Bylo 1. března 1932. Slavný letec Charles Lindberg a jeho manželka dali do pokojíčku svého prvorozeného synka Charlese. V tu chvíli ještě netušili, že ho vidí naposled živého. Únosce si po chvíli přistavil k oknu žebřík a malého kojence unesl, omylem ho zabil a ještě si nechal vyplatit nehorázně vysoké výkupné.
Malému Charlesovi bylo 20 měsíců, když našel smrt v rukách svého únosce, který po žebříku vyšplhal do jeho pokojíčku. Na stole nechal dopis s požadavkem o výkupné v hodnotě 50 tisíc dolarů a i s Charlesem se vydal po žebříku dolů. Praskly pod ním ale dvě příčky a malý kojenec mu vypadl z ruky. Spadl na zem a rozbil si hlavu. I když malý chlapeček tento pád nepřežil, únosce se rozhodl peníze i tak získat.
V průběhu následujících dní dostal Lindbergh a později i známý místní učitel v důchodu John Cordon další dopisy. Cordon se totiž nabídl, že k výkupnému přidá dalších 1000 dolarů. Navíc dostal jako důkaz spací pytel malého chlapce. Nakonec předal cizímu muži 50 tisíc dolarů výměnou za informace o chlapci. Na místě, které mu bylo sděleno, však malý Charles nalezen nebyl.
Chlapce nakonec policie našla napůl zakopaného a rozloženého o několik týdnů později nedaleko domu, kde s rodiči žil. Rodiče ho identifikovali podle oblečení, které měl na sobě a zvláštního tvarů prstů na noze. Kromě rozbité hlavy malému chyběly i některé části těla.
V září 1934 policie dopadla Bruna Richarda Hauptmann, který byl za únos Charlese Lindbergha jr. odsouzen. Dostal trest smrti, který byl vykonán 3. dubna 1936 na elektrickém křesle. Až do své smrti však prohlašoval, že je nevinný a nepřijal ani nabídku zmírnění trestu za doznání. Přitom u něj doma byly nalezeny peníze z výkupného, náčrtek konstrukce žebříku, jaký se našel u Lindberghových, telefonní číslo na Cordona a kus dřeva, který byl nakonec identifikován jako část žebříku.
