tajnou. Mohu odpřisáhnout, protože jsem tu zprávu měl v ruce, že měla označení důvěrné,“ řekl Zeman. Několikrát uvedl, že skartační předpisy nezná, míní ale, že jsou odlišné pro tajné a pro důvěrné materiály. Prezident poukazoval na zveřejněné informace Kanceláře prezidenta republiky, podle nichž se nejednalo o omyl, ale skartace se uskutečnila podle řádu.
Prezident Zeman dále uvedl, že by se zřejmě zúčastnil pátečního zahájení zimních olympijských her v čínském Pekingu, pokud by mu to umožnil zdravotní stav. Diplomatický bojkot her zdůvodňovaný porušováním lidských práv v Číně je téměř nulový, dodal Zeman. Politický bojkot olympiády předem oznámily některé západní země v čele se Spojenými státy. Z české vlády do Pekingu nikdo nepojede.
„Většina členských zemí Evropské unie se tak či onak olympijských her svými představiteli účastní,“ řekl Zeman. Posílají podle něho minimálně velvyslance nebo ministra odpovědného za sport a v některých případech i hlavu státu. Mezi zahraničními hosty byl třeba ruský prezident Vladimir Putin nebo polský prezident Andrzej Duda. Ke své případné účasti na zahájení her Zeman poukázal na to, že mu lékaři zakázali létat. „Jít do Číny jiným dopravním prostředkem než letadlem je prakticky nemyslitelné,“ uvedl.
