Na Hané se lidé zdravijó, v Praze zdravěj. Jak na nás běžná slova prozradí, odkud pocházíme | Reflex.cz
nahoru

Na Hané se lidé zdravijó, v Praze zdravěj. Jak na nás běžná slova prozradí, odkud pocházíme

Martina Waclawičová27. července 2018 • 13:09
Na Hané se lidé zdravijó, v Praze zdravěj. Jak na nás běžná slova prozradí, odkud pocházíme
foto: ČTK/Vondrouš Roman

Při prázdninovém cestování se setkáváme nejen s lidmi z různých částí naší republiky, ale i s jejich mluvou, která může být značně odlišná od té naší. Také XVI. všesokolský slet svedl na začátku července do Prahy lidi ze všech koutů naší země a kolem Edenu byla slyšet nesmírně pestrá směsice nářečních nebo regionálních podob češtiny. A bylo znát, že skutečnost, odkud pocházíme, na nás spíš než používání zvláštních slov prozradí ta úplně nejběžnější slova, ovšem ve tvarech typických pro tu kterou oblast.

Inspirováni transparentem hanáckých cvičenců skladby Borci se zaměříme na slovesa. A zcela nám postačí jen jeden tvar, třeba třetí osoba množného čísla v přítomném čase. Potkat se můžeme s velmi rozličnými podobami — oni zdravijó, voni museji, oni vařijá, oni se stydijou, oni nosá, voni bydlej... Ty nám naznačí nejen to, zda mluvčí pochází z Čech, Moravy, nebo ze Slezska, ale často ukážou i na menší oblast. Naprostá většina tvarů má totožný původ, ale jejich dnešní variantnost vznikla v důsledku odlišného vývoje v různých částech našeho území.

Pro střední Moravu jsou typické podoby jako nosijou a nosijó. V elektronických databázích mluvených a psaných projevů Českého národního korpusu (www.korpus.cz) najdeme mnoho příkladů: mě živijou naši; někteří lidi utrácijou; to neustojijou; kvečeru poletijou; oni vijou, proč se to nemá; děcka polívku nejijou; auta tam stojijó; v zimě tam jezdijó ti lyžaři.

Češi se koukají, Moravané hledí. Na severu se pospíchá, na jihu chvátá. Mapy ukazují…

Kolik stojijú?

Jižní a východní Morava preferuje formy typu nosijú nebo volajú. Dokládají to příklady jako oni vijú, kde bývajú; až do osmi hodin večer uklúzajú; včilkaj furt s tú chřipkú strašijú nebo kolik stojijú ty blbé postřiky. Na východním okraji Moravy je situace mnohem pestřejší. Nalezneme tu podoby jako oni nosá, nosíja nebo nosíjá, rozumíja, rozumjá (Valašsko) nebo rozumňá (Slovácko).

Ve Slezsku byly charakteristické zvláštní tvary, jako nošu nebo nošum (pozůstatek původní nosové hlásky) nebo nosá, rozumju, rozumjum nebo rozumja, obracajou nebo obracajum, volaju nebo volajum. Dnes se ale i sem šíří neutrálnější podoby, jako nosí nebo nosijoumusijou jim dat autobus. Jsou případy sloves, u nichž jedna podoba převládá na celé Moravě i na většině Slezska, jako například oni chcou (s tou se ale můžeme setkat i na česko-moravském pomezí nebo v jižních Čechách).

Patří nářečí už jen do historie? Proč se na Moravě udrželo a jaká slova vás překvapí v …

Noseji a nosej

Podoby jako nosí, rozumí, obrací, hází, volají (které jsou shodné se spisovnou češtinou, vedle rozumějí, obracejí a házejí, ale ne nosejí) jsou typické pro západní a jihozápadní Čechy. Ve středních Čechách se používaly převážně podoby jako noseji, rozuměji, obraceji, házeji, volaji. Sice ještě i dnes najdeme příklady jako voni pocházeji z Brodu nebo sem vozeji ty vobědy, ale v současnosti jsou vytlačovány formami jako pocházej nebo vozej, které se rozšířily ze severovýchodních Čech. A tak častěji slyšíme ty trička stojej tak štyry stovky nebo mě zajímaj takovýdle ty drby.

Musíme si ale uvědomit, že všechno výše řečené jsou jen tendence k častějšímu používání určitého tvaru, nikdy neplatí stoprocentně. Situace je mnohem složitější, u různých slov odlišná. Zde ji trochu zjednodušujeme a zdůrazňujeme nápadné nebo časté podoby.

A to jsme probrali jen zástupce jednoho tvaru sloves, mohli bychom dál psát o mnoha dalších rozdílech (většinou česko-moravských), jako chlastá a chlašče, dřímá a dříme, hraje a hrá, přijď a přindi, sedněte a sednite, ject a jet, házet a házat, zapomenout a zapomnět, čet a čtl, pouštěl a poušťal, sem a su, si a seš a mnoha dalších. Ta pestrost se zdá nekonečná. Tak třeba někdy příště...

Podívejte se na výskyt popsaných územních odlišností češtiny. V galerii najdete i další zajímavosti.

Fotograf tajně vyfotil lidi a porovnal to s jejich snímky na sociální síti. Co objevil?
Co je to Senát: Jakou má v Česku funkci a historii a proč se mu říká horní komora …

Martina Waclawičová




Diskuse ke článku

 

Kurzy měn
25,690
22,210
28,640
Nejčtenější komentáře
INFO.CZ
E15
Nejčtenější