Senát, jeho historie a funkce. Proč se mu říká horní komora? | Reflex.cz
nahoru

Co je to Senát: Jakou má v Česku funkci a historii a proč se mu říká horní komora Parlamentu

Petr Sokol4. října 2018 • 17:20
Petr Sokol: Co je to senát?
• video: 
Martin Bartkovský

Senát je jednou ze dvou komor českého Parlamentu, neformálně označovanou za horní. Toto označení už není dnes příliš aktuální, protože odkazuje na dobu, kdy „druhé“ komory byly důležité. Dnes je podle ústavy naopak Senát slabší a klíčovou roli v rámci českého Parlamentu hraje „dolní“ komora – Poslanecká sněmovna.

Historie Senátu a jeho předchůdci

U nás jsme po většinu moderní historie měli dvě parlamentní komory. Za Rakouska-Uherska vedle sebe například existovala občany volená Poslanecká sněmovna a také nevolená Panská sněmovna, jejíž členy jmenoval sám tehdejší panovník.

Když vzniklo samostatné Československo, bylo díky přijetí ústavy první republiky v roce 1920 rozhodnuto, že nově vzniklá země bude mít také dvoukomorový parlament. V témže roce byl proto ustaven Senát, který fungoval vedle Poslanecké sněmovny a spolu s ní tvořil prvorepublikové Národní shromáždění. Existence Senátu skončila okupací Československa nacisty v roce 1939.

Po skončení druhé světové války mělo Československo po určitou dobu parlament pouze jednokomorový. Tento stav vydržel až do roku 1968, kdy se v rámci komunistického režimu rozhodlo, že se socialistické Československo přetvoří ve dvoučlennou federaci Čechů a Slováků. Od roku 1969 tak Československo mělo rovněž Federální shromáždění, které přečkalo i pád komunismu. Logicky ale nevydrželo po rozpadu Československa.

Senát ČR: Zákon o něm se napoprvé nepovedlo schválit

Tvůrci ústavy samostatné České republiky byli při jejím vzniku v roce 1993 přesvědčeni, že naše země potřebuje po vzoru první Československé republiky dvoukomorový Parlament. Do ústavy proto vedle Poslanecké sněmovny vložili také Senát Parlamentu České republiky, který měl podle jejich představ sloužit především jako pojistka mladé české demokracie a bránit náhlým změnám politických nálad.

Původně měl Senát po rozdělení Československa fungovat v provizorní podobě, kdy by byl složen z bývalých členů zaniklého Federálního shromáždění. Jejich „převod“ do Senátu samostatné České republiky měl být upraven speciálním ústavním zákonem. Jenomže ten se nepovedlo schválit, a proto první tři roky po vzniku samostatné České republiky pravomoci Senátu vykonávala Poslanecká sněmovna. Chvíli totiž trvalo, než byla stanovena přesná pravidla pro výběr senátorů. Povedlo se to až tak, že Senát mohl být poprvé zvolen na podzim roku 1996.

Funkce Senátu a jeho složení

Podle ústavy má současný český Senát 81 členů, kteří jsou voleni na šest let. Každé dva roky se ovšem volí pouze třetina z nich. Senát sídlí v pražském Valdštejnském paláci na Malé Straně a „obývá“ také několik okolních budov.

Česká republika je díky existenci Senátu jednou z patnácti evropských zemí, jež mají dvoukomorový parlament. Patří k nim také třeba Velká Británie, Francie nebo Německo. Mimo Evropu funguje bikameralismus – tedy parlament se dvěma komorami – také například v USA, Kanadě, Indii nebo Austrálii.

Senát v zahraničí

Dvoukomorový parlament ovšem nejčastěji mají země fungující jako federace a kde horní komora zastupuje zájmy jednotlivých federálních států. V některých monarchiích (například ve Velké Británii) potom stále přetrvává systém, kde je horní komora jmenována panovníkem.

Jen v několika málo zemích horní komoru tvoří také zástupci různých společenských zájmů (ve Slovinsku nebo v Irsku) – například zaměstnanci a zaměstnavatelé nebo reprezentanti církve a univerzit.

Naopak český Senát žádnou z těchto rolí nemá a má sloužit „pouze“ jako pojistka demokracie, protože je volený jiným systémem než silnější Poslanecká sněmovna. I to je jeden z důvodů, proč se pravidelně čas od času ozývají návrhy na jeho zrušení nebo zásadní reformu.




Prezidentské volby v USA

Kandidáti Volby online Donald Trump Elizabeth Warrenová Joe Biden Bernie Sanders Kamala Harrisová

Americké prezidentské volby budou probíhat po většinu roku 2020 a vyvrcholí 3. listopadu 2020. Volby už v únoru začínají primárkami. Přes špatný mediální obraz existují důvody, proč Donald Trump může znovu vyhrát. Ovšem uniklé průzkumy naznačují, že to bude mít těžké.

Reflex.cz mapuje volby po celém světě. Podívejte se na volební speciál.


Diskuse ke článku

 

Nejčtenější komentáře
Články odjinud
Nejčtenější