Češi se koukají, Moravané hledí. Na severu se pospíchá, na jihu chvátá. Mapy ukazují rozdíly používání slov

Kde lidé pospíchají a kde chvátají

Kde lidé pospíchají a kde chvátají • Zdroj: https://syd.korpus.cz/

Koukáte? Hledíte? Nebo se díváte?
Pospícháte? Chvátáte? Spěcháte? Nebo dokonce spícháte?
Je bojácný, nebo bázlivý?
Jak se kde říká člověku bez pokrývky hlavy
Kde lidé používají slovo "líný" a kde "lenivý"
Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají
7 Fotogalerie
Martina Waclawičová
Diskuze (0)

Čtěte Reflex v Googlu přednostně

Nastavte si Reflex jako preferovaný zdroj a naše články uvidíte ve vyhledávání výš.

Preferujte nás Sledujte nás

Je obecně známo, že některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka), zapackovat (klopýtnout), švidravý (šilhavý) a podobně. Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět nebo pospíchat, chvátat a spěchat – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukajíKde lidé spíše hledí a kde spíše koukají | Zdroj: https://syd.korpus.cz/

Pospíchat, nebo chvátat?

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

Je bojácný, nebo bázlivý?Je bojácný, nebo bázlivý? | Zdroj: Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu. 

Autorka pracuje v Ústavu Českého národního korpusu FF UK.

Podívejte se na další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova:

Začít diskuzi

Články z jiných titulů