Prosinec, leden, únor. Jak vznikly názvy zimních měsíců a co znamenají? | Reflex.cz
nahoru

Prosinec, leden, únor. Jak vznikly názvy zimních měsíců a co znamenají?

Martina Waclawičová19. února 2019 • 11:07
Prosinec, leden, únor. Jak vznikly názvy zimních měsíců a co znamenají?
foto: ČTK

Názvy kalendářních měsíců nám mohou připomínat ledacos, ale vysvětluje to skutečně jejich původní význam nebo je to jen náhodná podobnost? A čím to, že v češtině mají měsíce své zvláštní názvy, když řada jazyků má názvy podobné - od anglického January až po slovenské január?

Názvy označující kalendářní měsíce jsou v češtině velmi starobylé, pocházejí až z praslovanštiny. Naši předkové v nich zachycovali nejtypičtější přírodní jevy, které měli spojené s tím kterým obdobím, případně práce, které se v tu dobu vykonávaly. Určité názvy se používají jen v češtině, třeba leden nebo únor.

Některá pojmenování měsíců ale najdeme současně i v jiných slovanských jazycích, tam ovšem někdy mohou označovat jiný měsíc. Zatímco třeba květen je u nás pátý měsíc v roce, v polštině kwiecień označuje měsíc čtvrtý, tedy náš duben.

Je to pravděpodobně způsobeno tím, že staří Slované neměli pevný kalendář a měsíce jen odhadovali a označovali podle přírodních poměrů. Když se ze společné pravlasti rozešli na nová území, která byla od sebe vzdálená a měla odlišné klimatické podmínky, začaly různé kmeny označovat pomocí stejných názvů časově trochu posunutá období.

Na druhou stranu ale třeba slovenština opustila původní praslovanské názvy a převzala jména latinského původu, tedy január, február a další. Ta se (s mírnými obměnami) používají také v angličtině, němčině, francouzštině, ruštině i jinde, a jsou tak srozumitelná napříč mnoha jazyky.

Bojuji z posledních sil, obličej se může rozpadnout a v Česku mi nepomůžou. Smrti se…

Prosinec

Význam názvu prosinec si lidé vysvětlují všelijak. Někdy jim připomíná slovo prase a spojitost s tím, že se v zimním období často konaly zabíjačky. Takovou představu podporuje i dříve užívaná varianta prasinec. Jindy si lidé prosinec vztahují ke slovesu prosit a ke koledování o Vánocích. Dokonce se objevil i názor, že je prosinec odvozen od prosa, protože se během něj hodně jedla prosná kaše. To všechno jsou ale nepodložené výklady založené na podobnosti slov, říká se jim lidová etymologie.

Ve skutečnosti sahá původ slova k praslovanskému kořen -sin-, který můžeme v současné češtině slyšet i ve slově siný s významem “namodralý”. Předpokládá se, že v praslovanštině existovalo sloveso prosinoti mající význam “prosvítat, probleskovat”. A tak tedy je prosinec měsíc, kdy slunce svítí slabě a jen prosvítá mezi mraky.

V 16. až 18. století prosinec někdy nazývali vlčenec nebo vlčí měsíc. Souvisí to údajně s množstvím vlků a s tím, že se v zimním období sdružovali do smeček a více útočili.

Hra o trůny: 20 postav na zabití aneb Originální charakteristika hlavních postav…

Leden

Název leden je jasný a srozumitelný. Slyšíme v něm led a skutečně jde o ledný neboli ledový měsíc. Slovo leden končí na -en podobně jako duben, květen a další měsíce. Je to způsobeno tím, že názvy měsíců byly původně jmenné, krátké tvary přídavného jména - leden je stejný typ slova jako šťasten.

Později se staly jmény podstatnými a my už je dnes ani jinak nevnímáme. Navíc se v současné češtině krátké tvary přídavných jmen jako třeba nemocen nebo mlád používají stále méně.

Únor

Původ názvu měsíce února se obvykle vztahuje ke slovesu nořit nebo jeho starší podobě unořovat. Dnes známe spíš příbuzná slova zanořovat nebo ponořovat. Už od dob národního obrození se význam slova únor vykládá tak, že jde o měsíc, v němž dochází k oblevě, lámou se ledy a noří se do vody. Jiné vysvětlení je, že při únorové oblevě taje sníh a led a země se začíná nořit ve vodu a bláto. Každopádně ale oba výklady mluví o tání a oblevě.

Autorka pracuje v Ústavu Českého národního korpusu FF UK.

Podívejte se do fotogalerie na různé regionální zajímavosti češtiny.


Jak rozumět mapám

Mapy zachycují nářečí na venkově a mluvu ve městech v 60. a 70. letech. Zkoumána byla jednak nejstarší generace - starousedlí zemědělci na venkově a řemeslníci a dělníci ve městech, jednak děti z vyšších tříd ZŠ (ty ale jen ve městech). Slova nebo jazykové jevy používané ve větších oblastech jsou na mapách vymezeny hraničními čarami (izoglosami), nápisy a šrafováním, ty s menším územním rozsahem značkami. Kvůli přehlednosti jsou slova uváděna bez nejčastějších hláskových obměn. Komentář umístěný v atlasu vedle mapy obsahuje seznam zachycených slov, přičemž některá mají podtrženou hlásku, která se může na různých částech území měnit. Hlásku si lze vyhledat v seznamu pravidelných regionálních obměn na začátku každého dílu atlasu, který nás odkáže na mapu zachycující, kde má tato hláska jakou podobu.

Nové fantazie švédského fotografa z Prahy. Podívejte se na surrealistické koláže Erika …
Na Hané se lidé zdravijó, v Praze zdravěj. Jak na nás běžná slova prozradí, odkud …

Martina Waclawičová



Vybíráme z placeného obsahu
PREMIUM X Karel Steigerwald: Vyrazili, ale neprojdou. Estébácká prezidentura je na dosah ruky
PREMIUM X Zelený Raoul: Vyšší bere aneb S kým na dovolené zahnula Monika Babišová
PREMIUM X Bohumil Pečinka: Šmardování jako malonárodní politika
PREMIUM X Noví extrémisté: Palič izraelské vlajky a hanobitel amerických válečných hrobů bojuje za práva zvířat!
PREMIUM X Národ Metallica: Hity a dlouhé fronty na pivo na vyprahlé planině v Letňanech. A nakonec obří ohňostroj!

Diskuse ke článku

 

Nejčtenější komentáře
Články odjinud
Nejčtenější