nahoru

Nouzový stav v Česku: Bude to jako na jaře? Rozšíření pravomocí vlády, omezení práv lidí

ČTK, mrb 30. září 2020 • 17:32
Nouzový stav v Česku: Bude to jako na jaře? Rozšíření pravomocí vlády, omezení práv lidí
foto: Blesk:Karel Kopáč

Vláda vyhlásila, že od pondělí 5. října bude v Česku zaveden nouzový stav. Chce tak zabránit šíření koronaviru.  Co zavedení nouzového stavu znamená a jak se dotkne všedního života lidí? Jaké budou jeho dopady na ekonomiku a jak se změní pravomoci vlády? Nejen na tyto otázky jsme připravili odpověď v následujícím souhrnu.

Od pondělí 5. října budou na dva týdny zakázány hromadné akce uvnitř nad 10 lidí, venku nad 20 lidí. Výjimku budou mít členové jedné domácnosti, práce v zaměstnání nebo zastupitelstva a další jednání státních orgánů. V restauracích bude moci být u jednoho stolu nejvýš šest lidí.

Aktuální přehled vládních opatření: Kde je povinné nošení roušek? >>>

Divadla a kina budou moci dál hrát až pro 500 lidí, budou ale zakázány přestávky na občerstvení. Omezení se bude týkat představení se zpěvem, jako je opera nebo muzikály. Sportovní utkání se budou konat bez diváků. Na stadiony smějí sportovci, realizační týmy, personál zabezpečující utkání a média do počtu 130 lidí.

Hudební výchova na ZŠ bude od pondělí 14 dnů bez zpěvu. Tělocvik bude na 1. stupni bez omezení, na 2 stupni je doporučen venku. Praktická výuka v uzavřených SŠ se v příštích dvou týdnech může konat. ZUŠ a VOŠ v červených a oranžových okresech budou vyučovat na dálku.

Nouzový stav je státní krizové opatření vyhlašované v případě závažných živelních, ekologických nebo průmyslových katastrof nehod nebo jiného nebezpečí, které ve značném rozsahu ohrožují životy, zdraví nebo majetkové hodnoty anebo vnitřní pořádek a bezpečnost. Vyhlášení nouzového stavu (a také stavu ohrožení státu a válečného stavu) upravuje ústavní zákon č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti ČR. Nouzový stav vyhlašuje vláda, v případě nebezpečí z prodlení premiér, přičemž vláda jeho rozhodnutí do 24 hodin od vyhlášení schválí, nebo zruší.

Vláda o vyhlášení nouzového stavu musí neprodleně informovat Poslaneckou sněmovnu, která může vyhlášení zrušit. Nouzový stav může být vyhlášen na celém území státu, nebo jen někde. Trvat může až 30 dnů, se souhlasem Poslanecké sněmovny ale i déle.

Nouzový stav umožňuje zjednodušit v případě potřeby nákupy státu či podřízených organizací. "Pouze nouzový stav podle krizového zákona umožňuje využít výjimek ze zadávacího řízení podle zákona o zadávání veřejných zakázek," uvedl ministr vnitra a šéf ČSSD Jan Hamáček v polovině dubna, kdy se debatovalo o dalším prodloužení nouzového stavu. Podle Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) s touto situací počítá i zákon o zadávání veřejných zakázek.

Podle paragrafu 29 tohoto zákona není nutné použít zadávací řízení mimo jiné v případě "zadávání nebo plnění veřejné zakázky v rámci zvláštních bezpečnostních opatření stanovených jinými právními předpisy". Podle ÚOHS je dále možné podle paragrafu 63 stejného zákona využívat jednacího řízení bez uveřejnění, pokud "je to nezbytné v důsledku krajně naléhavé okolnosti, kterou zadavatel nemohl předvídat a ani ji nezpůsobil", a proto nelze dodržet standardní lhůty.

Nouzový stav má vliv také na posuzování trestné činnosti, například i drobné krádeže provedené za jeho platnosti soudy trestají přísněji. Soudy v Brně například recidivistovi pravomocně vyměřily za krádež salámu a krabicového vína dva roky a dva měsíce. Jiný pachatel dostal 1,5 roku vězení za krádež pěti housek. Podle předsedy Nejvyššího soudu Petra Angyalossyho je cílem předcházet rabování a dalšímu zneužívání situace, kdy stát potřebuje pořádkové složky nasadit jinde.

Nouzový stav známe už z jara

Naposledy vyhlásila vláda nouzový stav kvůli šíření nového typu koronaviru 12. března na 30 dnů. Jednalo se o první nouzový stav v novodobé historii, jehož příčinou nebyly živelní pohromy jako povodně či větrné smrště.

Po uplynutí lhůty musela vláda o prodloužení požádat Sněmovnu. Kabinet požadoval trvání stavu nouze do 11. května, dolní komora ale zprvu schválila 30. dubna. O dalším prodloužení se vedly diskuse. Nakonec vláda požádala Sněmovnu o prodloužení stavu nouze do 25. května, přispělo k tomu i rozhodnutí soudu o zrušení některých opatření ministerstva zdravotnictví. Sněmovna ale schválila konečný termín 17. května, kdy nouzový stav přestal po 66 dnech platit.

Nouzový stav umožnil vládě během první vlny šíření nákazy na základě krizového zákona omezovat běžný život - od uzavření obchodů až po omezení cestování. Po dvou týdnech sice vláda začala omezení vydávat na základě zákona o ochraně veřejného zdraví, to ale koncem dubna odmítl pražský městský soud, který konstatoval, že "s ohledem na vyhlášení nouzového stavu byla oprávněna omezit základní práva a svobody v natolik masivní míře pouze a jen vláda". I proto nakonec nouzový stav trval přes dva měsíce a vláda znovu postupovala podle krizového zákona.

Během jarního nouzového stavu také vláda zasáhla do fungování hasičů nebo policistů, kteří byli nasazeni na jiné úkoly než běžně. Hasiči například pomáhali s rozvozem roušek a respirátorů po republice. Policisté byli nasazeni na hranicích, které byly prakticky uzavřeny (až na výjimky jako kamionová doprava či pendleři). Ukázalo se ale, že policisté chyběli ve vnitrozemí, například se výrazně zvýšil počet řidičů, kteří vzhledem k menšímu počtu hlídek překračovali rychlost.

Odložení voleb

Ústavní zákon o bezpečnosti v článku deset hovoří také o možnosti odložení voleb, respektive o prodloužení volebního období až o šest měsíců. Jak se ale ukázalo v souvislosti s vládním rozhodnutím odložit doplňovací volby do Senátu na Teplicku, jejichž první kolo se mělo konat 27. a 28. března, nemůže v takovém případě odložení nařídit vláda. "Pro přijetí takového opatření předepisuje formu zákona (tzv. výhrada zákona)," upozornil Nejvyšší správní soud (NSS).

Proti postupu kabinetu se tehdy ohradil i Senát. Vláda podle volebního senátu NSS v březnu přijetím usnesení o odložení hlasování jednala mimo svou pravomoc i působnost. Kabinet měl podle rozhodnutí Nejvyššího správního soudu z 1. dubna předložit Parlamentu zákon o odložení voleb, což po konstatování soudu udělal. Ministerstvo vnitra ale v předloze trvalo na tom, že původní postup byl legitimní a důvodný. Pokud by mělo připravit zákon, stal by se podle vnitra účinným zřejmě jen pár hodin před otevřením volebních místností.

ČTK, mrb




Diskuse ke článku