nahoru

V Milevsku našli archeologové hřeb z Kristova kříže. Jde o jednu z nejcennějších křesťanských relikvií

ČTK 21. prosince 2020 • 12:00
V Milevsku našli archeologové hřeb z Kristova kříže. Jde o jednu z nejcennějších křesťanských relikvií
foto: čtk

Archeologové objevili v milevském klášteře schránku s odseknutou částí hřebu z takzvaného Pravého kříže, tedy kříže, na kterém zemřel Ježíš Kristus. Jedná se o jednu z nejvzácnějších křesťanských relikvií. Přibližně šest centimetrů dlouhý kus hřebu archeologové nalezli v dutině v trezorové místnosti kláštera. Novináře o tom dnes informovali na místě zástupci církve a vědci.

Na hřebu je vytvořen křížek z jednadvacetikarátového zlata. Schránku podle dendrologického výzkumu mimo jiné tvoří dubové dřevo z období 260 až 416 našeho letopočtu. Podle archeologů lze hřeb z Pravého kříže svým významem a vzácností srovnávat s relikviářem svatého Maura.

Dutina v trezorové místnosti, v níž byla schránka uložena, má rozměry 26krát 16 centimetrů. Víko schránky původně tvořil masivní zlatý plech s tepaným nápisem IR. "Písmena lze v daném kontextu chápat jako zkratku pro latinské - Iesus Rex, tedy Ježíš Král," uvedl archeolog Jiří Šindelář.

Archeologové se výzkumu milevského kláštera věnují několik měsíců. Na jaře například v objektu nalezli tajnou chodbu. Milevský premonstrátský klášter je nejstarší klášter v jižních Čechách. Založil jej Jiří z Milevska a budoucí první opat kláštera Jarloch. Za husitských válek byl klášter vypleněn.

Relikvie spojené se životem či úmrtím svatých patří k nejuctívanějším předmětům, vznik kultu jejich uctívání sahá ke kořenům křesťanství. K nejcennějším relikviím patří ty spojené s Ježíšem a Pannou Marií. V případě Ježíše se jedná zejména o předměty, které tradice spojuje s jeho ukřižováním. Vedle hřebů, jejichž zlomek byl nalezen v Milevsku a jiný je součástí Svatovítského pokladu, jsou uctívány i zlomky kříže nebo části trnové koruny.

Značná část relikvií svatých se do českých zemí dostala díky Karlu IV., který jako římský císař tyto předměty sbíral. Nejvýznamnější relikvie nechal vložit do korunovačních klenotů - například ve svatováclavské koruně je část Kristovy trnové koruny, velký korunovační kříž je vlastně relikviář, který obsahuje trny z Kristovy trnové koruny, část provazu, kterým byl Ježíš spoután při bičování, třísky z kříže, pozlacený hřeb a pozůstatky houby, kterou byl Kristus na kříži napojen.

Předměty související s ukřižováním Ježíše se podle tradice do Evropy dostaly ve 4. století našeho letopočtu díky svaté Heleně, matce římského císaře Konstantina Velikého, která byla výrazně nábožensky založená a osobně cestovala do Palestiny. Podle výsledků zkoumání radiokarbonovou metodou přitom dubová část v Milevsku objevených zbytků relikviáře pochází z let 260 až 416. Další části jsou ale novější, modřínové dřevo datovali vědci na období mezi roky 1290 a 1394.

Pravý kříž, z něhož údajně pochází v Milevsku nalezená část kovaného železného hřebu označená zlatým křížkem, je podle tradice kříž, na kterém byl popraven Ježíš Kristus. Jeho části, ať už se jedná o kousky dřeva a hřebů, podobně jako další předměty spojované s ukřižováním (trnová koruna, takzvané Longinovo kopí nebo houba podaná Ježíšovi k uhašení žízně), patří mezi takzvané pašijové relikvie. Zbytky kříže patří k věcem, jež nalezla v Palestině sv. Helena.

Mezi nejcennější české relikvie patří ostatky svatých Václava a Ludmily, konkrétně jejich lebky, které jsou uložené ve svatovítské katedrále na Pražském hradě. Světcova lebka byla v dříve podle rozhodnutí Karla IV. určena k uložení svatováclavské koruny, korunovaný panovník ji měl pouze propůjčenou. Dnes přes rok uchována v chrámu svatého Víta na zdobeném polštáři, v září je pak pravidelně převážena do Staré Boleslavi, kde je jednou z hlavních součástí svatováclavské pouti.

Svaté ostatky obsahuje i relikviář svatého Maura, který je považován za nejvzácnější movitou památku v ČR po korunovačních klenotech. Jeho historie sahá na počátek 13. století, dlouho se o ní vůbec nevědělo. Objeven byl po napínavém pátrání koncem roku 1985 na zámku v Bečově nad Teplou a poté náročně rekonstruován. Je jedním ze tří dochovaných unikátů románského slohu svého druhu - vedle relikviáře Panny Marie z Cách a relikviáře svatého Heriberta z Kolína nad Rýnem.

Současný objev pozůstatků relikviáře v Milevsku se řadí mezi nejvýraznější výsledky práce archeologů v posledních letech. V nedávné minulosti se podařilo například na pražském Vyšehradě odkrýt základy jednoho z největších kostelů střední Evropy (srpen 2014), který je zároveň nejstarším známým vyšehradským kostelem. V listopadu 2015 pak náhodný nálezce v při zkoumání rybniční soustavy u Chýště na Pardubicku na rozoraném poli objevil neobvykle velký denárový poklad, označovaný za poklad století.

V září 2018 pak vědci informovali o výsledcích pětiletého výzkumu lokality u Hvozdnic na Hradecku, zdejší nálezy změnily pohled na pravěký vývoj na území Čech. V lednu 2019 archeologové oznámili objev dřevěné studny u Ostrova na Chrudimsku, která je podle analýz nejstarším pravěkým dřevěným objektem na světě, pochází z šestého tisíciletí před naším letopočtem. Před rokem pak náhodný nálezce objevil na Rychnovsku jedinečný bronzový meč datovaný do mladší doby bronzové.

ČTK




Diskuse ke článku