Češi se koukají, Moravané hledí. Na severu se pospíchá, na jihu chvátá. Mapy ukazují rozdíly používání slov | Reflex.cz
nahoru

Češi se koukají, Moravané hledí. Na severu se pospíchá, na jihu chvátá. Mapy ukazují rozdíly používání slov

Martina Waclawičová24. května 2018 • 15:40
Češi se koukají, Moravané hledí. Na severu se pospíchá, na jihu chvátá. Mapy ukazují rozdíly používání slov
foto: https://syd.korpus.cz/

Je obecně známo, že některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka), zapackovat (klopýtnout), švidravý (šilhavý) a podobně. Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět nebo pospíchat, chvátat a spěchat – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukajíKde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Pospíchat, nebo chvátat?

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

Je bojácný, nebo bázlivý?Je bojácný, nebo bázlivý?

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Autorka pracuje v Ústavu Českého národního korpusu FF UK.

Podívejte se na další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova:

Patří nářečí už jen do historie? Proč se na Moravě udrželo a jaká slova vás překvapí v …
Překvapivá historie slova houska. Jak vzniklo a co má společného s husou?
Martina Waclawičová 28. února 2018 • 12:04

Překvapivá historie slova houska. Jak vzniklo a co má společného s husou?

Martina Waclawičová


Klíčová slova: nářečí, čeština, mapy, slova



Diskuse ke článku

 

Kurzy měn
25,690
22,440
28,670
Nejčtenější komentáře
INFO.CZ
E15
Nejčtenější